Bouřlivec – jízda jako na toboganu

Důkladná prohlídka této části je velice důležitá! Padlé stromy či nízké lávky jsou velice nebezpečnou překážkou. Kousek od toku vede silnice z Hrobu do obce Mikulov.

Pokud je dostatek vody (což bývá jen vzácně) a koryto bez překážek, plavbu zahajujeme od soutoku. V obci Mlýny se Bouřlivec poprvé uklidňuje a až na některé jízky, které dokáží překvapit, si klidnou vodu udržuje až do soutoku s Křižanovským potokem. Pokud hladina nevykazuje dostatek vody, nabízí se možnost zahájit v obci Hrob na soutoku Křižanovského a Domaslavického potoku.

Auto můžeme zaparkovat hned za odbočkou na Domaslavice u restaurace (vpravo před restaurací je plac na parkování). Přejdeme hlavní tah (sil. č. 27. POZOR PŘI PŘECHÁZENÍ SILNICE!) a podél zděné regulace při plotu se jdeme podívat na tobogán. Jde o regulovanou část toku o šířce 1 – 1,5 m a délce něco přes 800 m. Při sjíždění tohoto toku je důležité udržovat dostatečný rozestup! Výškový rozdíl od startu do ústí je ponižován pomocí vysokých jezů a tobogánů.

Na celé části tohoto toku je sedm jezů, dva tobogány a jeden můstek. Přesto si tok udržuje velice svižnou rychlost. Ač jsou všechny skoky na jezech vysoké, jsou čisté, bez nebezpečných kamenů a vývařišť. Poslední jízek s válečkem (lehce drží) je těsně před betonovým můstkem. Hned po průjezdu můstkem vplouváme do Bouřlivce.

Jeho tok se zdánlivě pomalu prokousává korytem. Po rychlé jízdě Křižanovského potoku lehko ukolébá lenivý proud pozornost pádlera. Přibližně 200 m od můstku nás ze snů probere dvojskok – opět čistý, bez vývařišť a kamenů. Dále nás čeká další tobogán a následuje nejhezčí část – čtyřskok. Jedná se o krátký úsek se čtyřmi jezy od 3 do 1,3 m. Tady se vyřádí jak pádleři, tak fotograf.

Po cestě do Oldřichova nás ještě čekají dva tobogány a několik prahů. U bývalého mlýna je už v dostatečném předstihu kousek od prahu vidět překážka v podobě dvou pražců těsně nad hladinou a hned za nimi (cca 8 m) ocelová trubka též přes celé koryto. Tok tu nijak rychle neteče a k zastavení je dost místa. Pražce se dají podeskymovat nebo prošoupnout po břehu při pravé straně. Ocelová trubka se dá podplout též vpravo (shýbačka).

Při příjezdu do Jeníkova je nutno mít se opět na pozoru. V této části tok nabírá na rychlosti, koryto je peřejnaté, drobně zarostlé a silně meandruje. Hned v první zatáčce je nízký jízek s navigací, sjízdný při pravé straně podél stěny. Střed má málo vody. Od jízku nás čekají tři mosty. Dva obloukové kamenné – bez problémů. Třetí hranatý sousedí s jízkem (hned za mostem). Zde je nutno IHNED za jízkem zastavit!!! Jsou tu malé vracáčky pro zastavení, ale hned za jízkem. Pozornému pádlerovi neujde nebezpečně nízká pěší lávka nad vodou!! POZOR!!! Voda žene přímo pod lávku a pádler ji rozhodně neodvalí. Podeskymování rozhodně nedoporučuji. Je to lávka „domo-robo“ a zachycení o hřeby či jiné části by mohlo ohrozit pádlera.

Do obce Lahošt už je to kousek a v této části už nebezpečná místa nejsou. Pokud se rozhodneme v Lahošti končit plavbu, ideálním místem je kamenný tříobloukový silniční most. Je to hlavní tah Teplice – Lom (silnice č.254) a po pravé straně za křižovatkou se dá pohodlně parkovat. Při pokračování ve splouvání obcí je v regulovaném řečišti při pravé straně vodočet. Pro hladké klouzání bez drhnutí na tobogánech musí vykazovat min. 60 cm.

Pokud se rozhodnete pokračovat až do v. n. Všechlapy a pak dále do ústí Bíliny či pokračovat dále po Bílině, čeká vás už klidný tok o obtížnosti ZWC.

Zajímavosti z okolí : Hrob – hornická obec, kostel sv. Barbory původně gotický, s pozdějšími renesančními úpravami. Jeníkov – kostel pozdně barokní. Lahošt – bývalé vřídlo, byl tu objeven poklad z dob keltských.