Brtnice – říčka nedaleko Jihlavy

Brtnice pramení u Předína, což je obec nedaleko Želetavy. Sjízdná je od Kněžic, ale z vodáckého hlediska je to naprostá nuda. Když tu nejsou vrbičky nebo regulace, tak jste na rybníku. Zajímavé je splutí až pod Brtnicí.

Nejvhodnější přístup k vodě pro nástup je v Brtnici za mostem přes řeku vlevo při výjezdu na Bransouze, kde je i možnost parkování. Pod Brtnicí se řeka prokousává bývalou koželužnou (snad i současnou) a poté teče otevřenou krajinou. Když se protáhneme porostem podél nově zbudovaného poldru, řeka se stočí vlevo a máme před sebou první peřejku, která předurčuje budoucí charakter řeky. Následně se ještě zklidní, má malý spád širokým údolím a meandruje v loukách, klikatí se mezi stromy. V těchto místech může být pastí lávka nebo porost nízko spadající až k vodě. Hodně zákrut a úzké koryto tu nahrává krátkým, ovladatelným lodím.

Tento charakter řeky se mění za soutokem se Špitálským potokem. Řeka vstupuje do zalesněného údolí, které se sevře a při zvýšeném spádu se proplétá mezi velkými balvany v četných přírodních kaskádách. Všechny jsou přehledné a při nájezdu je čas volit průjezd, nebo si zastavit. Přesto to vyžaduje určitou vodáckou dovednost a techniku.

Horský charakter má řeka až k bývalému válcovému mlýnu v Doubkově. Celý nejlepší úsek končí právě za mlýnem, kam se poměrně rychle dostaneme po více než 5 km. Po dalších asi 1,5 km se meandrující řekou dostáváme k silničnímu mostu na Střížov. Tady je možné ukončit plavbu.

Odtud je už Brtnička klidná a kroutí se otevřeným údolím podél zříceniny hradu Rokštejn až pod Přímělkov k soutoku s řekou Jihlavou. V místě, kde je už zřícenina Rokštejnu vidět, je ještě jeden přehledný jez. Sjízdný je podle stavu vody, většinou vpravo vedle náhonu. Následuje několik pastí – nízké lávky místních chatařů, ale vždycky je dost času najít řešení.

Celý nejlepší úsek je v opuštěném údolí, bez civilizace. Míjíme jen Doubkov, který však není trvale obydlen. Sjetí není náročné, ale určité zkušenosti s řízením lodi vyžaduje .

Obtížnost se mění s množstvím vody, přestože nepřekonává WW II, má obrovské kouzlo. Při vysokém stavu mohou potíže dělat padlé stromy, které se v zalesněném údolí občas objevují. Podél vody vede pouze turistická cesta.

Vodočet je na horním okraji obce, na levém břehu. Celé splutí je na 1,5 až 2 hodiny.

Dostupnost je nejlepší autem. Pro objezd doporučuji silnici č.403 na Bransouze, ze které odbočte na Panskou Lhotu. Při jízdě k soutoku jet dál na Přímělkov k mostu na řece Jihlavě, přejet a po pravém břehu asi 1 km po proudu zajet k soutoku. Další možností je pokračovat plavbou po Jihlavě a zvolit si pak ukončení dle libosti.

V okolí je několik „historických lákadel“. V Brtnici je silně zanedbaný renesanční zámek, který vznikl přestavbou hradu ze 13. století. Známější je pak zřícenina hradu Rokštejna, pocházejícího z 80. let 13. století, který leží na skalnatém návrší nad údolím říčky. Podle archeologického průzkumu se jednalo o tzv. dvojhrad, jedinečnou středověkou stavbu u nás. Vzhledem k nedostupnosti a opuštěnosti je údolí Brtnice vyhledávaným místem turistických výletů a to jak pěších tak i na kole. Cyklisté mohou navázat na nově vzniklou cyklostezku z Jihlavy vedoucí sem podél řeky a projet údolí proti toku řeky.