Bystřice – prudká, dravá, záludná

Bystřice – prudká, dravá, záludná

Říčka jménem Bystřice nadchne každého dobrodružného vodáckého labužníka. Bystřice pramení v Božídarském rašeliništi v nadmořské výšce cca 1000 m n. m. a ústí do Ohře jako její levý přítok v blízkosti Ostrova.

Informace o řece

Země
Česká republika
Kraj
Karlovarský kraj
Název řeky
Bystřice
Délka plavby
1 den
Délka úseku v km
6
Obtížnost
WW I, WW II
Sjízdné
na jaře a po deštích
Název vodočtu
Ostrov nad Ohří
Úsek
Hroznětín – Ostrov nad Ohří (ústí do Ohře)
Nebezpečné jezy

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Popis toku

Sjízdná nebývá tak často, pokud má ale dostatek vody, stojí to za to. Udávaná hodnota vhodná pro splutí je cca 5 – 6 m³/sec, což odpovídá zhruba 45 cm na vodočtu v Liticově. Tento stav může nastat po vydatném dešti anebo při pravidelném tání sněhové pokrývky v jarním období.

Dostupnost řeky je dobrá. Silnice č. 221 doprovází Bystřici z Hroznětína přes Ostrov a s menším odloučením až po její ústí do Ohře. Pokud jste z jiné části republiky, jako orientační bod vám poslouží město Chomutov nebo Karlovy Vary, které spojuje silnice č. 13, na níž právě Ostrov, kterým protéká Bystřice, leží.

Bystřice – prudká, dravá, záludná

Vhodné nástupní místo je v Hroznětíně za kostelem ve směru z Ostrova na Merklín, kde po asi 150 m je po pravé straně most, kde se dají lodě bez problémů spustit na vodu a kde se dá bez obtíží i zaparkovat. Nedoporučuju začínat dále nad tímto místem kvůli kaskádě vyšší obtížnosti. Vzhledem k tomu, že celým Hroznětínem protéká říčka v navigačních vysokých zdech, je tu prakticky nemožné zastavit či vylít vodu z lodi. První nástrahu nám Bystřice přichystá hned za první zatáčkou v podobě kolmého stupně, za kterým následuje ještě jeden podobný. Dále následují kameny v řečišti v relativně prudkém proudu, takže první kilometr plavby je nutno sjet vlastně nonstop bez zastavení.

Pak už ale opouštíme Hroznětín a plujeme kolem silnice stále se stejným spádem, ovšem bez záludných navigačních zdí. Tady se můžou vyskytovat překážky v podobě padlých stromů, a tak bychom měli být neustále ve střehu pro případné rychlé zastavení. Následují další stupně a stupínky, které jsou všechny sjízdné, eventuálně i přenositelné, většinou po obou stranách. Pak se řeka rozdělí na dvě ramena a následuje most, kde se na pravém břehu hned u řeky nachází restaurace. Dále pokračuje Bystřice podobným charakterem k Ostrovu, před nímž jí ještě překlene most silnice č. 221, v jehož blízkosti je jeden stupeň.

Pak už vjedeme do města, podjedeme dva mosty a u třetího je místo, kde je asi dva metry vysoký stupeň, který se dá přenést, a dá se tu ukončit plavba a také my jsme ji tu z nedostatku času ukončili. Určitě ale jeďte, pokud budete mít času více, až do Ohře. Řeka má stále podobný charakter, jen pozor na jeden jez, který je třeba přenést, a ten leží ještě asi o kilometr níže.

Bystřice – prudká, dravá, záludná

Celkově v popisovaném úseku protéká Bystřice lehce obydlenou krajinou, kterou lemují vesměs louky a lesy. Mezi Ostrovem a ústím pak převažuje neobydlená krajina. Délka plavby pro celý úsek (Hroznětín – ústí) trvá dvě až tři hodiny, v závislosti na zkušenostech jezdců a množství kmenů v korytě.

Pro dostatečně zkušené jezdce je Bystřice sjízdná i nad Hroznětínem v okolí Merklína, kde je ovšem obtížnost uváděna jako WW III (úzké koryto, padlé stromy, velký spád, potřeba umět rychle zastavit). Pro spíše rekreační jezdce je lépe pokračovat dále po Ohři (ZW) třeba do Stráže nad Ohří (asi 8 km), což je nenáročná plavba po řece, která je sjízdná téměř celoročně. Kempy v okolí Bystřice nejsou, najdeme je ale v okolí řeky Ohře (např. u Radošova). Šťastnou plavbu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: