Albánie je zemí, která se do hledáčku cestovatelů i milovníků outdoorových sportů, mezi něž bezpochyby patří i vodáci, dostala teprve nedávno. Válečné konflikty na Balkáně to dřív prostě neumožnily. Ukazuje se však, že právě díky těmto událostem si Albánie (a okolní země) zachovala neporušený původní ráz a i díky tomu se právem rychle stala vyhledávanou destinací. Nebál bych se říct – jednou z nejbližších exotických. Nás jako obvykle zajímá hlavně z pohledu vodáckého.
Určitě nejnáročnější na výpravě do Albánie je cesta na místo, a ještě horší potom cesta zpět. Přece jenom se jedná o poměrně vzdálenou zemi, a tak je třeba překonat Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonii, než se dočkáte vysněné cedule Albania. Pak už zbývá jen ukázat cestovní pasy a tradá k první řece.
Tou by mělo být něco jednoduššího, aby se cestou zmožená těla dostala zpátky do formy. Jako ideální začátek se jeví řeka Skubim, která nabízí bezpečí širokého údolí, ve kterém se spíše klikatí do stran, než aby pelášila z kopce. Ne že byste tu nějakou tu peřej nebo záludnou zatáčku, kde proud táhne ke skále, nenašli, ale nic z toho nebude těžší než WW II a spíš si budete užívat svižný proud obtížnosti ZWC.
Pak už je ale načase „přitvrdit“. Přibližme se k horám, které se tu běžně tyčí až do výšky okolo dvou tisíc metrů, a zkusme si proplout třeba slepencový kaňon řeky Vjosa, která sbírá sílu už v sousedním Řecku, a nabídne tak slušné pohoupání na pořádné vodě. Obtížnost WW II+ je tady zcela běžná a na konci úseku budete od věčných vln promočení na kost!
Dál určitě doporučuju jednu z nejhezčích řek Albánie, a možná i celého Balkánu – malebnou soutěskou protékající Osum. Pokud máte klaustrofobii, radši se do téhle sevřené soutěsky, tvořené krásně vrstvenými vápenci, vůbec nepouštějte. Pokud máte pro strach uděláno, budete odměněni zelení porostlými stěnami, vodopády řítícími se přímo do řeky z hran soutěsky (snad bude teplo a sprška sem tam přijde vhod). Obtížnostně budete zase někde okolo WW II+, takže se mezi kocháním nezapomeňte věnovat také čtení vody.
Pokud vám Osum nebude stačit, můžete ještě trošku „přitvrdit“ a dát si střední úsek řeky Valbony, který dosahuje, podle vody, až obtížnosti WW III+, a vypravit byste se na ni měli, jen pokud jste si opravdu jistí, že to zvládnete.
Když k těmhle pěkným řekám přimícháte trošku KPČ (Kulturně Poznávací Činnosti) v podobě návštěvy Města Berat, které je zapsáno na seznamu UNESCO, nebo pevnosti Rozafa, koupání v termálech u řeky Lengarices, nějaké to spaní pod širákem, pojídání balkánských specialit a pokusy o domluvu s místními (ano je jakési kroužení hlavou do tvaru osmičky) a trošku místních domácích vín a pálenek, vznikne neuvěřitelný mix, který vás zaměstná na dobrých 9 až 10 dnů a na který jen tak nezapomenete.
HYDROinfo:
Pokud se vám podle textu zdá, že byste si do Albánie sami netroufli, potom není nic jednoduššího než to za sebe nechat zařídit cestovní kancelář Kudrna. Do Albánie letos vyráží v termínu 22. – 31. 5., takže v ideální době, a všechno zařídí za vás. Stačí jen dorazit včas na sraz! Pro podrobnější informace se určitě podívejte na webové stránky cestovní kanceláře.
