Třebůvka pramení v Moravskotřebovské pahorkatině a spolu se svými přítoky odvodňuje rozsáhlou oblast Malé Hané. Z široké kotliny zvolna vstupuje do hlubokého lesnatého údolí, které se pod Lošticemi otevírá do hanáckých nížin. V Moravičanech na ř. km 272,7 ústí do řeky Moravy.
Informace o řece
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Popis toku
Vhodný výchozí bod plavby po Třebůvce se nachází v okraji Městečka Trnávky, za mostem silnice vedoucí k Mezihoří. Říčka tu příjemně proudí údolíčkem pod zříceninou hradu Cimburka. Šířka koryta nepřesahuje 5 m a obtížnost stupeň ZW.
Pod Mezihořím její regulovaný tok vstupuje do otevřené zemědělské krajiny. Nebezpečná místa tady nejsou. Jediné lehké překážky tvoří stavidlové stupně u silničních mostů v Mezihoří a Petrůvce. Pole stavidel jsou téměř vždy zdvižena, takže nic nebrání klidnému průjezdu.
Pod Petrůvkou se do Třebůvky vlévá voda regulované říčky Jevíčky. Koryto, svírané vysokými protipovodňovými valy, se za soutokem rozšíří k 8 m a mírný proud rozčeří několik nízkých stupňů.
U Pěčíkova se koryto opět zúží. Za mostem polní cesty, u které najdete vodočet, začíná řeka výrazněji klesat do zužujícího se údolí. Místy se v korytě objeví drobné peřejky.
Klenba silničního mostu vám oznámí, že vplouváte do Vranové Lhoty. Na pravém břehu kousek pod zchátralým zámkem se nachází loděnice místního vodáckého klubu. Zdejší vodáci vstoupili ve známost zvláště díky pořádaným neckyádám. Za loděnicí koryto krátce meandruje a následně vede mezi okraji lesa a zpustlými mokřadními loukami, kde získává přírodní charakter.
Turistické mapy tu vidí soustavu náhonů Balatakova a Bezděkovského mlýna. Stopu zaniklého jezu je možné vysledovat v levotočivém říčním ohybu na ř. km 15,0, zanesený náhon odbočuje vpravo. Zachovalý kolmý jez leží na ř. km 14,2. Jeho výška nepřesahuje 0,5 m, náhon odbočuje vlevo. Za nižších stavů je možné jízek bez potíží sjíždět, za VV přeneste vpravo. Pod jezem je betonová vana!
O další plavbě pod jezem výrazně rozhoduje vodní stav. Při stavech pod oficiální hranicí sjízdnosti jde využít náhonu a přenést MVE. Plavbu náhonem pro nízké větve a občasné vývraty příliš nedoporučuji. Náhon se vrací do koryta po 700 m.
Za mostem silnice k Bezděkovu začíná vzdutí jezu někdejšího Dolského mlýna. Voda z náhonu je do jalového koryta svedena pomocí dvou přepadů. První přepad – stupeň se nachází 100 m za silničním mostem. Druhý svádí vodu o 300 m dál. Je na vaší volbě, jestli sjedete první stupeň, nebo po vzdutí přejedete 300 m a přenesete stavidlo.
Až se před vámi ukáže žluté kovové zábradlí nízkého mostu, uvidíte vpravo hrad Bouzov.
Neudržovaný kolmý jízek u Jeřmaně (ř. km 9,9) řeka mění k obrazu svému. Vpravo, v místě zrušeného náhonu, se utvořila průrva, pod kterou se koryto větví do několika ramen s rychlým proudem. Některá ramena bývají blokována naplaveným dřevem a vývraty.
U dětského tábora před osadou Vlčice začíná vzdutí papírenského jezu na ř. km 7,9. Jeho náhon odbočuje vlevo. Tady řada vodáků plavbu končí. Důvodem je bezvodý úsek přes Vlčici. Za nízkých stavů většinu přitékající vody pohltí náhon. Podobný problém nastává pod dalším jezem na ř. km 7,1. Náhon tu většinu vody svádí k MVE. Podle informací starousedlíků vodáci za nízkých stavů plují náhonem a přenášejí elektrárnu.
Jízek pod kamenolomem v Žádlovicích (ř.km 5,5) vzala velká voda, zato vás nemine přenášení nesjízdného jezu s MVE na konci města Loštice (ř. km 3,8).
Pod Lošticemi říčka protéká stromovou alejí k mostu rychlostní silnice čís. 35. Po jeho podplutí se přiblížíte k poslední vodní stavbě, jezu na ř.km 2,0.
Plavbu můžete ukončit u mostu v Moravičanech, nebo pokračovat po řece Moravě.
Jestliže se rozhodnete splouvat Třebůvku z Městečka Trnávky, měl by vodočet v Lošticích ukazovat alespoň 140 cm. Za vhodnější považujeme stav 150 cm, což odpovídá 6 m³/s.
Možná vám v paměti zůstala úsměvná pohádka Království potoků, jejíž kulisou se stal romantický hrad Bouzov a jeho okolí poseté krásnými smíšenými lesy. Nedaleko se nachází rozsáhlá krasová oblast s přístupnými Javoříčskými a Mladečskými jeskyněmi. Na kopcích nad řekou se vypínají zříceniny hradů Cimburka a Vraní hory. Loštice prosluly svými tvarůžky a také ceněnou středověkou keramikou. Jeden z ušatých loštických pohárů zobrazil na plátně svého triptychu slavný nizozemský malíř Hieronymus Bosch.