„Netradičním“ tokem pro účely letní dovolenkové vody je Úhlava, jeden ze čtyř zdrojů vodácky mnohem známější a nesrovnatelně využívanější Berounky. Je to řeka disponující téměř vším, co může našinec očekávat – najde se pár pěkných peřejek, tu a tam sjízdný jez, řeka neprotéká industriálními městy a v jejím okolí není nouze o turisticky atraktivní pamětihodnosti všeho druhu.
Informace o řece
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Popis toku
Horní tok je sjízdný jen v případě vypouštění vody z PN, střední za vyšší vody, dolní tok téměř celoročně. Splutí je vhodné pro zkušenější posádku a uzavřené či nafukovací lodě na úseku do Janovic, otevřené lodě s posádkou se základními znalostmi mohou plout na dolním toku.
Ptáte se, proč se Úhlava nestala Mekkou všech červencových turistů? Protože k úplné dokonalosti ji přeci jen jedna podstatná náležitost schází. Stejně jako většina dalších řek podobných rozměrů nemá ani Úhlava zpravidla v létě dost vody.
Pokud budete mít ale štěstí a zjistíte, že přehrada v Nýrsku z jakéhokoliv důvodu vypouští, neváhejte a vyrazte na Šumavu. Obvykle to bývá při turistickém závodě ČPV Úhlava.
Úhlava může nabídnout jak příjemné víkendové svezení, tak i zajímavý týdenní program. Celý tok od nýrské přehrady až do města piva měří totiž 93,5 kilometru, a pokud jste milovníci dlouhých denních etap, můžete samozřejmě navázat i splouváním Berounky.
Řeka je velmi dobře dostupná, a to jak po silnici, tak i pomocí železnice, která v dlouhých úsecích řeku provází. Tradičním místem pro zahájení plavby je Nýrsko (ř. km. 88,8, nasednout lze ovšem již přímo pod přehradou o pět kilometrů výš), pro střední úsek Klatovy (ř. km. 64,4) a pro spodní Přeštice (ř. km. 31,3) – všechny tyto lokality jsou dostupné i vlakem. S ohledem na dobrou dostupnost lze plavbu skončit v podstatě kdekoliv. V Plzni – Slovanech ústí Úhlava do Radbuzy, ta se pak o dalších 4,7 km dále stéká se Mží a vzniká Berounka. Jako limit sjízdnosti celého toku se uvádí 60 cm na vodočtu ve Štěnovicích, respektive 40 cm v Nýrsku.
Za vodácky nejatraktivnější bývá obvykle označován horní úsek řeky mezi nýrskou přehradou a Janovicemi nad Úhlavou (ř. km 75,9). Zde se také na počátku září pravidelně koná jednodenní vodácká akce, pro niž je zajištěno pouštění vody. Lze ale konstatovat, že s výjimkou několika posledních kilometrů si řeka udržuje poměrně stabilní a velmi příjemný charakter. Je dostatečně široká, takže nehrozí nafackování od pobřežních vrbiček, a i když si tu a tam meandruje, je koryto neustále dostatečně přehledné a není nutno umírat strachy, jaká že zrada vybafne ze zatáčky.
Občas se proud trošku zrychlí a objeví se příjemné, nezáludné peřejky – příkladem mohou být třeba tzv. Čížické proudy v dolní části toku. Počet jezů je na české poměry standardní, ocenění nicméně zasluhuje skutečnost, že procento sjízdných je podstatně vyšší než u většiny dalších českých toků. Jednak se jedná poměrně často o klasické šikmáky, které lze za dobrého vodního stavu bez nesnází a větších újem na lodicích překodrcat, jednak o nízké stupně, které jízdu příjemně zpestří a rovněž neohrozí. Některé z nich mohou poskytnout i příležitost k lehkému pocvičení, což za slunných dnů nepochybně ocení zejména nesehrané posádky a rozhodní mladí mužové, toužící předvést rozsah svých schopností sličným partnerkám, popřípadě i jiným ženám. Za zmínku stojí především jízek pod zbytky Kokšínského hrádku (ř. km. 51,8), kde se na pravém břehu zároveň nabízí velmi pěkné místo k přespání. À propos táboření. Stejně jako jiné vodácky méně využívané toky je i Úhlava na oficiální kempy poměrně chudá. Jeden najdeme v Nýrsku, druhý u Beňov, možné je i přespání u loděnice v Příchovicích. Jinak je nutno nocovat, jak se dá. Spíše než lesy je řeka obklopena loukami a poli, hezká místa se však tu a tam přesto najdou. Výhodou je, že okolní obyvatelé nemají s vodáky špatné zkušenosti, takže domluva je zpravidla možná. Tu a tam se najde i zcela odlehlé místečko jako již zmíněná louka pod Kokšínem, jde ale spíše o čestnou výjimku.
Úhlava v žádném případě nezklame ani milovníky památek. Jedinečným skvostem, který nesmí být v žádném případě pominut, je především překrásný vodní hrad Švihov, někdejších panských sídel je však kolem řeky rozeseto mnohem více. Namátkou lze jmenovat zříceniny hradu Pajrek, zbytky hrádků Janovice nad Úhlavou, Komošín, Kokšínský hrádek a vesnickou zástavbou pohlcenou tvrz v Dolanech. Z Janovic se lze vypravit i na velmi zachovalou a turisticky atraktivní hradní zříceninu Klenová. Perlou českého baroka je městečko Přeštice, jemuž vévodí chrám Nanebevzetí Panny Marie, postavený podle Dientzenhoferova návrhu; na barokním zámku v nedaleké Dolní Lukavici působil v 18. století jako kapelník Josef Haydn. A ve výčtu by bylo možno ještě dlouho pokračovat…
Každopádně je Úhlava řekou, která potěší srdce vodákovo a na kterou se každý, kdo ji poznal, rád znovu vrátí.
