Tanvaldská Kamenice z Plavů– divokovodní klasika

Tanvaldská Kamenice z Plavů– divokovodní klasika

Kamenice patří mezi nejoblíbenější divoké řeky v Čechách. Nejspíše to bude tím, že na ní najdeme poměrně přívětivou divokou vodu. A určitě i tím, že si dokáže držet vodu výrazně déle než jiné horské řeky v Jizerských horách a Krkonoších.

Informace o řece

Země
Česká republika
Kraj
Liberecký kraj
Název řeky
Kamenice
Délka plavby
2 hodiny
Délka úseku v km
11
Obtížnost
WW I, WW II, WW III, WW IV
Sjízdné
na jaře a po deštích
Název vodočtu
Plavy
Nízká voda
55 cm
Střední voda
65 cm
Vysoká voda
105 cm
Úsek
Plavy – Spálov
Nebezpečné jezy

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Popis toku

Kamenice pramení v Jizerských horách na severozápadním svahu Černé hory (1 084 m nad mořem) a v délce 33 kilometrů protéká několika městy a městečky, z nichž nejznámější je Tanvald.

Je sjízdná za tání sněhu či po deštích. Úseků je na řece několik, stejně jako vodočtů, ale nás bude zajímat ten nejvyhledávanější – z Plavů do Jesenného, respektive až na soutok s Jizerou na Spálově. Tento úsek je sjízdný při minimu 50 cm na vodočtu v Plavech. Nad 100 cm se řeka v tomto úseku stává velmi obtížnou.

Kamenice je tradiční řekou hostící raftové závody.
Kamenice je tradiční řekou hostící raftové závody. / F: Vašek Kolář

V druhé polovině dubna se zde pravidelně konají raftové závody a závody ve sjezdu na divoké vodě, při kterých lze využít nadlepšeného stavu vody. Je ovšem třeba držet se rozpisu akcí a na řeku vyrážet pouze v době, kdy se nezávodí. Nasedat je nejlepší přímo u silničního mostu v Haraticích, kde lze parkovat po obou stranách řeky. Šlo by nasednout i výš, ale jsou tu dva nepříjemné jezy, tak proč si to zbytečně komplikovat. Na prvních 200 metrech musíme počítat se sušším korytem, ale potom přivede vodu náhon a začínají první radovánky. Poměrně brzy přichází peřej zvaná Držkovské schody, což jsou 3 stupně s válci. Na tomto místě se dříve jezdívaly rodeové závody. Poté se řeka na chvíli uklidní, ale proud je pořád svižný a dají se najít vracáky na potrénování. Potom už začíná to hlavní.

V ostré levotočivé zatáčce se voda rozběhne v peřeji, která dříve bývala jez (ale to už dnes opravdu není poznat) a přibližují se známé peřeje. Za pravotočivou zatáčkou se jedná o peřej Okýnka, ve které se nabízí hned několik zajímavých možností průjezdu. Po asi 100 metrech se řeka začne zařezávat do kaňonu a v něm nás čekají vcelku kontinuální peřeje o obtížnosti WW IV – vše lze prohlédnout z turistické pěšiny na levém břehu. Pokud jsme zde v době závodů, tak bude koryto vyčištěno, ale pokud jsme zde například při jarním tání, je nutné dávat veliký pozor na padlé stromy, kterými je Kamenice vyhlášená! Následuje takzvaná Prádelna, což je soutěska s velkým kamenem uprostřed. Za malé a střední vody jeďte středem a doleva. Za velké je lepší jet stále vpravo. Bezprostředně za kamenem platí zlatá střední cesta.

V Návarovské soutěsce. / F: Petr Smítka
V Návarovské soutěsce. / F: Petr Smítka

Pod Prádelnou si moc nevydechnete a už je třeba zastovovat nad Návarovskou soutěskou (vpravo) a prohlédnout si válec a pár rozbitých vln. Obvykle se najíždí vpravo a závěr se jede zleva doprava. Nebezpečím je kapsa vpravo a časté stromy dole vlevo. Bazén pod soutěskou plynule navazuje na další peřej, ve které několik velkých kamenů vyžaduje mít loď pod kontrolou, nikoli se jen bohatýrsky řítit korytem. Za velké vody je celý úsek od starého jezu až sem hodně výživný.

Dále obtížnost klesá a u silničního mostu v Návarově je možné ukončit plavbu na levém břehu. Pokud pokračujete dále, čeká vás stupeň se šikmým válcem (Malý Tobogán) a chvíli po něm se před vámi objeví velká skála, kterou celá řeka obtéká zprava. Zastavte včas na levém břehu, je to proslulý Tobogán. Určitě prohlížejte, i pokud Kamenici znáte nazpaměť – strom vzpříčený v hrdle Tobogánu již způsobil mnoho vážných nehod!

Po celém úseku je třeba dávat pozor na padlé stromy, kterých tu bývá hodně.
Po celém úseku je třeba dávat pozor na padlé stromy, kterých tu bývá hodně.

Následuje úsek svižné vody WW III–IV (v závislosti na vodním stavu) a pak první jez, 4 m vysoký s náhonem vlevo. Za dobrého vodního stavu je, pro toho kdo zvládá bezchybně boof, sjízdný. Ovšem pozor, pod jezem není moc vody a už se tu stalo několik vážných úrazů. Kdo se necítí, přenese snadno vpravo. Pod jezem obtíže klesají k WW I–II. Druhý jez, 2,5 m vysoký, následuje cca po 800 m. Za střední a velké vody je sjízdný vlevo od středu, ovšem pozor, ne všude je pod ním dost vody. Lépe přenést vlevo. Následuje silniční most, za kterým je po 100 m práh sjízdný vpravo a pak hned další most. Po dalších 500 m vlevo uvidíte vodočet. U dalšího mostu v Jesenném lze vysednout. K návratu pro auto nebo opětovnému splutí lze využít i vlak, železniční zastávka Jesenný je na pravém břehu. S loděmi však bývají problémy.

Peřej Žába na spodním úseku slouží jako cvičná peřej pro vodní slalom. / F: Mapy.cz
Peřej Žába na spodním úseku slouží jako cvičná peřej pro vodní slalom. / F: Mapy.cz

Kdo by si chtěl plavbu ještě protáhnout, ten zůstane v lodi a pojede dál. Kousek pod mostem je jez sjízdný za malé nebo střední vody v pravé části. Za velké vody je lepší přenášet, protože se pod jezem tvoří velmi nebezpečný válec. Následuje široký a přehledný úsek, který je bezpečný i za velké vody. Z letargie vás vyruší výraznější peřeje „Žába“ nebo „Na Vošmendě“. Jízdu ukončete na levém břehu pod silničním mostem Spálov nebo pokračujte dále po Jizeře, kde po chvíli narazíte na cvičnou peřeje Paraplíčko.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: