Dnes si můžete přečíst průvodce další celoročně sjízdné řeky – Svitavy. Momentálně má vody málo, ale jestli v týdnu zaprší, tak by mohla být sjízdná. Svitava pramení severně od města Svitavy v nadmořské výšce 465 m. Pod Svitavami protéká hustě osídleným údolím. Její tok vzdouvá velké množství jezů mlýnů a vodních elektráren.
Informace o řece
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Popis toku
Kvůli problematickému přenášení některých jezů a neprůjezdným továrním objektům je nad Letovicemi splouvána jen velmi zřídka.
Od Letovic po Blansko ji nejčastěji splouvají místní vodáci. Svitava tu ještě není řekou, kterou znají vodáci z plaveb pod Blanskem. Připomíná větší potok, široký od 6 do 8 metrů, a někde ani to ne. Větších rozměrů nabývá pouze nad jezy.
Vhodný výchozí bod k zahájení plavby se nachází pod ústím náhonu za mostem silnice č. 43 v Jindřichově (ř. km 60,0). Pod Jindřichovem přehrazuje řeku vysoký stupeň s vodočtem (ř. km 59,7) a jez Jarošova mlýna s malou elektrárnou (MVE) a pilou ve Zboňku (ř. km 58,3), pod kterým je za malé vody 200 m bezvodý úsek. Další tři stavidlové jezy si přenesete ve Svitávce.
Ve Svitávce, nad jezem textilní továrny, na ř. km 55,2 zleva ústí do Svitavy korytem elektrárenského náhonu potok Semíč. Jeho převážně regulovaný tok překlenutý množstvím nízkých lávek, bývá při jarním tání splouván v délce 3 km od silničního mostu u Míchova, nebo v délce 5 km od Bačova.
Mezi Svitávkou a Skalicí řeka meandruje mezi vysokými hlinitými břehy. Voda je tu téměř vždy, a k tomu i malá atrakce v podobě sjízdného kamenného stupně, někdejšího jezu Jarošova mlýna v Mladkově (ř. km 52).
Následuje problematické přenášení Skoupilova mlýna s MVE ve Skalici (ř. km 51,2), kterému se vyhnete, pokud přes jez přepadá voda do odlehčovacího koryta. Strouha ústí do řeky vpravo před vlakovým nádražím.
Pod vlakovým nádražím ve Skalici zprava do Svitavy ústí vcelku nenápadná strouha zvaná Úmoří. Je s podivem, ale plavba po tomto regulovaném, metr širokém, místy zarostlém toku patří k folklóru místních vodáků.
Na středním toku Svitavy je vodáky nejvíce využíván 10,6 km dlouhý úsek od vlakového nádraží ve Skalici (ř. km 51,4) po jez v Rájci-Jestřebí (ř. km 40,8).
Nedaleko za příhradovým mostem chornické dráhy pod Skalicí (ř. km 50,0) se do Svitavy vlévá říčka Bělá. Tento atraktivní bystřinný tok je vodáky vyhledáván především za jarního tání.
Přibližně 300 m pod soutokem vás čeká spádová deska sjízdného jízku zaniklé textilky Netty Fischerové (později Elitex) ve Lhotě Rapotině, vysoký 1 m, náhon vlevo (ř. km 49,2). Za běžných vodních stavů není nebezpečný. Pozor na kameny a naplaveniny pod jezem. Pod Lhotou Rapotinou proplujete několik meandrů za železničním mostem a 50 m dlouhou peřejí obtížnosti WW I pod kamenolomem u silnice. Dál začíná vzdutí stavidlového jezu Řezníčkova mlýna v Doubravici (ř. km 45,0).
Pod jezem nebývá za nízkých stavů voda. Náhon za oploceným mlýnem s MVE a pilou pokračuje dalších 1,5 km k elektrárně někdejšího Fadrných mlýna za obcí.
Krátce pod ústím elektrárenské stoky začíná vzdutí jezu v Rájci-Jestřebí. Než doplujete k jeho stavidlům, jistě vám neuniknou natažená lanka, slalomové branky a přímo proti jezu (ř. km 40,8) nová loděnice VSK Rájec-Jestřebí.
V Rájci-Jestřebí za silničním mostem na ř.km 40,6 do Svitavy zprava ústí malá říčka Býkovka. V minulosti byla při jarním tání místními vodáky splouvána v délce 3 km od Bořitova.
Až po vlakové nádraží ve městě Blansku řeka spí na dlouhých vzdutích tří nesjízdných jezů. Pod Ráječkem připlujete k stavidlovému jezu Jabůrkova mlýna (ř. km 38,4) v Dolní Lhotě. Jez se přenáší vlevo, náhon odbočuje vpravo.
Mezi jezem a silničním mostem (ř. km 36,3) na okraji Blanska řeka tvoří několik meandrů s mírným proudem. S okrajem města začíná regulované koryto a vzdutí dvou segmentových jezů (ř. km 35,9 a 33,5). První z nich nahradil někdejší trámový jez Salmova mlýna. Druhý se nachází před hlavním vlakovým nádražím na konci města, kde je možné plavbu ukončit a ponechat splouvání nejatraktivnější části Svitavy na další den.
Pro splouvání středního úseku Svitavy potřebujete, aby vám vodočet v Bílovicích ukazoval 110 cm. Pokud vám nevadí delší přenášení a tahání mělčin ve Zboňku, Skalici a Doubravici, vystačíte si i s 98 (95) cm.
Řeku v celé délce mezi Letovicemi a Blanskem sledují silnice a železniční koridor Brno – Česká Třebová. Vlaky zde v obou směrech jezdí v hodinových intervalech, včetně sobot a nedělí. To lze využít při přejezdech řidičů kolem toku. Výchozí a koncové body plavby, Svitávka, Skalice, Doubravice, Rájec-Jestřebí a Blansko leží v blízkosti železničních stanic.
Plavbu po řece můžete spojit s návštěvou zámku v Letovicích, hradu a zámku v Boskovicích nebo zámku v Rájci-Jestřebí. Za pozornost na řece stojí barokní budova někdejšího premonstrátského kláštera ve Svitávce se stavidlovým jezem s MVE (ř. km 56,0). Nad městečkem Svitávkou se vypíná návrší s pozůstatky malého hradiště z 12. – 13. století. V 15. století vyrostl v jeho místě strážní hrádek. V terénu jsou patrné pozůstatky základového zdiva.
Svitávka byla důležitou trhovou a mýtní osadou na tzv. Trstěnické stezce vedoucí z Čech až k Brnu. Pozoruhodná je barokní budova někdejšího mlýna v Mladkově s erbem mlynářského rodu Nickelli (Jarošů). Jarošové jsou jedním z nejstarších dodnes nepřetržitě působících mlynářských rodů v České republice. Na mlýně ve Zboňku seděli už v roce 1585.