Vltava – má i střední a dolní tok

Začněme třeba z Českého Vrbného, přes Hlubokou a nádrže Kořensko a Hněvkovice se dostaneme na přehradní jezero Orlík.

Od Troje je to pro mořské kajaky do Mělníka jednodenní plavba. Kánoe na to potřebují spíše dva dny. Hned u pražské ZOO nás čeká trojská peřej, za vyšší vody (průtoku kolem 300 kubíků) jsou tam pěkné vlny, které otevřenou kánoi i zalijí. Ale peřej je krátká a od soutoku s plavebním kanálem je to zase „volej“.

Mineme Roztoky a je tu plavební komora Klecany. Jez se dá, nechceme-li čekat, přenést po obou březích. Pod ním pokračují historická místa, na pravém břehu Levý Hradec – starověké hradiště –, Žalov a za chvíli jsme u lávky v Řeži, kde je možné se občerstvit. Jak je to teď, netuším, ale naposledy byl místní řízek ten nejlepší.

Pak je to jen něco přes kilometr k jezu Miřejovice, který překonáme po pravém břehu kolem slalomového kanálu Veltrusy. Máme-li štěstí a teče voda, můžeme si kanál prohlédnout, ale na otevřené kánoi je jen pro ty nejlepší. Hned pod kanálem se můžeme ubytovat v kempu Obora, kde je i restaurace. A pro první den toho máme dost.

Soutok vypadá nenápadně, a tak nezapomeneme odbočit vlevo, vpravo bychom pluli proti proudu Labe, a po několika stovkách metrů skončíme v přístavu. A neobvyklý výlet po posledních kilometrech nejdelší české řeky je za námi.

foto: Dušan Festa, Ondra Műller a HYDROarchiv