Vltava pod Prahou – víkendovka i jednodenka sjízdná celoročně

Jedná se o poklidnou plavbu vhodnou pro seakajaky i kánoe a kdo by čekal, že Vltava je v poslední části své pouti nezajímavá, ten by se hodně zmýlil. Tento úsek je splavný v podstatě celoročně a v každém ročním období bude mít své kouzlo. Pokud jste trochu trénovaní, ujedete úsek za jeden dlouhý den a večer budete šťastní z porce kilometrů, kterou jste právě urazili. Pokud jste méně zdatní, rozdělte si plavbu na dva dny s přespáním třeba u slalomového kanálu Veltrusy.

Jako možné nasedání můžete použít například schody na konci slalomového kanálu v Troji, kde vše pohodlně dáte na vodu a dají se tu i zaparkovat vozidla. Pokud byste něco zapomněli, pak vám to tu prodají ve specializovaných obchodech nebo zapůjčí v přítomných půjčovnách.

Ihned po vyplutí vás čeká největší peřej celého úseku – tzv. Trojská peřej, Nejedná se ale o nic náročného, paluba vaší lodě rozrazí pár vlnek, loď se rozjede ve zrychleném proudu a po přibližně sto metrech opět zpomalí v klidné hladině. Dál už to bude pořád stejné. Chvíli si užijte výhledy na Prahu z vody, není tu tak krásná jako v centru, ale své kouzlo zajisté má, a brzy už opustíte město a vplujete pomalu do přírody. I když civilizace se od řeky neztratí.

Po chvíli plavby narazíte na první zdymadlo v Klecanech. Určitě je dobré si předem zjistit možnosti pro zdýmání (kontakty na zdymadla jsou k dohledání na webu Povodí Vltavy – www.pvl.cz). V případě neúspěchu můžete jez obnést po levém břehu, kde je hned u vody asfaltová cesta. Stejně tak vede cesta i po pravém břehu, ale obnášení je tu delší.

Z Klecan se rychle dostanete do Řeže u Prahy a za ní už si můžete užívat přírodu naplno. Skalnaté stěny na pravém břehu jsou krásné zejména na podzim, kdy je vše pestře zbarveno.

Dalším jezem na trase jsou Dolánky. Opět by neměl být problém s průjezdem zdymadlem. Přenášení je možné po cestě na pravém břehu. Z Dolánek vás čeká další štreka do Kralup nad Vltavou, kde si užijete trochu toho „industriálu“, a po Kralupech už následuje další jez. Tady je možností hned několik. Buď se nechat prozdýmat, nebo jez obnést vpravo podél slalomového kanálu. Nebo být odvážný a sjet slalomovým kanálem, pokud je v provozu. S oddílem, který tu trénuje, by se případně dalo domluvit přespání (www.kanoistika-kralupy.cz), pokud jste sem vyrazili na celý víkend.

Další plavba je trochu úmorná. Řeka je relativně rovná a vy jen koukáte na cedule s kilometry, mezi kterými se pomalu přesouváte, a zdá se to nekonečné. Vysvobození ale přichází, a dokonce i malá odměna. Když dorazíte k jezu u Vraňan, přeneste lodě po pravém břehu do starého koryta Vltavy. Doleva odbočuje Vraňansko-hořínský plavební kanál, ale ten pro plavbu nemohu doporučit. A co ta odměna? Staré koryto Vltavy je zcela bez lodního provozu, voda tu příjemně proudí, takže vám pomůže v ukrajování kilometrů.

Vltava protéká skrz krásné lužní lesy a budete si připadat trochu jako v džungli. Po té dřině na (skoro) rybníce je tohle skutečnou odměnou. Až se nabažíte lužního lesa, vykoukne na vás z korun stromů věžička a to je znamení, že se blížíte k cíli plavby v Mělníku. Nechte se i s Vltavou odnést do Labe a u prvního mostu po soutoku se dá vystoupit na nábřeží, kam se dá dojet i s vozidly. Doprava zpět do Prahy je možná též vlakem či autobusem. Podél řeky vede téměř celou dobu i železnice, takže je případně možné plavbu ukončit dříve.

Okolo dolní Vltavy najdete i mnoho míst, kam se dá od lodě odejít na vycházku, např. zámek Veltrusy, Nelahozeves, Mělník a mnoho dalších…