Vltava se dá v létě splouvat od Soumarského mostu (min. 50 cm). Ze Soumarského mostu až nad lipenskou přehradu do Pěkné je ale plavba omezována a je tu povinná elektronická registrace. Jsou tu povoleny pouze kajaky a kánoe a jejich počet se omezuje v závislosti na výšce hladiny na Soumarském mostě. Pečlivě si pročtěte pravidla na webu [url=http://www.npsumava.cz newwindow]NP Šumava[/url], než se tam vydáte.
Informace o řece
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Popis toku
Většina vodáků vyplouvá z Vyššího Brodu, odkud je Vltava splavná po celý rok. Začíná tu přes sedmdesát kilometrů dlouhý úsek s četnými kratšími peřejemi v hlubokém zalesněném údolí. Po většinu času vede v blízkosti řeky silnice. Jde tak dobře korigovat délku splutí podle stavu vody, schopností vodáka či počasí. Znamená to i dobrou dostupnost pro případnou záchranu. Samotný tok není příliš regulován a často protéká relativně nedotčenou divočinou.
Přímo nad řekou se tyčí vysoký ostroh s gotickým hradem Rožmberkem, jenž byl sídlem nejmocnějšího českého šlechtického rodu pozdního středověku. Později Vltava protéká historickým centrem Českého Krumlova, který stojí za návštěvu. Průjezd Krumlovem ale vyžaduje jisté znalosti, jezy nejsou jednoduché a pokud nevíme, raději je přeneseme.
Pod Krumlovem se řeka pomalu rozteče a občas se objeví i peřeje. Údolí je příjemné a přece jen volnější než horní úsek od Vyššího Brodu. Hnedle jsme u mostu v Rájově a za chvíli i před jezem Zlaté Koruny. Prohlédneme jej a rozhodneme co s ním, zda plout šlajsnou nebo přenést na její straně. Odsud můžeme navštívit klášter ve Zlaté Koruně a případně i nocovat na tábořišti kousek pod mostem.
Pak obtéká Vltava zříceninu gotického královského hradu Dívčí Kámen, u něhož bylo odkryto i keltské sídliště, pokud máte čas, podívejte se na Dívčí Kámen a nebo i do kaňonu Křemže, která tu ústí do Vltavy.
Na celém úseku je dvanáct jezů. Až na výjimky jsou za normálních podmínek pro vodáky se základními zkušenostmi sjízdné, případně se dají přetáhnout. Charakter řeky, a zejména obtížnost jezů, se však dramaticky mění při zvýšení vodního stavu. Za vydatného deště nebo při závodech pod přehradou Lipno průtok stoupne až na 20 – 30 m³/sec.
Kempů je podél řeky celá řada, obvykle v rozestupech menších než půldenní plavba. Liší se jak vybaveností, tak dostupností. Některé jsou přístupné pouze z vody, jiné jsou určené jen pro organizované skupiny nebo mládež. Některé jsou hluboko v přírodě a hospoda je tam jen jako mimochodem, u jiných je základem velká hospoda, žijící z velké návštěvnosti, a kemp je tam jen mimochodem.
V kempech, které jsou čím dál modernější, čistší, příjemnější – a přeplněné –, však začalo znovu platit i přísloví „krade jako Čech“, což znamená, že je dobré si cennější věci jako fotoaparáty a peněženky raději neustále hlídat.
Klasik vodácké literatury Zdeněk Šmíd už před čtyřiceti lety napsal, že jízda na kánoi je „nejjednodušší způsob jak se přesouvat od jedné hospody ke druhé“. Řekou se tak bohužel potácí mnoho neřízených plavidel s alkoholem rozjásanou posádkou, mezi nimiž se proplétají lodě sportovních vodáků či rodiny s dětmi.
Vltava protéká CHKO Blanský les, jehož zaměstnanci se vytrvale snaží vodáky výrazně omezovat: nesmí se, zakazuje se, trestá se. Pravda je, že tu čas od času táboří někdo, kdo napáchá v přírodě mnoho škody. Následkem toho ochranáři mají tendenci vodáky ještě víc omezit a části řeky uzavřít úplně.
Dosud se však každé jaro Vltava ve Vyšším Brodě rozzáří barvami kánoí a řeka se až do podzimu rozhlaholí vodáckým pozdravem „ahoj!“, který je společný pro ambiciózní sportovce, vodní skauty, rodiny, školy i opilce.
I v tomto exodu se dají najít klidné dny a krásná místa. Do vody tiše vklouzne ondatra, stejně jako před staletími, kdy se ve Vyšším Brodě topil Vok z Rožmberka, pod Třísovem lovil ryby Kelt, na Dívčím Kameni věznili krále Václava IV. a po řece pluly dlouhé vory šumavských klád.