Bečva z Valašského Meziříčí do Troubek

Pozor na dobrý vodní stav

Zda je vhodný vodní stav zjistíte na webových stránkách Povodí Moravy. Pro správné posouzení stavu vody sledujte raději průtok, což je relevantnější údaj než výška hladiny. Pro úsek Valašské Meziříčí – Přerov je důležitější stav na vodočetné stanici Teplice nad Bečvou. Optimálně by měla ukazovat více než 80 cm = 9 m³/s pro pohodovou plavbu včetně splutí kamenných hrázek. Minimální stav je 70 cm = necelých 6 m³/s a splutí bych v tomto případě popsal slovy „když holt nutně musíte na vodu a nevadí vám, že v úseku mezi Lhotkou nad Bečvou a Hustopečemi nad Bečvou budete muset přetahovat několik kamenných hrázek“. Pro úsek Přerov – Troubky je zase důležitější vodočet v Dluhonicích. Optimálně by na něm měla být hodnota 130 cm = 9,5 m³/s a více, minimálně pak 120 cm = 5 m³/s, ale to už fakt nestojí za to.

Za vyšších vodních stavů je možné si akci na horním toku o jeden den prodloužit a splout i Vsetínskou Bečvu, která je sjízdná rovněž na otevřených kánoích v úseku dlouhém 12 km z Jablůnky/Pržna do Valašského Meziříčí. Pokoušet se o splutí ještě výš nemá smysl, protože je tam hodně jezů a kolmých stupňů. Sjezd Bečvy si lze prodloužit i v dolní části a pokračovat z Troubek po řece Moravě, která tu protéká skrz Národní přírodní rezervaci Zástudánčí třeba do Kojetína nebo i další (ale již nudnější) etapou do Kroměříže či Kvasic. Po celou plavbu z Valašského Meziříčí až do Přerova lemuje řeku stejnojmenná cyklostezka Bečva, takže řeka je vhodná i pro kombinovanou akci voda-kola/inline. Díky cyklostezce je zde mnoho nově otevřených občerstvení určených spíše pro cyklisty, ale ležících blízko nebo přímo u řeky.

Zajímavé okolí

Na trase jsou zajímavá turistická místa. Určitě se nesmí vynechat lázeňská kolonáda v Teplicích nad Bečvou, která leží přímo na břehu Bečvy. Odsud se také vyplatí udělat si pěší procházku přírodní rezervací k nejhlubší propasti na světě – Hranická propast. A jenom nějakých 300 metrů je to z lázeňské kolonády do přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. O několik kilometrů dál doporučuji vystoupit z lodí v Týně nad Bečvou a zajít se podívat na hrad Helfštýn.

Kde přespat

Na Bečvě je to trochu specifické s ubytováním. Kromě autokempu Hranice totiž nenajdete podél Bečvy komerční vodácké kempy jako na jiných českých řekách. Tady se táboří v loděnicích, kde fungují vodácké oddíly slalomářů/sjezdařů, rychlostních kanoistů, dračích lodí, veslařů, a „drtičů divokých vod“. V Přerově zároveň působí jedna z nejstarších českých půjčoven lodí (www.pujcovnalodiprerov.cz), kde kromě zapůjčení a dopravy lodí získáte spoustu užitečných (nejen vodáckých) informací a také vám pomohou zajistit nocleh v hranické, lipnické či přerovské loděnici.

Bečva na den a „pro všechny“

Pokud byste nechtěli trávit na vodě několik dnů. Ale hledáte pouze jednodenní zpestření – třeba prázdninového pobytu s dětmi, tak úsek opravdu „pro všechny“ je zhruba 12 km dlouhá plavba z Hranic od jezu do Lipníka nad Bečvou k velkému parkovišti u silničního mostu. Tento úsek lze jako jediný splouvat i když je v Bečvě mírný „podstav“ vody, pokud vám tedy nevadí, že 2-3 krátké úseky překonáte broděním. Skvělými místy pro občerstvení jsou Stodola u Bečvy asi 100 m vpravo od visuté lávky Na Rybářích, a pak v Týně nad Bečvou restaurace Pod Hradem asi 450 m od řeky. A když si do lodě přibalíte in-line brusle a dětem koloběžku, tak jste z Lipníka po asfaltové cyklostezce přírodním úsekem zpátky v Hranicích cobydup.

Když jedeme na víc dnů

Etapy pro vícedenní splutí jsou odvozeny od možností táboření.

První etapa z Valašského Meziříčí (nultou noc lze po domluvě tábořit ve zdejší loděnici, kde mají krátkou přírodní slalomovou trať a stánek s občerstvením) do Hranic je vodácky náročnější kvůli jednomu za dobrých podmínek sjízdnému (Juřinka I) a dvěma nesjízdným jezům těsně pod Valašským Meziříčím (jez Juřinka II a jez Juřinka III) a také kvůli několika kamenným hrázkám mezi Lhotkou nad Bečvou a Hustopečemi nad Bečvou. Kamenné hrázky, které při vhodném vodním stavu tvoří více či méně divoké peřeje, na kterých zaplesá i srdce jezdce divokých vod, mohou méně zkušení vodáci přetáhnout po břehu. Pokud vodní stav splutí hrázek neumožňuje, volíme opět přetažení po břehu. Pokud si chcete tuto etapu zkrátit a vyhnout se přenášení a přetahování, startujte až ze Lhotky nad Bečvou či z Choryně. Na první etapě se můžete občerstvit u mostu Choryně, či na zahrádce restaurace Jachta ležící u jezer asi 300 m vpravo od hustopečského mostu (zároveň zde lze nadivoko tábořit, pokud vám při plavbě na první etapě dojdou síly nebo morálka). Občerstvit se můžete i na již zmíněné lázeňské kolonádě v Teplicích nad Bečvou.

Tato etapa končí u loděnice v Hranicích, kde je rovněž možné přenocovat.

Druhá etapa to už je voda pro všechny. Panuje tu pohoda a máte příležitost „lízat si rány“ z předchozího dne. Trasa je obvykle dlouhá 15 km, pokud plujete do Oseku nad Bečvou, nebo jenom 12 km, když se rozhodnete přenocovat už v Lipníku nad Bečvou. Kratší varianta jo vhodná třeba v případě, že se v Hranicích rozhodnete zdržet a navštívíte historické centrum města nebo vyrazíte na vyhlídku u svatého Jana Nepomuckého.

Po vyplutí od hranické loděnice je nejdříve nutno překonat nesjízdný jez (lépe vpravo po schodech), ale je to jediná překážka na jinak poklidné plavbě. Možnosti občerstvení na této etapě už byly popsány výše u jednodenního splutí „pro všechny“ a na tomto úseku je také možno navštívit (opět již zmíněný) hrad Helfštýn, na který je to asi 2 km po turistické značce. Vycházka spojená s prohlídkou hradu sice zabere 2-3 hodiny, ale pak následuje jen 5 km po vodě k prvnímu jezu u Oseku nad Bečvou na místo táboření.

Možnosti přespání jsou v Oseku nad Bečvou hned dvě. První možnost je nocování v oploceném areálu loděnice lipnických vodáků vpravo od prvního jezu, nebo lze u prvního oseckého jezu přetáhnout lodě vpravo do náhonu Strhanec, plout jím asi 550 m k prvnímu esíčku, vystoupit vlevo a zkusit si domluvit táboření u jezera Jadran ve stánku s občerstvením (lodě lze nechat na místě výstupu z náhonu). Pozor, z obou stran je k oběma oseckým jezům zákaz vjezdu (cyklostezka), ale povolení vjezdu je možné si vyžádat předem u starosty Lipníka nad Bečvou či Oseku nad Bečvou.

Třetí etapu zahájíte plavbou po náhonu Strhanec dlouhou asi 1,5 až 2 km k prvnímu mostku a teprve zde přetáhnete lodě vlevo okolo přístřešku zpět na Bečvu pod velký silniční most. Během této etapy se lze občerstvit v bufetu u tenisových kurtů Grymov, které jsou přímo u řeky. Etapa není náročná, přestože se na ní nachází opět několik kamenných hrázek. Jsou ale již snadněji překonatelné než na první etapě. Jsou zde i krajinově zajímavá místa, kupříkladu meandr s velkými plážemi mezi Osekem a Grymovem. Toto nebo podobná místa lze využít na divoké táboření za předpokladu, že po nás nezůstane spoušť!

Optimální cíl třetí etapy je loděnice v Přerově. Zde lze dobře ukončit plavbu, naložit lodě nebo po domluvě tábořit.

Kdo ještě nemá dost, ten může následující den pokračovat čtvrtou etapou dlouhou 13 km do Troubek, kde se Bečva vlévá do Moravy a pokračovat po řece Moravě 8 km do Kojetína, kde lze před loděnicí ukončit plavbu nebo opět po domluvě tábořit. Aktuálně se v tomto úseku ovšem dostavuje dálnice D1, která přemosťuje právě Bečvu a je zde po dobu stavby (do 1. června 2026) zákaz splouvání. Zákaz vstupu pro pěší a cyklisty je také na červenou turistickou značku vedoucí po pravém břehu Bečvy.

Další dny a týdnu lze pokračovat po Moravě až do Dunaje a po něm třeba až do Černého moře…

S aktualizací průvodce nám pravidelně pomáhá Půjčovna lodí Přerov.