Úpa – zpod Sněžky do labských rovin

Pod Bohuslavicemi Úpa vytéká z hor a její spád se výrazně snižuje, odtud Úpu ocení i vodáci s otevřenými kanoemi či přátelé pálav a turistických kajaků. Většina vodáků řeku sjíždí jen do České Skalice, ale je možné doplout až na soutok s Labem do Jaroměře. Navíc pohled zpět na horské velikány Krkonoš s čepičkou sněhu na Sněžce je i v květnu impozantní.

Jedinou nevýhodou Úpy může být skutečnost, že vodní poměry na ní nejsou v létě příliš příznivé. Na druhé straně, pokud je v horách dostatek sněhu a odtává pomalu, pak je na dolním toku řeky voda až do konce května. To již bývá pěkné počasí a splutí Úpy nabídne mnoha vodákům, milujícím odlehlá místa na příjemně tekoucích vodách, krásný zážitek. Řeka stále teče, jen některé jezy zpomalují její tok a krátce zadržují vodu. Přitom kromě jezů Úpa nemá nebezpečná místa.

Nasedat by šlo přímo v Trutnově, což však rozhodně nelze doporučit. Úpa má ve městě stále velký spád s množstvím nesjízdných stupňů a jezů, nad kterými se velmi obtížně zastavuje..

Plavbu je nejlépe započít u mostu v Bohuslavicích. Do tohoto místa se dostaneme bez problémů autem z Trutnova nebo proti proudu od České Skalice. S nafukovací lodí můžeme využít k dopravě autobus, ale i vlak, který staví v Bohuslavicích a pak na dalších místech v údolí Úpy. Řeka svižně proudí směrem k Suchovršicím.

Dva nesjízdné jezy na Buhoslavicemi

Několik jezů, které nás na cestě potkají, snadno přeneseme, v případě optimálního vodního stavu je možné některé z nich i sjet. Po dvou hodinách plavby dojedeme do Úpice. Zdejší jez je vysoký a jeho přenášení není snadné, ale dá se zvládnout.

Odpočinek v Úpici přijde vhod před dalším dlouhým úsekem. Občerstvení tu není problém najít, v provozu bývá i původní hospoda Dřevěnka z roku 1620 (se současným sortimentem), za prohlídku stojí i raně barokní radnice z roku 1678.

Koryto řeky je široké, proud mírný, ale stálý, takže do pádlování přece jen nemusíme investovat všechnu sílu. Řeka je přehledná, občas se objeví menší peřejky, které však ani otevřeným lodím nezpůsobí žádné problémy. U Havlovic stojí za to ohlédnout se do otevřeného údolí, kde jsou při dobré viditelnosti stále vidět vrcholky Krkonoš. Krytá lávka pod obcí dává údolí příjemný ráz. Kolem Havlovic přitéká do Úpy nejprve Rtyňka a pod obcí pak Maršovka, které však vody Úpy příliš neposílí. Jezy nám dále ztěžují plavbu, ale pro narovnání nohou a obnovení krevního oběhu v nich je to jen příjemné.

Jakmile mineme Boušín a relativně vzdálený Červený Kostelec, připlouváme k Babiččinu údolí. To se přihlásí nesjízdným Viktorčiným splavem.

Určitě jej přeneseme, lépe vpravo, kde je zároveň další občerstvovací stanice na počátku přírodního parku. Hned nedaleko je Staré bělidlo, které si prohlédneme od jezu. Také výšlap na zříceninu hradu Rýzmburk je výhodnější odsud. Pak se vyplatí na lodi plout ještě asi kilometr k lávce. Odsud je to nedaleko ke mlýnu, restauraci, sousoší babičky od Otto Gutfreunda a k dalším radovánkám v Babiččině údolí. Po dalším kilometru mineme Ratibořice se zámkem z roku 1708.

Dostáváme se k nesjízdnému přes 3 m vysokému jezu, od kterého odbočuje napáječ nádrže Rozkoš. Na tomto místě, pokud není dostatek vody, většinou plavbu ukončíme. Bývá to i na jaře, kdy je přehradní nádrž Rozkoš naplňována. Jez je nesjízdný a přenášíme ho lépe vlevo.

Pokud je vody dostatek, můžeme pokračovat v plavbě do České Skalice. Spád řeky se zmírňuje a Úpa pomalu plyne k městu vzdálenému tři kilometry. Prohlídku Skalice lze jen doporučit, už kvůli návštěvě muzea Boženy Němcové.

Do Jaroměře je to odsud už jen dvě až tři hodinky plavby. Na cestě přeneseme ještě několik vysokých jezů a pod Doubravicemi několik nebezpečných (zejména za vysoké vody) stupňů.

Všechna vodní díla je lépe včas prohlédnout a povětšinou přenést! Jsou nenápadná, ale mají dlouhý vývar. Ukončit plavbu pak můžeme přímo v Jaroměři nebo pokračovat po Labi do Josefova, kde se však pro vysoké zdi místní pevnosti obtížně vystupuje. Řeka Úpa celou dobu příjemně teče, časově se dá úsek od Bohuslavic do Ratibořic (27 km) zvládnout za jeden den. Jeden den je možné vynaložit i na plavbu z Ratibořic do Jaroměře, není-li voda pod Trutnovem, dají se její poslední zbytky chytit právě na tomto úseku. Pozor jen na odvádění vody do PN Rozkoš, to může stav vody na dolním úseku silně ovlivnit.

S tábořením je na Úpě trochu problém, protože řeka není vodáky v letním období moc využívána (ostatně tu v létě ani nebývá moc vody). Kempy a tábořiště tak najdeme u Ratibořic a nádrže Rozkoš, která je nedaleko.

Ubytování pod střechou najdeme v Trutnově, Úpici či České Skalici. Okolí je i jinak turisticky zajímavé, více viz mapy ShocArt 1:50 000 č. 24, 26 a 27 a 1:100 000 č. 204 a 211, nebo mapy KČT č. 23, 26, 25.