Z Týnce do Pikovic – Sázavská klasika

Pod mostem zleva přitéká Janovický potok a po dvou klidnějších kilometrech je tu další jez – Podělusy. Obvykle ho lze hladce sjet propustí, adrenalinovější cesta je provalenou částí vlevo od šlajsny. Za větší vody pozor – pod šlajsnou zalévají vlny, v průvalu je situace ještě exponovanější.

Až přepádlujete pohodový kilometřík klidné vody, vylezte na břeh, protáhněte nohy a přeneste jez Kaňov v uctivé vzdálenosti. Voda tu padá téměř ze dvou metrů do silného vývařiště. Nebezpečné!

Od Kaňovského jezu až do nedalekých Krhanic odvádí většinu vody malá elektrárna. Za příliš suchých letních měsíců budete určitě muset lehce brodit, zvláště pak partičky na raftech. Až k ústí kaňovského náhonu vás čekají dva jízky. První, spíše náznak, že tu kdysi býval, ústí do úzkého přírodního kanálu, který vás rychle sveze pod vysoký silniční most. Nad tímto jízkem v Krhanicích, je také oblíbené místo nasedání těch, kteří služeb půjčoven nevyužívají, a chtějí si ušetřit voleje nad horními jez a jediné přenášení na tomto úseku, jez Kaňov. Na pravém břehu je příhodné místo k parkování. Sjezd dolů k vodě je přímo v Krhanicích těsně za hospodou před tenisovými kurty.

Druhý jez Pěnkava je sjízdný jakoby propustí v pravé třetině a pěkně šplouchá i za menší vody. Pod jezem vrací elektrárna ukradenou vodu. Vpravo pod náhonem přes léto funguje střelnice. Ale toho si zkušené posádky v peřejích snad ani nevšimnou.

Až ke tři kilometry vzdálenému Lesnímu (Jiříkovu) jezu vás čeká příjemný peřejnatý úsek. Vedle jezu je otevřený kiosek, kde u pivka či jiného pěkně rozebírat styl okoloplujících takyvodáků. Lesní jez zaznamenal v poslední době značné změny. Náhon vpravo se opravuje a odebírá tolik vody, že za nízkého stavu je dřívější šlajsna suchá. Jez se sjíždí v levé částí a pak musíte přejet na pravou stranu řeky.

Pokud je vody málo, čeká vás pod jezem kličkování mezi balvany a o víkendech i mezi spoustou vodáků – klientů půjčoven. Škoda krásných peřejek…

Za zatáčkou se vám otevře výhled na silniční most v Kamenném Přívozu. Kdo nestihl občerstvení na Lesní, nebude vědět na který břeh vystoupit dřív. Okolní bannery vás lákají tu na pivko tu na párek, tam na guláš, sem na limo…

Sto metrů za mostem je uprostřed řeky pobořená šlajsna.

O další kilometr peřejek dále nás čeká Žampach, poslední sázavský jez. Jeho propust je bohužel až na jarní dny suchá a tak nezbývá než přetáhnout samotnou šlajsnu nebo po koruně jezu.

Nad Žampachm vlevo je motorkářská hospoda, kde vodáky taky rádi přivítají. Je tu parkoviště a poslední možnost dostat se k řece z pravého břehu.

Pod jezem nastane problém, pokud se „mele“ a MVE odebírá vodu, opět budete vodu hledat mezi kameny, zvláště pak v letních měsících.

Následuje krajinově nejkrásnější úsek spodní Sázavy, Moc písniček bylo napsaných o trampských osadách, lesích , skalách a zátokách, kde je „celej den stín“. Údolí Sázavy ze Žampach do Pikovic je okouzlující v každém ročním období a peřejnaté úseky bezesporu patří k nejlepším turistickým zážitkům.

U skály Ajax, asi kilometr pod Žampachem je pěkná cvičná peřej a o dalších pár okamžiků vplujete do oblasti Luka pod Medníkem A budete-li sledovat jména chat na pravém břehu, dříve nebo později minete chatu, jejíž jméno vám oznámí „Poslední peřej“.

Za zatáčkou pak spatříte Pikovickou jehlu a po klidné vodě doplujete pod lávku v Pikovicích, kde je vhodné plavbu ukončit. Je tu možnost stanování v kempu, bezva cukrárna a samozřejmě hospody, kde se dobře najíte a napijete.

Doprava:

Obvyklý začátek v Týnci, případně v Krhanicích, končívá se v Kamenném Přívozu či na Žampachu (obojí na pravém břehu, poměrně rychlý pend aut), chcete-li sjet úsek celý až do Pikovic, počítejte na celý pendl s cca 90 minutami, vyplatí se použít služeb Posázavského Pacifiku. Pro svezení aut je ideální trasa Týnec – Krhanice – Prosečnice – Újezdec, v Kamenném Přívozu přes most směr Krňany, Hradišťko a Pikovice.