Opět po dlouhé době v milované Francii, opět po dlouhé době na kajaku… Od minula jsem obměnila vybavení. Místo legendární rodeovky jsem si vzala pořádný parník, místo neoprenových kraťasů jsem oblékla suchý oblek a i helma je o level jinde. Taky jsem o šest let starší a nabízí se slovo “zkušenější“, ale víc cítím strach z toho, co všechno by se mohlo stát. Také více kalkuluji s vynaloženým úsilím a mám ráda své pohodlí…
Po dvou dnech rozpádlování na řece Guil přejíždíme na jih do horské vesničky Mons, kde se setkáváme s Antoinem, čtvrtým do party. Antoine nás láká na Siagnole, což je přítok řeky Siagne a šťastlivců, kteří tu chytli vodu, ještě moc nebylo. V rychlosti koukneme do kilometráže a přejíždíme k nasedačce u mostu. Máme ideální vodní stav. Čekají nás pouze 4 km, ale počítáme s 5-6ti hodinovou plavbou hlubokým kaňonem zarostlým vegetací a s několika přenáškami. Pít budu z řeky, přibalím sušenky, co se do vesty vejde, a samozřejmě novinku a spásnou pomůcku pro holky – GoGirl.
4. odstavec: „na konci je takový pěkný válce“ …preklep?