Nežárka a Nová řeka – letní spojení

Nemusíme vyplout z Jarošova nad Nežárkou, někdy stačí plout z Jindřichova Hradce a tak vlastně úsek horní Lužnice nahradíme Nežárkou. Nevýhodou se nám může zdát nedostatek tábořišť, přece jenom to není řeka na dovolenou v létě, ale místo pro přenocování najdeme také, ovšem není-li nás celý vodácký oddíl. Mezi Jarošovem a Jindřichovým Hradcem je 12 km a čtyři jezy. Jinak klidná plavba, Nežárka neoplývá peřejemi stejně jako střední Lužnice. Její proud je ale malinko rychlejší. Řeka v tomto horním úseku teče otevřenou, místy osídlenou krajinou a přístup je jen u mostů přes tok.

Pod Jindřichovým Hradcem bude nejvhodnější začít plavbu na konci města pod jezem Na Valše. Vyhneme se tak městu. Ale k řece se můžeme dostat i dříve. První oficiální tábořiště je u jezu Skalník. Z Hradce je to sem 13, od Jarošova je to 25 km, tedy za jeden den to lze zvládnout. Jezy jsou tu časté, ale lehce se překonávají, podle vodního stavu prohlédněte a posuďte sami jak na to. Charakter řeky se nemění ani pod Skalníkem, jen jezy jsou stále stejně časté, zdržují spád a tak řeka teče pomaleji. Vodáka tu nepotkáváte, nebo alespoň ne často.

Na Stráž nad Nežárkou si ponecháme delší čas, její návštěva stojí za to. Hrad i zámek za prohlídku a vzpomínka na Emu Destinnovou také. Vždyť i to patří k plavbě po řece, poznávat její břehy a život na nich. Pod Stráží je to už jen 4 km na soutok s Novou řekou a odtud kilometr na kemp u Jemčiny.

Splutí Nové řeky obvykle nezačíná na Rozvodí, ale na Lužnici v Suchdole, nebo na Majdaleně. Tahle spojnice Lužnice a Nežárky je vodáky hojně využívána, přestože se jedná o umělý tok, v mnoha případech rovný, přehledný a zdánlivě nezáživný. V létě, když je vedro, je písčité dno a nevelká hloubka rájem pro rodiče s dětmi, které se mohou celou cestu ráchat ve vodě. Pravda, nedá se počítat s velkou cestovní rychlostí, ale proč v tom vedru spěchat!

Na celém úseku je jediné tábořiště U Starého Hamru před Weinzettelovým mlýnem s kdysi krásnou šlajsnou neobvyklé délky, kde je dnes malá vodní elektrárna. Pod MVE bývá zvláště v létě málo vody a je to odsud už jen kousek bystrým proudem na soutok, vlastně jsou to první a poslední peřeje na Nové řece.

Pokračujme tedy dál po Nežárce. Od Jemčiny, tedy jezu, je to kousek k dalšímu tábořišti a odtud k stejnojmennému zámku. Jestli ho navštívíme, závisí jen na nás. Několik stupínků zpestří plavbu a dlouhá, předlouhá je plavba k jezu Metel. Jedna zatáčka jako druhá a plujeme pomalu a líně, je to přece jen 10 km, to znamená více než dvě hodiny. Metel přenesme vpravo a můžeme se tu i občerstvit.

Na tábořiště do Hamru to máme něco přes 2 km. Zdejší jez přeneseme a můžeme se utábořit. Do Veselí nad Lužnicí to máme už jen asi 9 km a to zvládneme i za dopoledne. Cestou nás čeká jen jez Krkavec, lepší je jej přenést vlevo, pod ním je krátká peřej a pak jez ve Veselí, u něhož odbočuje kanál Dekárka, spojující Nežárku s Lužnicí. Plavbu můžeme ukončit na tábořišti Na ostrově ve Veselí nebo pokračovat po Lužnici, podle toho, kolik máme času.