Vodácké táboření stručně a přehledně

Lesní tábořiště Hubertus bylo pěkné a těšili jsme se na to, že tu s oddílem strávíme několik dní a budeme nacvičovat jízdu v peřejích. Ale s tímhle pošukem? Zkusil jsem trochu diplomacie. „My jsme sem přijeli, že je tu hezky a rádi bychom tady zůstali. Lodě srovnáme, stany taky, ale snad by to šlo říct v klidu?“ Stařík zakoulel očima a vypadalo to, že se moje vyjednávání nesetkalo s úspěchem. Zkusil jsem poslední možnost. Hezky jsem se usmál: „Vy budete taky vodák, že jo? To si budeme rozumět. Fakt se tady o to hezky staráte.“ Postavička v pruhovaném triku spolkla další nálož jedu a pravila: „Jasně, že taky jezdím, tady za oddíl.“ Ledy byly prolomeny a my vzati na milost. Legendární správce tábořiště Komeník pak ještě na ráno nabídl dovoz koblih a pečiva. Vše se v dobré obrátilo. Stany jsme balit nemuseli a ty tři dny na Hubertusu jsme si hezky užili.

Ne vždy se ale povede, že vodák je v tábořišti spokojen a vzpomíná na něj se slzou v oku. Samozřejmě tou radostnou. A pro vás všechny, kdo potřebujete dobrou radu, jak si nenaběhnout při kempování, je určeno několik následujících tipů.

Zjistěte informace, objednejte se

Pokud víte, kde na řece budete tábořit, nic nezkazíte tím, když do kempu zavoláte a domluvíte si tam místo pro svoje stany. Zejména na začátku července je to pro obě strany fajn. Jestliže s sebou berete hafana, kočku nebo lamu, informujte se, za jakých podmínek je to možné a zda vůbec.

Řada vodáků se dopravuje na plavbu svými plechovými miláčky – auty. Ne každé tábořiště má dostatečnou kapacitu na parkování, i to je dobré si se správcem tábořiště domluvit. Stejně tak, pokud si vezete vlastní lodě a potřebujete někam zaparkovat vlek. Pokud je vás víc než deset a vyžadujete víc místa například pro stavbu polní kuchyně, vyplatí se to také domluvit dopředu. Toto vše můžete udělat v předstihu pro zdárný průběh vaší klidné noci.

Všechno vyřešíte se správcem

Při plavbě po řece někteří vodáci ráno převezou svá auta do následujícího tábořiště a rovnou postaví stany, aby až dorazí, měli vše připraveno. Je to výhodné v případě, že nemáte rezervované místo a chcete si nějaké pěkné po ránu vybrat. Každopádně při příjezdu do tábořiště o svém záměru parkovat a stavět stany vždy informujte správce tábořiště.

Plavba po řece často trvá celý den, a pokud jste si místo nerezervovali, často připlouváte do kempu, kde už jsou takříkajíc karty rozdány a vy se musíte někam vecpat. Opět zde platí pravidlo, nejdříve se jít nahlásit správci kempu a dohodnout s ním místo táboření, případně rovnou zaplatit ubytování.

Jaké na letní (nejen) vodácké táboření zvolit vybavení? Určitě poradí článek Jedete poprvé na vodu a nevíte co přesně s sebou?

Chovejte se čestně a slušně – prostě jako lidi

Nesnažte se ušetřit tím, že byste nahlásili menší počet utábořených vodáků. Provoz tábořišť, ač se to nezdá, je náročný nejenom na náklady a splnění různých povinností uložených našimi skvělými úřady, ale nejnáročnější je na psychiku personálu, který se o vás musí postarat. Věřte nebo nevěřte, dělají to pro vás rádi, i když často slovy klasika: „rejou držkou v zemi.“ Zvláště pak koncem vodácké sezóny. Raději se na personál usmívejte a snažte se dodržet zlaté pravidlo: Co nechceš, aby ti někdo dělal, nedělej ty jemu. To se může hodit jak při udržování pořádku na záchodech a ve sprchách, tak při dodržování celého ubytovacího řádu, který je vždy viditelně vyvěšen.

Nesnažte se přesvědčit správce, že je pro vás životně důležité přespat na jeho jídelních nebo pingpongových stolech. Nepřemlouvejte ho, že potřebujete dělat kravál i po začátku nočního klidu, který nestanovuje on, ale zákon. Správce má jen jedny nervy a někdy ostrýho psa, bouchačku či pořádně těžký dubový pádlo. Určitě je fajn, když berete ohled na druhé, protože ostatní vodáci jsou vlastně taky vaši kamarádi a možná je na řece budete potřebovat.

S ohněm opatrně a podle pravidel

Vyplatí se si cestou po řece nasbírat dřevo, pokud plánujete večer táborák. Ten dělejte jen na místech, která jsou k tomu v tábořišti určena. Své důlní pokusy vytvářet ohniště jinde si nechte domů na pískoviště. Dřevo v okolí tábořišť bývá beznadějně vysbírané a rvát živé stromy by přece nikdo nechtěl.

Dobře vyberte místo pro stan

Pokud jste duše romantická a citlivá, chcete spíše klid, snažte si svou plátěnou chaloupku umístit dál od záchodů, kam všichni táborníci často spěchají a zakopávání o šňůry stanu vás určitě nepotěší. Stejně tak si držte uctivou vzdálenost od místního občerstvení, kde večer může být značně veselo a vaše děcko by přes hluk nemuselo slyšet vodáckou pohádku na dobrou noc.

Když opouštíte stany, vždy je zavřete a cenné věci si nechte nejlépe u sebe. Přece jenom, ne všichni jsou Mirkové Dušínové. Stany si stavte dál od ohniště, ať z nich po velkolepém táboráku nemáte cedník od jisker.

A to hlavní… Nikdy neházejte personál tábořiště do vody!

O správném táboření a úklidu by se dalo napsat mnohé. Komeník byl sice morous, ale dokázal se o své vodáky vždy dobře postarat. Jednou si dokonce, jak praví pověst, vysloužil nedobrovolné hození do Ohře. Na závěr tedy dobrá rada – nikdy neházejte personál tábořiště do vody. Chovejte se k nim hezky. Oni se totiž lidé po řece mezi sebou dobře znají, a to nehezké, co vyvedete v jednom tábořišti, se vám jako bumerang může vrátit v tom dalším.

Na vodu jezdíme pro radost a pohodu. Buďme tedy na řece hodní k sobě i k lidem kolem ní, ať se nám to zase někdy v budoucnu vrátí a můžeme se po skvělé plavbě a táboření rozloučit pravým vodáckým Ahoj!