Vodácká záchrana, část čtvrtá: Kontaktní záchrana

Pokročili jsme tedy do situací, kdy natáhnout ruku ani hodit házečku nestačí. To může mít hodně různých důvodů, např.: zachraňovaný nevidí (má něčím zakryté oči), je v bezvědomí, je pod vodou, nevnímá, ač je při vědomí, je příliš oslaben, dezorientován atd. Někdy dokonce lidé záchranu odmítají (mají pocitově situaci pod kontrolou a chytit konec lana se jim zdá potupné). Další na řadě je v těchto případech takzvaná kontaktní záchrana, kdy záchranář napřímo skočí pro zachraňovaného.

Existuje až moc případů, kdy se záchranáři při skoku pro zachraňovaného utopili. Naprostá většina z nich se ale vrhla do vody impulzivně, bez jištění a bez konkrétního plánu a dobrý úmysl měl bohužel fatální konec.

Rautekův hmat

Ano, je potřeba jednat rychle, ale uváženě a tak, aby počet ohrožených nerostl, ale klesal.

Pro kontaktní záchranu nejen že potřebujete kvalitní vybavení, se kterým umíte pracovat, ale také musí být záchranáři alespoň dva. Jeden jde do vody, druhý ho jistí ze břehu. Musíte být také schopni situaci reálně vyhodnotit a věřit jeden druhému. Hrdinství si dokazujte jinde!

Pro tuto záchranu si vystačíte s minimálním vybavením, ale to nejdůležitější raději napíšu. Dostatečně teplé oblečení – rychle poznáte, jestli jste se oblékli úměrně teplotě vody. Kvalitní vesta s bezpečnostním hrudním popruhem, jehož použití jste vyzkoušeli předem. Je-li pás zapnutý, musí udržet velký tah. Po otevření bezpečnostní přezky se ale musí rychle uvolnit.

Oba záchranáři musejí mít nůž, který jsou schopni rychle použít, kdyby se něco vymklo. O házečkách jsme už mluvili. Tady je vhodná ta s tlustším lanem, aby na ní záchranář na břehu udržel dva lidi. Alespoň jedna šroubovací karabina. Píšťalka, helma a dobré boty jsou samozřejmostí.

Příprava kontaktní záchrany je následující: Jeden ze záchranářů si připne karabinou konec házečky (oko na pytlíku) na záda za bezpečnostní hrudní popruh, resp. za kovové oko na něm. Mezitím si druhý záchranář lano naskládá ve smyčkách na ruku, aby je mohl odmotávat podle potřeby. Záchranář na břehu musí opravdu dobře stát, aby tíhu dvou lidí na laně vůbec udržel. Vhodné je, aby se měl o co zapřít, případně aby měl prostor někam popojít, a tím zmenšit tah na házečce. V každém případě je ale nutné už předem vědět, kam bude zachraňované vytahovat.

Je-li vše připraveno, i oba záchranáři, může akce začít. Zachraňující podle místa a situace ve správný čas buď vleze, nebo skočí do vody.

V případě skoku se snažíme doletět co nejblíže k zachraňovanému (ne na něj!) a zbytek doplaveme. Přiblížíme se k zachraňovanému pokud možno zezadu, chytneme ho rukama za kšandy vesty nebo pod pažemi (ne pod krkem!) a nohama kolem pasu. V tu chvíli dáme znamení kolegovi na břehu a ten začne s vytahováním. Pokud zachraňovaného dobře držíte nohama, můžete ho pustit rukama a plaváním soupaž na znak pomáhat s transportem ke břehu. Pokud se situace vymkne kontrole, musíte být vždy připraveni zachraňovaného pustit. Proto je dobré ho mít zády k sobě, aby se vás nemohl držet. Pokud by se někde zaseklo lano a táhlo vás pod vodu, máte k dispozici přezku na hrudním popruhu (a nůž). Po jejím rozepnutí okamžitě zahajte sebezáchranu.

Jakmile se ocitnete se zachraňovaným u břehu, je prakticky vyhráno, ale pouze je-li zachraňovaný v pořádku. Pokud máte podezření na poranění páteře, pokud je v bezvědomí ve stavu klinické smrti, v šoku, zraněný či jakkoliv jinak v nepořádku, čeká vás ještě další péče. Protože tohle není kurz první pomoci, popíšu jen způsob vytažení z vody k páteři nejšetrnější, který použijete i vždy, když zachraňovaný nekomunikuje. První pomoc si budete muset nastudovat jinde.

K vytažení zachraňovaného na břeh použijte Rautekův hmat. Chytnete zachraňovaného pod pažemi za jedno předloktí, které má ve výši pasu přes břicho. Je při tom zády k vašemu břichu. Vytáhnete ho na místo, odkud nemůže sklouznout zpět do vody. Zvedejte ho hlavně pomocí nohou, ať vám nelupne v kříži. Když je břeh rovný (písek, hlína, tráva …), je to jednoduché, jinak se připravte na slušnou posilovnu. (Ve výjimečných případech je lepší člověka s poškozenou páteří, je-li jinak v pořádku, nechat ve vodě. Takové rozhodnutí může ale udělat jen zkušený záchranář. Voda musí být teplá, poškozený dobře oblečen a odborná záchrana už téměř na místě. Zachraňovaný musí být na místě, kde s ním voda nemele a nemůže ho více poranit).

Seriál VODÁCKÁ ZÁCHRANA Část první – Když to nevyjde, aneb jak správně zaplavat Část druhá – Hydrodynamika aneb jak, kam a proč teče voda Část třetí – Zachraňujeme! Část čtvrtá – Kontaktní záchrana (právě čtete) Část pátá – Pár slov o vybavení a uzlech Část šestá – Karabina, nůž, kladka… aneb železo, které na vodě nesmí chybět! Část sedmá – Kladkostroje aneb trocha praktické fyziky Část osmá – Vektorový tah krok za krokem Část devátá – Improvizovaný sedák a vytažení zaklíněného plaváčka

Skok do neznámé vody:
Používáme tam, kde si nejsme 100% jistí tím, co je ve vodě a jaká je hloubka (kalná voda, zpěněná voda, kameny, větve, stavební odpad…). Skok chrání důležité části těla, minimalizuje hloubku ponoření, hlava se nepotopí a my neztratíme kontakt se zachraňovaným. Jde fakticky o kombinaci skoku po nohách a „placáka“.

Nevýhody:
• Nedoskočíme moc daleko
• Trvá dlouho, než začneme plavat

Aktivní skok:
Umožní nám doskočit mnohem dál a okamžitě přejít do aktivního plavání. Jedná se o skok naplocho, mírně na bok.

Nevýhody:
• Nebezpečí úrazu hlavy a trupu
• Nepoužíváme v neznámých vodách
• Nepoužíváme v mělkých vodách
• Nepoužíváme při skoku z velké výšky

Nastavení přezky
Provlečení popruhu přezkou má více variant. Každá vesta může být trochu jiná, tak se podívejte i na návod od výrobce. Vyzkoušejte uvolnění přezky nanečisto. Ideálně napřed na suchu a pak i ve vodě v proudu. Zapnutá přezka musí udržet velký tah, aniž by jí popruh prokluzoval. Po otevření bezpečnostní přezky se musí popruh rychle uvolnit.

Vyzkoušejte uvolnění přezky nanečisto. Ideálně napřed na suchu a potom i ve vodě v proudu.

Tento článek vyšel v HYDRU 2/2014.

Předchozí díly seriálu:
3. díl: Zachraňujeme
2. díl: Když to nevyjde, aneb jak správně zaplavat
1. díl: Hydrodynamika