Odra – nejen Labe teče do moře

To platí nejen o peřejnatém úseku od ústí Budišovky, kterou používáme pro přístup na horní tok, kam jinak po silnici nedojedeme právě kvůli vojenskému prostoru (silničky tam jinak vedou), ale i pro úsek téměř až k Suchdolu nad Odrou. Budišovka není jednoduchá a často bývá zapadána stromy.

Pro plavbu do Oder je zapotřebí výrazně vyšší vody, z Oder je to jen o málo lepší protože řeka se zatím rozšířila a štěrkové koryto pojme velký průtok, který tudy protéká v mimořádných povodňových stavech. Horní tok má rychlý proud, místy s nevysokými prahy přes celou řeku, skály jdou místy až do řeky a charakter koryta nedovolí posádce kánoe či kajaku mnoho rozhlížení. Sportovci si tu najdou i místa na potrénování. Divoký tok končí u mostu obce Heřmánky. Pod ním je nepříjemný jez, za vyšší vody s velkým válcem.

Proud řeky je stále rychlý, ale peřejí ubývá. Zato jsou v řečišti kamenné záhozy z více či méně ostrých kamenů, kde za nižšího vodního stavu musíte u nafukovacích lodí dávat velký pozor. Poprvé se s podobnými vypečenostmi setkáme již u Jakubčovic. Tady určitě nepohrdneme místní restaurací. Jezy zatím nejsou příliš časté a řeka mezi nimi má stále přírodní charakter. Většina jezů je nesjízdných a za velké vody spíše nebezpečných. Na okraji města Odry se nachází čtyři vysoké kolmé stupně. Místní je nazývají Prvák, Druhák, Třeťák a Čtvrťák. Jsou to nebezpečné potvory s válci a vývary. Na Třeťáku s vývarem byl i smrťák.

Do Oder je koryto stále kamenité. ale spád se snižuje. Tady končí přírodní park Oderských vrchů, ale již zde se objevují slepá ramena typicky nížinné řeky. V těchto úsecích mezi Jeseníkem nad Odrou a ostravskými předměstím jsou mokřady typické pro místní krajinu. Na okolních rybnících se vyskytují maloplošné rezervace, které je možné navštívit v rámci místních naučných stezek. Plavba po tomto úseku Odry je poklidná a připomíná tak na počátku ostravské pánve řeku meandrující jen mírným proudem.

Před Zábřehem vstupuje do průmyslové oblasti a průjezd městem je podobný všem ostatním takovým místům. Zde také řeka přijímá své největší přítoky, Opavu a Ostravici. Mezi Ostravou a Bohumínem se už uvažovalo o splavnění řeky pro velkou říční dopravu, kterou je samozřejmě Odra využívána od Polska po německou hranici až ke svému ústí do moře.

Vodáci si zřejmě tento úsek neoblíbí, ale stále jsou přece přátelé maratonů, kteří pádlují po Labi do Hamburku, tak proč nepádlovat do Frankfurtu nad Odrou? Sportovní výkon to bude velmi podobný. Nejen pádlování nás může zaujmout v okolí Odry. Už zmíněná místa v oblasti meandrů řeky svým tichem a klidem potěší duši stresovaných jedinců.

Většina z nás zná Ostravu jako místo uhlí a železa. To však zdaleka není ten pravý obraz. Ocelové srdce republiky nedostalo infarkt, ale najdeme v něm nemálo historických krás, které dříve nuceně stály v pozadí. Ale i stavby, například v Suchdole nad Odrou, v Bartošovicích či zámek ve Studénce, jsou zajímavou kulisou v okolí řeky Odry.

K řece se dostaneme na mnoha místech většinou po silnici auty, i když posléze údolím řeky vede i železnice. Škoda jen, že nejhořejší a nejzajímavější tok bývá sjízdný málokdy a potřebuje zvýšený vodní stav.

Nížinný tok pak nebývá vodáky příliš využíván.

Tábořiště v okolí řeky nejsou, ale většinou není třeba táboření využívat a nouzově se leckde najde plácek…