Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro Padler.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých vodáckých článků. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s vodáckou a outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce Padler.cz
Za oknem sněží a pořádně mrzne, my však již plánujeme, co budeme dělat během Velikonoc. Poslední 2 roky jezdíme do Slovinska sjíždět řeku Soču. Počasí bývá lepší než jinde, a proto i tentokrát píšu tradiční vodácké skupince (Eliška, Adam O., Adam P., Ľuboš a Dodo) jestli výlet do Slovinska platí.
Za den odjezdu z Košic vybíráme čtvrtek ráno, Brno plánuje odjezd až po práci, tak, abychom se večer setkali v Čezsoči. Nakonec nás jede 14 (3 účastníci z Košic a zbytek z Brna, Dodo tento rok jarní Slovinsko vynecháva), ubytování si rezervujeme předem.
Večer před odjezdem nakupujeme poslední věci, balíme a připravujeme auto na cestu. Ráno jen navážeme lodě a asi o osmé vyrážime z Košic. Cesta je celkem bez problémů, není moc aut (kromě průjezdu přes Bratislavu) jen většinu cesty prší. Chvílema tak hustě, že přes stříkajíci vodu nevidím ani světla aut přede mnou.
Do Čezsoče přicházíme o šesté večer, o hodinu dříve, než jsme plánovali. Kluci, kteří nám chystají ubytováni v Mountain Base apartmánech, se akorát vrátili z vody a ještě nám nestihli připravit bydlení. Chvíli teda čekáme u nich na pokoji než se můžeme nastěhovat. Skupina z Brna v tom čase právě nakupuje, a tak její předpokládaný příjezd je posunut na 1 hodinu ráno. Chceme na ně počkat, nakonec to však zvládá jen Ľuboš.
Pátek: horní Soča
V pátek ráno (vlastně těsně před polednem) vstáváme a chystáme se na vodu. Na rozježdění volíme horní Soču. Vody je méně, ale úplně stačí, některým se nedaří, a tak hneď trénujeme i záchranu. Po dojezdu se rozhodujem, co budem dělat dále. Večer je ještě daleko, přestáva pršet, a tak jdeme opět na vodu. Skupina s Adamem a Ľubošem jde kouknout na spodní úsek, já s Eliškou a Maruškou jdeme opět horní úsek a zbytek pro dnešek končí.
Sobota: Korytnica, Otona
V sobotu hned po probuzení kontrolujeme vodní stav. Po vydatném dešti voda rychle stoupá. Hodně vody má nejen Soča ale i její přítoky. Na vodu se odhodlá jen malá skupina a další dva kajakáři z Čech, kteří právě přijeli do Slovinska. I oni však jedou na Korytnicu, ktorá má v Bovci přibližně 40m3/s. Po její úspěšném splutí však kluci ještě nemají dost a chtějíí jít na spodní úsek (Srpenica I – Trnovo II /slalomka). Už i zbytek účastníků pomýšlí na vodu a vybírají si alespoň na nejlehčí úsek z Bovce po Srpenicu I.
Úsek ze Srpenice II po Trnovo je za této vody vydatný, ještě však zůstává slalomka, na kterou nakonec jede Ľuboš, Adam O., Ondra a Eda. Adam P. se mnou přependluje auta. Adam O., Ondra a Eda stále nemají dost a za 170m3/s splavují Otonu. Alespoň Katarakty za této vody vynechávaj a končí pod Napoléonovým mostem. Večer se díváme na videa a zhodnocujeme, který úsek bychom mohli jet v neděli, pokud voda neklesne.
Neděle: horní Soča, Zmuklica, Korytnica, Katarakty
Voda naštestí klesá, všichni se tedy vybíráme na horní Soču, stále zde teče více než 30m3/s. Některá zalitá místa jsou méně technická, jiná jsou naopak náročnejší. S rychlejší částí skupiny sjíždíme Zmuklicu, Adam O. čeká na pomalejší část. Zatímco projedou, zastavujeme pod kaňonem, kde právě na vodu nastupuje německá skupina, která Zmuklicu prenášela, za chvíli zjišťujeme, že to mohlo být lepší řešení i pro část kajakářů z pomalší skupiny. V Zmuklici se převrhla Lucka a pak další lodě již nemají kudy projet, takže za ní tak postupně končí další tři kajaky. Nnakonec se převrhne i nafukovačka. Všechny chytáme i s pomocí německých kajakářů.
Od Zmuklice je již řeka méně divoká, a tak žádné vážnější problémy nemáme. V Čezsoči, odkud řešíme přesun aut, se opět rozdělujeme na několik skupin. Část lidí končí, část z nás chce splout Korytnici a extrémnější část plánuje splavit ze Srpenice I.
Na Korytnici si nejdřive musíme snést lodě. První těžká (vlastně možná nejtěžší) část je za námi. Ti, kteří se na kaňon nepodívali v sobotu, si prohlížejí vhodnou trasu na sjíždění. Nastupujeme na vodu, posílame nafukovačku dopředu, aby přichystala záchranu. Rozdělíme si méně zkušené kajakáře a projíždíme krátkým ale úzkým kaňonem. Marušce sa nedaří a krysí.
Pokračujeme dále, zhruba v polovině splutí je nízký jez. Prohlížím si jej ze břehu, vlevo je bezpečně sjízdný, a tak radím trasu zbytku skupiny. Postupně ji všichni sjíždíme. Já nakonec s menšími problémy, když mi nevychází efektní boof a trefím kámen, který mě téměř převrátí.
Během splutí máme ještě jedno kritické místo, které se Marušce nepodaří trefit zcela ideálně. Hned je však i s lodí u břehu, vyléváme a pokračujeme dále. Po splutí Korytnice končíme v Čezsoči, vracíme se pro auto a dohadujeme večeři – palačinky v Kobaridu. Extrémní část skupiny se rozhodla z Trnova pokračovat na Katarakty. Splavuje je při 80m3/s, a tak víme, že na palačinky nemusíme spěchat. Nějaký čas jim splutí Kataraktů potrvá.
U stolu na palačinkách se postupně vystřídáme téměř všichni. Komu nestačí velká masová palačinka, dá si ještě jako zákusek palačinku s čokoládou či marmeládou. Večer se opět díváme na videa, tentokrát zejména z Kataraktů.
Pondělí: Srpenica I, II, slalomka
V pondělí chceme na vodu vyrazit co nejdříve. Všichni začínáme v Srpenici I, na Srpenici II si dáváme krátkou pauzu, nakonec se ale všichni odváží pokračovat dál. V první peřeji máme menší problémy, Lucka nezvládá průjezd válce. Přeskupujeme pořadí lodí tak, aby na začátku jel někdo, kdo už úsek sjel a umí vybrat nejlehčí trasu. Akorát někteří z nás (včetně mě) sotva mají sílu propádlovat velké vlny a silný proud vody.
Na slalomku si při této vodě troufá jen pár kajakářů (extrémní část), Eliška a Daniel, který z nafukovačky přesedlal na kajak. Ostatní končíme a řešíme přesun aut na konec slalomky. Po obědě se vracíme na ubytování, balíme věci, uklízíme, loučíme se a po druhé hodině odjíždíme.