Ještě před nedávnem se o Bílině mluvilo jako o nejšpinavější řece v republice. Je pravda, že různé továrny na Mostecku a Ústecku dávaly řece a přírodě kolem pořádně na frak, v posledních letech se situace zlepšila a čistota Bíliny je srovnatelná s čistotou ostatních podobných „průmyslových“ řek v Česku.
Informace o řece
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Popis toku
Bílina pramení v Krušných horách v okolí Chomutova, téměř po celé délce toku míří na severovýchod a vlévá se do Labe v krajském městě Ústí nad Labem. Sjízdná je Bílina v délce asi 50 km, po celé délce má podobný charakter.
Bílinu lze splouvat z Rudolic u Mostu, pro víkendovou plavbu je ovšem lépe začít poněkud níže. Tím spíš, že v samotném městě Bílina je část vody z řečiště odvedena, takže neznalý vodák při prvním pohledu do koryta propadá panice a zamýšlí se nad dalšími možnými alternativami. Vhodné je proto začít například v obci Hostomice (ř. km 30,6), kde je řeka velmi dobře dostupná. Vůbec dobrá dostupnost, a to jak automobilem, tak železnicí (trať z Mostu až do Ústí nad Labem kopíruje po celé své délce levý břeh), patří nepochybně k devizám tohoto severočeského toku.
Bílina je sjízdná relativně často. Ne proto, že by v povodí Bíliny padalo tolik srážek, ale je to tím, že se řeka obohacuje vodou z Ohře, kterou sem transportuje krušnohorský přivaděč. Můžete začít i v obci Lbín, která je od silnice první třídy č. 8 mezi Prahou a Teplicemi vzdálena 2 km. Stačí odbočit vlevo před přemostěním Bíliny ve směru na Teplice. Ve Lbíně je kamenný most přes řeku a hned u něj je vhodné nástupní místo. Řeka je v tomto úseku vhodná i pro začátečníky, neboť klidnější místa se střídají s lehkými peřejemi, kde nehrozí žádné nebezpečí.
Koryto je celou dobu 5 – 8 metrů široké a padlé stromy by se tu vyskytovat neměly. Na to, že se jedná o nížinnou řeku, tak se na Bílině nevyskytuje tolik meandrů a prudkých zákrut, jak jsme zvyklí z obdobných toků. Celých 23 km není třeba nic přenášet. Jezů je na řece minimálně a nesjízdný není ani jeden. Celková doba plavby tohoto úseku trvá přibližně 5 hodin. Bílina protéká otevřenou krajinou, kterou lemují louky a pole. Tento charakter se změní v Trmicích, kde řeka protéká továrním objektem a líně se plouží městem. Ještě nedávno byl v Trmicích nesjízdný jez, který byl ale zničen a v současnosti ho nahrazuje příjemná peřejka.
Krásný je ovšem poslední kilometr řeky, kde krajina hezká vskutku není, ale to nám vynahradí svižné peřejky a vjezd do největší české řeky, do Labe. Labe stačí přeplout na druhou stranu, kde se nachází ústecká čtvrť Střekov. V těchto místech koryto regulované není a je možno vystoupit a naložit lodě prakticky kdekoliv. Přístup vlakem i autem k Bílině je více než dobrý, neboť jak železnice, tak silnice a posléze i dálnice, která přemostěním protne Bílinu asi šestkrát, téměř věrně kopírují průběh toku.
Pokud jde o přespávání, jediné oficiální tábořiště se nachází v Bílině-Kyselce na levém břehu. Bílina nicméně nabízí řadu odlehlých zákoutí, možné je i apelovat na dobré srdce místních obyvatel, jimž pozemky kolem řeky patří.
Ve druhém úseku řeky ze Lbína se žádný kemp nevyskytuje a vzhledem k zarostlým a nepříliš hostinným břehům nelze doporučit v okolí řeky tábořit. Občerstvit se je možno ve Rtyni nad Bílinou na jejím 16. km, dále v Koštově na 6. km, v Trmicích na 5. km a největší nabídkou služeb se samozřejmě může pochlubit centrum oblasti, Ústí nad Labem. Můj tip na zbytek volného času je návštěva nově opraveného zámečku Větruše, který stojí na kopci na pravé straně Bíliny těsně před jejím vplutím do Labe. A pokud byste měli chuť zapádlovat si po Labi pár kilometrů proti proudu, dojedete k známému hradu Střekov, který také stojí za zhlédnutí. Menší překážkou může být „nesjízdné“ vodní dílo Střekov na Labi přímo pod hradem, to ale neznamená, že by se v jeho blízkosti nedala na pravém břehu plavba zakončit. Lodě je pak možné vytáhnout na autem přístupnou cestu.
Vážně Středočeský kraj? Není to spíše Ústecký?