Víkendová smršť III.

Doubrava z Bílku

Pohled na vodočet Doubravy nám v sobotu nekřesťansky ráno prozradil čemu se budeme věnovat v dopoledních hodinách. Vodní hladina olizuje čtyřmi centimetry políčko 1. stupně povodňové aktivity nebo chcete-li bdělost. Bdělí jsme už dost když v dešti navazujeme svůj Jefe arsenál a do toho všeho zvoní telefon a Doktor vyzvídá kam jedeme. Prý se tedy sejdeme v Bílku odkud se horní doubrava jezdí. Prima alespoň nebudeme na řece sami. Asi po hodince jízdy zastavujeme na malém Bíleckém parkovišti před Snížákem avizovanou prodejnou a těšíme se na čerstvé rohlíčky, které zpříjemní čekání na další partu. Jen ale do té doby než se ze sámošky vyklube obchod s terénními čtyřkolkami. Jdeme se alespoň podívat na povodňovou Doubravu. Po pár metrech ale vzdáváme i její průzkum, protože kde neleží mokrý sníh teče studená voda a to není pro nic pro Čelákovický floutky, kteří si na výlet vyjeli jen tak ve skejtovejch keckách.

Ještě stále na nás ale čeká příjemný kilometřík pěkné vody ve skalní soutěsce. Exponovaný úsek je v polovině přemostěn lávkou pro pěší, za níž řeka tvoří ostrou levotočivou zatáčkou s pěknou roládičkou u skály. Celý úsek bych hodnotil za příjemnou čtyřčičku.

Ahoj Fantomas

Sobotní odpoledne s Ležákem

Po neuvěřitelně dlouhém pracovním týdnu se nám podařilo spáchat úžasný pádlovací víkend. Už v pátek jsme si těsně před setměním namočili sotva uschlé hydro na spodní Sázavě, v sobotu pak s nemalým počtem dalších pádlistů Doubravu z Bílku. Po téhle úžasné záležitosti, která by si zasloužila i více jízd, jsme se, z mnoha racionálně opodstatněných důvodů, rozhodli dát si Ležák. Tedy, rozuměj potok Ležák, nikoli kvalitní chmelový nápoj. Na ten samozřejmě později také došlo.

Ahoj J.J.