Svratka je jedna z mála našich řek, která je zhruba stejně dostupná pro vodáka z Prahy i Ostravy. Je sjízdná několikrát za rok a své místo si na ní najdou turisté na „otevřenkách“, jarní nadšenci využívající tání sněhu i příznivci umělých slalomových a rodeových kanálů. Několikrát za rok se na řece pořádají turistická splutí a závody všeho druhu.
Informace o řece
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Popis toku
Na řece se nacházejí dva vodácky zajímavé úseky. Horní je sjízdný pouze za jarního tání a po vydatných deších. Dolní úsek je pak závislý na vypouštění přehrad Vír I a Vír II. Na obou úsecích dosahuje Svratka místy obtížnosti až WW II+. Řeka je sjízdná i pod koncem dolního úseku, vodácky je však na zbylém toku už méně zajímavá.
Začátek a konec sjezdu:
Začátek sjezdu dolního úseku je vhodný přímo pod přehradou Vír I, kde je krátký upravený kanál o obtížnosti pěkné WW II. Tento krátký úsek není vhodný pro „otevřenky“, a tak je pro ně ideální nasedat pod lávkou na konci kanálu. Pro ty, kterým se zdá celý dolní úsek moc dlouhý a přitom mají v plánu splutí závěrečné části nad Boračem, nabízí se varianta začít sjezd až pod hrází Vír II. Tím se délka splutí zkrátí o 4 km, ale také se ochudíte o velmi pěkný úsek.
Ukončit splutí je pak možné téměř kdekoli. Běžně se končí v Nedvědicích, Doubravníku, Borači a Štěpánovicích. Vše záleží na chuti a zvolené obtížnosti.
Sjízdnost:
Pro dolní úsek je minimem vypouštění alespoň 10 m3 z obou přehrad. Při velkých nadstavech pozor na vývary pod jezy.
Na dolním úseku najdeme terény všeho druhu. Peřeje až WW II+, umělý kanál i pohodové úseky ZW až WW I. To vše prošpikované velkým množstvím vysokých jezů, které lze obvykle sjíždět na i na otevřených kánoích. Vždy však po důkladném prohlédnutí a zvážení svých schopností.
V dolním úseku je velkým nebezpečím spodní a velmi studená voda z přehrady, která způsobuje dva problémy. Prvním je rychlá ztráta sil a šok ze změny teploty při zvrhnutí. Druhým pak komínový efekt pod větvemi stromů, který způsobuje téměř neustálé proudění studeného vzduchu. Nepodceňujte proto teplé oblečení ani vodácké vybavení (dobrá vesta a helma).
V úseku Doubravník Borač pozor na razantní změnu obtížnosti. Pod Doubravníkem je pár peřejek, které vodáka spíše ukolébají. Najednou přijde skála vpravo a většina vody se stáhne do levé třetiny řečiště. Následuje zatáčka vpravo a je tu úsek WW II+. Je krásný, rychlý a pro nezkušeného vodáka velmi překvapující. Nenechte se tedy ukolébat nenápadným začátkem tohoto úseku.
Přístup a doprava:
Přístup je možný po silnici pouze auty a autobusy. Pozor však na horní úsek. V Č. Milovech se autobusem k vodě nedostanete. Silnice pak často překračuje řeku a většinou vede podle ní. S dopravou tedy problém není.
Zajímavosti v okolí:
V horním úseku se zjara či po vydatných deštích nabízí spousta dalšího vodáckého povyražení. V blízkém okolí v povodí Dyje je říčka Vršava WW II. Za rozvodím v povodí horního toku Labe jsou pak říčky a potoky Chrudimka WW I, Ležák WW III, Krouna WW I-II (III+) a Žejbro WW I-II. Všechny tyto říčky a potoky pramení téměř na jednom místě v blízkosti pramene Svratky, a tak se dá předpokládat, že když bude mít pěknou vodu horní Svratka, budou sjízdné také. Na dolním toku pak přímo u Svratky v Doubravníku naleznete pozdně gotický klášterní kostel.
