Pojmy jako ekologie, ochrana přírody, změna klimatu, oteplování planety a další se na nás ze všech stran valí už dlouho. Je nepopiratelné, že příroda lidskou činností trpí a že snahy o nápravu situace jsou zatím nepříliš účinné. Proto přicházejí další a další nápady, jak negativní vliv člověka na přírodu zmírnit. A jeden z posledních by se mohl citelně dotknout vodáků.
I když nazývat nápad omezit plastové lodě jako jeden z posledních asi není úplně správné, protože vznikl už před několika lety a je evidentní, že byl a je velmi dobře utajen.
Plasty jsou jedním z ekologických problémů, který se řeší už několik desítek let a vzhledem k tomu, že jsou v přírodě téměř nerozložitelné a tím pádem v ní zůstávají a hromadí se, se jedná o neustále se zvětšující zátěž. Plasty jsou navíc silně spjaty s vodou, protože řeky jsou často místem, kde končí a kudy se dostávají až do moří a oceánů, v nichž se hromadí. V minulosti už bylo popsáno několik případů, kdy plastový odpad vytvořil celé ostrovy plující oceánem. S rozvojem výzkumu plastů a jejich dopadů na životní prostředí se relativně nedávno ukázalo, že existují také takzvané mikro plasty, které nejsou viditelné pouhým okem. Jedná se o mikroskopické částečky plastu, které se velmi dobře šíří právě ve vodě a jelikož se člověk bez vody neobejde, tak se dostávají do lidského těla (a samozřejmě i do těl zvířat, rostlin atd.), kde se dokážou zachytávat, hromadit a mohou způsobovat zdravotní potíže – jaké konkrétně vědci pořád zkoumají, ale příliš povzbudivé výsledky zatím nepřinášejí.
A jak to souvisí s plastovými loděmi? Nejednoho vodáku už asi napadlo, že plastové špony, které sem tam nechá na nějakém kameni nebo mělčině z řeky nikdo nijak nedostane. A je to pravda. To samé napadlo i úředníky z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a v roce 2022 započal výzkum. Úředníci nejprve zkoumali produkci plastových lodí, přičemž zjistili, že její nárůst je za posledních 25 let značný a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl zpomalit, natož snad začít klesat. Zjistili, že objemy plastu, které se na plastové lodě používají nejsou vůbec malé a že by se tedy mohlo jednat o jednu z možností, kde bychom mohli přírodě od plastů značnou měrou ulevit.
Na základě slibných vstupních dat vznikl návazný výzkumný program, který měl za úkol zjistit, kolik plastů z lodí se skutečně dostává do životního prostředí. Pro tento účel bylo vytipováno několik vodácky velmi frekventovaných evropských řek. České vodáky asi nepřekvapí, že jednou z nich byla i naše Vltava, kterou magazín Forbes v roce 2021 označil za nejkomerčnější řeku na světě. Pouze pro zajímavost, dalšími byly třeba francouzská Ardèche, v Polsku Nysa Kłodzka, vNěmecku Spréva… Celkem bylo do výzkumu zařazeno 20 toků. Na všech zkoumaných řekách panuje čilý vodácký ruch a působí zde vodácké půjčovny.
Podrobný výzkumný program začal v roce 2023 a má dvě části. V první fázi evropští úředníci navštíví vodácké půjčovny před sezonou a s vysokou přesností zváží a pečlivě zdokumentují vybavení, konkrétně plastové lodě, plastová pádla a barely, které půjčovny nabízejí svým klientům. Obdobný proces se opakuje na konci vodácké sezony, kdy je rozdílem v hmotnosti vybavení určeno, jaké množství plastu skončilo v přírodě. Na dotazy odpovídali majitelé velkých vodáckých půjčoven působících na Vltavě vyhýbavě a v zásadě vždy stejně: „Nebudu odpovídat. Nechci se na toto téma bavit.“ Až pod příslibem naprosté anonymity jeden z oslovených kostrbatě sdělil: „No někdo tady něco vážit byl, a taky nějaký fotky si udělali. A prej snad letos, že to bude znova eště. Ale o co přesně de nevim. Dostal jsem zaplaceno, tak jsem do toho šel.“ Od dobře informovaného zdroje z Povodí Vltavy se podařilo zjistit, že výzkum je plánovaný na tři roky. Proběhl už v sezonách 2023, 2024 a končit by měl sezonou letošní.
Druhá fáze výzkumu obnáší podrobnější zkoumání vody protékající řekou. V určeném místě se nainstalují speciální síta, která dokážou zachytit i částice mikro plastů. Zdroj z Povodí Vltavy sdělil, že na Vltavě je toto kontrolní místo na jezu Planá (ř. km 245,3), tedy kousek pod vodácky nejfrekventovanějším úsekem. „Planá je pro toto měření ideálním místem. Po většinu vodácké sezony je průtok řekou nízký, takže přes korunu jezu neuteče žádná voda a zachytávat plasty a mikro plasty v nátoku elektrárny a v semaforem řízené propusti je velmi snadné.“
Na dotazy ohledně naměřených dat zdroj odmítl odpovědět. Bez odpovědi zůstaly dotazy zaslané na Ministerstvo životního prostředí i na Evropskou agenturu pro životní prostředí. Nepomohlo ani oslovení Petra Ptáčka, předsedy AVTS, kterého toto téma velice zaujalo a pokusil se něco zjistit prostřednictvím asociace – bohužel také nezjistil nic konkrétního.
Z dostupných informací nelze dělat žádné závěry. Redakce usilovně pracuje na zjišťování podrobností a budeme o situaci nadále informovat. Pokud by někdo měl jakékoliv cenné informace k této problematice, tak se nám určitě ozvěte.
