Z Týnce do Pikovic – Sázavská klasika

Zahájit splouvání tohoto bezkonkurenčně nejoblíbenějšího a zajisté i nejhezčího sázavského úseku je nejlépe v Týnci nad Sázavou, a to buď u jezu s provalenou propustí, nebo o asi 200 metrů níž u silničního mostu.

Pod zmíněným silničním mostem zleva brzy přitéká Janovický potok a po dvou klidnějších kilometrech je tu první jez – Podělusy. Obvykle ho lze hladce sjet propustí u pravé strany, adrenalinovější cesta je přes šikmou spádovou desku, pod kterou se ale za vyšších vodních stavů může tvořit nebezpečný válec.

Až přepádlujete pohodový kilometřík klidné vody, tak přichází jez Brejlov, který je silně poničený a nejlepší je splout jej přes torzo původní  propusti. Zkušení vodáci by zřejmě dokázali najít cestu i v jiných částech jezu, ale množství kamenů a dalších nástrah je asi zbytečné pokoušet.

Jen za necelý kilometr poklidné plavby vylezte na břeh, protáhněte nohy a přeneste vyhlášený smrťák – jez Kaňov v uctivé vzdálenosti. Voda tu padá téměř ze dvou metrů do silného vývařiště, které je nebezpečné už za mírně zvýšené vody. Pouze za optimální vody lze splout Kaňov propustí.

Od Kaňovského jezu až do nedalekých Krhanic odvádí většinu vody malá vodní elektrárna. Za příliš suchých letních měsíců budete určitě muset lehce brodit, zvláště pak partičky na raftech. Až k ústí kaňovského náhonu vás čekají dva jízky. První je spíše náznak, že tu kdysi nějaký jez býval a ústí do úzkého přírodního kanálu, který vás rychle sveze pod vysoký silniční most.

Druhým je jez Pěnkava je sjízdný jakoby propustí v pravé třetině a pěkně šplouchá i za menší vody. Pod jezem vrací elektrárna ukradenou vodu. V Krhanicích je také oblíbené alternativní místo pro nasedání na vodu pro vodáky, kteří si chtějí ušetřit voleje nad trojicí úvodních jezů.

Až ke tři kilometry vzdálenému Lesnímu (Jiříkovu) jezu vás čeká příjemný peřejnatý úsek, kde se nebudete nudit a posádky ověří svojí sehranost. Lesní jez zaznamenal v posledních letech značné změny. Náhon vpravo odebírá tolik vody, že za nízkého stavu je dřívější šlajsna suchá. Jez se sjíždí v levé částí a pak musíte přejet na pravou stranu řeky. Pokud je vody málo, čeká vás pod jezem kličkování mezi balvany nebo přetahování lodí. Škoda krásných peřejek…

Za zatáčkou se vám otevře výhled na silniční most v Kamenném Přívozu. Kde je hned několik lákadel na pivko, na párek, na guláš, na limo… Sto metrů za mostem je uprostřed řeky pobořená šlajsna, která je vcelku pohodlně sjízdná.

O další kilometr peřejek dále nás čeká Žampach, poslední sázavský jez. Jeho propust je bohužel až na jarní dny suchá a tak nezbývá než přetáhnout samotnou šlajsnou nebo po koruně jezu.

Pod jezem nastane problém, pokud se „mele“ a MVE odebírá vodu, opět budete vodu hledat mezi kameny, zvláště pak v letních měsících.

Následuje krajinově nejkrásnější úsek spodní Sázavy. Moc písniček bylo napsaných o trampských osadách, lesích , skalách a zátokách, kde je „celej den stín“. Údolí Sázavy ze Žampach do Pikovic je okouzlující v každém ročním období a peřejnaté úseky bezesporu patří k nejlepším turistickým zážitkům.

U skály Ajax, asi kilometr pod Žampachem je pěkná cvičná peřej a o dalších pár okamžiků vplujete do oblasti Luka pod Medníkem A budete-li sledovat jména chat na pravém břehu, dříve nebo později minete chatu, jejíž jméno vám oznámí „Poslední peřej“.

Za zatáčkou pak spatříte Pikovickou jehlu a po klidné vodě doplujete pod lávku v Pikovicích, kde je vhodné plavbu ukončit. Je tu možnost stanování v kempu, bezva cukrárna a samozřejmě hospody, kde se dobře najíte a napijete.