Wolfsteiner Ohe dvakrát týdně

Wolfsteiner Ohe dvakrát týdně

Jaro už nějakou tu dobu trvá, ale vzhledem k tomu, že žádné deště nerozjely oblevu natolik, aby to v Jizerkách stálo za řeč, když pominu už tři týdny v kuse tekoucí Kamenici, museli jsme najít jinačí variantu. Při projíždění vodočtů alterntivních řek nám do oka padla Bavorská Wolfseiner Ohe.

V úterý večer mě Vory ukecává, že ve středu vyrazíme na celej den. Vezme prý kolo a přejezd vždycky foukneme na kole. Kouknul se prý na mapu a ten přejezd je kousíček. Já si mlhavě pamatuju, že když jsem tuhle řeku kdysi jel, tak to s tím přejezdem nebylo extra drama takže asi můžeme. Nechám se ještě chvíli přemlouvat a pak kejvnu. Na otázku v kolik se Vory staví se mi dostává odpovědi abych počkal, že to propočítá. Po chvíli z něho vypadne, že se staví ve 4:45, abychom tam byli včas a stihli několik jízd. No paráda, to jsem měl spát už od oběda, abych se prospal.

Vory na SaussbachuVory na Saussbachu

Ráno v pohodě vstanu a Vory doráží o pár minut dřív než slíbil. Sedneme a jedeme. Cesta ubíhá pomalu a trvá nám cca. 3 hodiny. Vzhledem k tomu, že jsem se ještě pro něco vraceli po Praze to neni tak zlej čas. Na vysedací místo odvezeme kolo a na nasedacím místě se přemlouváme k převlíkání. Trávník zdobí šedivá jinovatka a moc se nám nechce. Ale když už jsme tady. Bleskově se převlíknem a hurá na první jízdu.

Nejvýraznější stupeň na celé řeceNěkde cestou

Voda je taková nějaká mezi vysokou a střední, takže dobrý. Nasedáme na zdrojnici Saussbach, která nás za chvíli doveze do Wolfsteiner Ohe. Na Saussbachu musíme obnést dvě hráze z padlých stromů a jinak je to žůžo. Já si mlhavě pamatuju, stěžejní místa řeky, takže po zbytek jízdy pouze dvakrát prohlížíme a opatrně objíždíme pár stromů. Jinak si jedem pěkně na vracáky a na voči. Když dorazíme na vysedání je už na obloze slunce v plné síle. Vory vymění sucháč za cyklodres a vyráží podél řeky nahoru. Prej to bude větší romantika.

Jede to hezky z kopceJede to hezky z kopce

Vrací se asi za hodinku a půl s tím, že stezka podél řeky je ještě zapadaná sněhem a pro kolo nepoužitelná. Velkou část to vláčel na zádech a dvakrát málem zajel do řeky. Příště tedy radši po silnici. Převoz, výměna cyklodresu za sucháč a vzhůru na druhou jízdu. Střídáme se ve focení, protože když je tak krásně byla by škoda neudělat si pár snímků a docela rychle jsme zase dole. Vory opět sedá na kolo a vyráží pro vozidlo. Já si rozbalím spacák a chytám na slunci první jarní bronz. Vory je zpátky za 40 minut! Po silnici je to fakt lepší. Jen ten kopec nahoru je prej sakra táhlej.

Vory v jedné z nejstrmějších pasážíPředposlední peřej

Třetí jízdu jedem ve slušným tempu a mám pocit, že jsem zastavili možná jednou. Prostě paráda. Jen slunce se natočilo tak, že velkou část cesty svítí proti nám a tak dost peřejí jedeme téměř naslepo. Jen lesknoucí se bílá tříšť a kopec dolu. V cíli padá cyklovložka na mě. Musím potvrdit, že kopec je skutečně táhlej, nicméně jsem brzy nahoře a sjíždím s autem dolu. Na třetí jízdu nemáme čas. Navážeme, poklidíme a tradá do Prahy. Tři hodinky cesty plus hodinka na večeři ve Vimperku a je po zájezdě.

Vory najíždí do závěrečný zatáčkyPoslední výrazná peřej

V sobotu posledního března jsem na Wolfsteiner vyrazili znovu, ve větší skupině a chytili jsme vodu vyšší než je uváděna jako vysoká. Řeka se proměnila ve velikou táhlou sjezdovku, ale pořád šla jet a určitě půjde i za víc. Parádní zážitek. Pokud o jarních víkendech tápete kam vyrazit, určitě sledujte vodočet Wolfsteiner Ohe. Dobrou vodu si umí udržet poměrně dlouho a dle toho co jsem viděli, nějaká zásoba sněhu ještě je. Nehledě na to, že o uplynulém víkendu nějaký přibyl. Jen pamatujte, že to není naše Kamenice, ale svižná kontinuální záležitost obtížnosti WW IV – V.

Zkušenosti čtenářů

Honza Hrubeš

Kluci, nepište takové věci. Člověk si při tom čtení zbytečně poslintá klávesnici a cvrnkne do kalhot.

Marek

a nebo obtížnost klesá ? Dík Marek – WWP

Snížák

Čeče za nižšího stavu jsem to nikdy nejel tak těžko říct, nicméně když nám voda klesala z toho něčeho nad vysokou k nějaký takový mezi střední a vysokou tak šla obtížnost dolu, respektive nemělo to takovou sílu a nebylo to tak kontinuální. Pořád se tam ale dost těžkejch míst našlo.

Karel

Znam to spis naopak. 112 cm na prvni jizdu a prislo mi to jako slusna kontinualni WW IV. Druha jizda nastoupalo na 122 cm (nebo tak nejak) a byl to uz docela susnej mazec mozna i obcas za WW V. Jinej vikend za mensi vody mi to ale neprislo v zadnem pripade jako pohodova WW III+. Melo to mensi vodu, mensi tah, ale o to vic se klickovalo a i za male vody nektere valecky dokazaly potrapit a pridrzet…

Bety

Aaach to bylo krásné:) jen me mrzí že z toho nemám jedinou fotku, a to jsem měla tak nádherně nalakované nehty…

bouky

čau snížáku napiš kolik ste měli v cm, nebo datum ze kdy jsou ty fotky ať máme jasno, váš vyšší stav něco mezi mw a hw je teda 115cm jestli ste tam byli v úterý 27.3., může bejt? my měli 113,112 a znatelně míň vody, blbý dva cenťáky.-)

Snížák

Byli jsme ve stredu minulej tejden a fotky jsou z toho dne, druha jizda cca v poledne…

Dave

Ahoj,
zajmalo by mě, kam jste to jeli za vysokého stavu. K tý továrně přepodpokládám…

bouky

ve 12:00 bylo ve furstenecku 111cm, ale to je o 18km dal, takze s jeden az dvouhodinovym spozdenim??, ste meli asi neco kolem 112cm jestli to dobre pocitam,odpoledne to lezlo nahoru, takze za 112 ve furstenecku dobry pojezdeni,min nedoporucuju.tak ted je to doufam jasny.-)podle fotek sem myslel, ze ste meli aspon 120cm.-)

Snížák

No a je to jasný, jinak i za tý velký vody sme to jeli celý…

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: