Svratka aneb pádlování pod Brnem nemusí být nuda

Vyplout můžete od nákupního centra Olympia v Brně – Chrlicích (ř. km 39,4), nebo raději o něco níž od silničního mostu pod jezem v okraji Rajhradu. Budete mít před sebou 11, případně 6 km pádlování voleje, kde má člověk občas pocit, že tlačí loď do kopce. Je zde ještě jedna alternativa. Od volejů vám sice moc nepomůže, ale budete mít příležitost vidět něco zajímavého.

Nad rajhradským jezem odbočuje vpravo mohutné koryto mlýnského náhonu. Délka tohoto toku je cca 7,5 km a je celoročně sjízdný. Náhon se v okraji Rajhradu dělí do dvou ramen. Levé, vodnatější rameno vede kolem kláštera ke mlýnu. Je využíváno vodáky z Klubu vodáků Rajhrad k tréninkům a částečně i pořádání závodů rychlostních pramic. U Klášterní taverny vás čekají dva velmi nízké mosty a hezký výhled na panorama kláštera z hladiny před mlýnem. Mlýn si přenesete vlevo po polní cestě. Pod mlýnem náhon tvoří četné meandry, kde je nutné počítat s občasnými naplaveninami dřeva nebo vývraty.

Pravé rameno vodáci zjevně moc často nevyužívají, proto je jeho průjezd dobrodružnější. Hned za odbočením stojí zřícenina Staré pily. V jejím objektu se nachází neprůjezdný stupeň, který budete muset přenést. Na levém břehu zahlédnete loděnici Klubu vodáků Rajhrad. Za loděnicí vám nezbude nic jiného než vytáhnout plavidlo na strmý břeh a táhnout ho asi 100 m přes komposty přilehlé zahrádkářské kolonie. Koryto je zde totálně zapadané vývraty a větvemi. Je to práce kolonie bobrů, kteří mají oba břehy provrtané jako ementál. Dál je plavba vcelku „normální“.

Náhon se stočí kolem fabriky, pokocháte se vrakem wartburgu v bujné zeleni a před vámi vystoupí tři kamenné oblouky Pitrova mostu. Koryto se snad z nostalgie krátce rozšíří, aby vás vzápětí zavedlo kamsi do pekel. Náhon protéká zející tlamou zchátralé kůlny z rezivých traverz, lešenářských trubek a plechů, kde nad vodou visí rybářská pramice. Tak si říkáte: Spadne – nespadne? Holt plavba mezi dvorky má své neopakovatelné kouzlo.

Pod soutokem obou ramen koryto náhonu znatelně zmohutní. To, co dnes nazýváme náhonem, bylo v minulosti přirozeným tokem řeky Svratky. Lemuje ho alej statných listnatých stromů, která se místy rozšiřuje v pás lužního lesa, který je domovem řady pozoruhodných ptáků. Ochránci přírody zde z toho důvodu zvažují zřízení přírodní rezervace. V okraji Holasic podplujete ocelovou pěší lávku. Náhon odtud tvoří četné meandry až k okraji Vojkovic. Ve Vojkovicích připlujete k jezu, kde vlevo přes hranu jezu odbočuje odlehčovací rameno, které by vás zavedlo do řeky Svratky.

Jelikož se pod jezem nachází nevábná bahnitá laguna, je vhodnější plout rovně ke mlýnu a plavidlo přenést 50 m vlevo do již zmíněného odlehčovacího koryta. Mlýn se stejně kvůli oplocení jinak přenášet nedá. Do Svratky vám bude zbývat necelých 300 m.

Když se z náhonu opět vrátíte do širokého koryta dnešní Svratky, budete mít okraj Židlochovic téměř na dohled. Ještě před městem ústí zleva do Svratky říčka Litava.

Židlochovice vás uvítají lanovým mostem s věčným nápisem vysoko na pilíři „Šárko miluji tě“. Tento most není jen pomníkem veliké lásky, ale i jistým mezníkem na řece. Krátce za mostem v terénním zlomu proud znatelně zrychlí a Svratku obklopí stromová alej. Zprvu mělké štěrkové koryto s drobnými peřejkami vystřídají hluboké zádumčivé tůně. Svratka pod Brnem je pravým rájem rybářů a vodáci musí dávat pozor na nastražené vlasce.

Před okrajem obce Nosislav připlujete k přírodní památce Nosislavská zátočina. Je to jediný meandr dolního toku Svratky, který nebyl poznamenán lidským zásahem. Místo s vysokými hlinitými břehy, štěrkovými lavicemi a písčitou pláží lemovanou vysokými duby vypadá velmi lákavě. Přistát zde můžete, ale táboření je zakázáno.

V okraji obce je koryto opět srovnáno regulací. Za mostem cesty proud krátce zrychlí. Pod Nosislaví řeka vstoupí do krátkého klesání a v korytě se objeví lehčí peřeje. Nic netrvá věčně, a tak kolem Velkých Němčic se voda v řece zase jen líně vleče. Alespoň máte dost času pozorovat okolí.

Příjemnou změnou plavby je začátek meandrů za mostem silnice k Vranovicím. Němčické meandry jsou široké a obklopuje je bujný, téměř pralesní porost. S koncem spletitých zákrut již vzdouvá hladinu řeky uherčický jez. Pádlování vzdutí tohoto jezu je nekonečné. Dost možná u silničního mostu v okraji Uherčic plavbu ukončíte. Pokud poplujete dál, čeká vás 1,3 km pádlování k nebezpečnému nesjízdnému jezu, který je nutné přenést po levém břehu. Od jezu k silničnímu mostu mezi obcemi Vranovice a Pouzdřany zbývají 2 km plavby.

Naší plavbou jsme dopluli téměř až k nádržím Nové Mlýny, které jsou s troškou nadsázky nazývány moravským mořem.