Val Sesia je jedno z nejkrásnějších údolí v Itálii. Při jízdě po strmých horských silnicích přes krásné vesničky s kamennými kostely zastrčenými pod Monte Rosou, druhou nejvyšší horou Evropy, zahlédnete první záblesky peřejí na řece Sesii a pochopíte, proč by se Valsesii mělo říkat „údolí řek“. Pro zkušené i středně pokročilé vodáky nabízí Valsesia všechno. Od úseků řeky Sesia naplněných balvany až po hlubší kaňony a slidy jejích přítoků, jako jsou Gronda a Sorba. Těžko budete hledat lepší místo, kde byste mohli posouvat své limity nebo ladit techniku a ještě si při tom dát šálek perfektní kávy.
Kromě bohaté kulturní historie je v údolí Sesia možná nejvyšší koncentrace snadno přístupných a jetelných řek a potoků na světě. Zastavte se v místním turistickém informačním centru a požádejte o „Cartina Fluviale“ neboli mapu řek této oblasti. Při cestě proti proudu budete míjet některé z klasik a hlavních přítoků Sesie. Mastellone se připojuje k Sesii ve Varallu, a ani ne o 10 km dále, v malebném městečku Balmuccia, zahlédnete Sermenzu vystupující z úzké stinné rokle. Soutok Sorby a Sesie je v Piode, malé vesnici s mostem přes známý vodopád, a o několik kilometrů dále se dostanete do Campertogna, města snadno rozpoznatelného podle nádherného kostela. Připojte se k místním obyvatelům na aperitiv nebo odpolední kávu v oblíbeném baru Igel na malém náměstí nebo navštivte místního řezbáře a uznávaného ex-horského vůdce Claudia v jeho úžasné dílně. Pokud potřebujete místo k pobytu, zahněte doleva na náměstí Campertogno a přivítá vás Gato y Volpe, oblíbený hangout s kempem a pizzerií a zároveň ideální místo na nasedání i vysedání.
Na samém konci horské silnice se nachází Alagna Valsesia. I krátká procházka úzkými dlážděnými uličkami vám umožní vnímat bohatou historii a horský život oblasti. Některé z tradičních srubů zasazených pod vysokými vrcholy Monte Rosy, známých jako Walserovy domy, pocházejí z 15. století. Byly postaveny německy mluvící komunitou Walser, která přinesla svou typickou architekturu při migraci do regionu přes horské průsmyky. Staré se zde však plynule spojuje s novým; místní dokonce osadili kostelní věž nýty na lezení! Vyzkoušejte své dovednosti nebo si jen vychutnejte šálek italské kávy či místní pivo Zam Steg v Caffè delle Guide na náměstí poblíž kostela. Pak je čas vyrazit k řece.
Sesia
WW III–IV (V)
I když je za vysokého stavu možné nasednout v Alagně, obvykle se začíná níže, kde má řeka více vody. Zatímco většina přítoků Sesie je charakteristická svými slidy, malým průtokem a žulovými formacemi, samotná Sesia je nepřetržitá souvislá alpská řeka s úseky všech obtíží. Známý úsek Alpin Sprint je jedním z nejzábavnějších kontinuálních WW IV úseků v Evropě. Tento úsek hned vedle hlavní silnice je plný zábavných peřejí i složitých manévrů. Řeka vám nedá vydechnout. Najet všechny peřeje dobře vyžaduje dobrou techniku a kondici. Alpin Sprint je zároveň dějištěm hlavního závodu Val Sesia River Festivalu, který tu probíhá vždy na jaře. Existuje několik nasedání, nejoblíbenější je to u modrého mostu v Otro. Nad Otro je část plná sifonů a přenášení – úsek jen pro experty.
Od modrého mostu v Otro je Sesie přívětivější, nicméně jste okamžitě v akci. Řeka není přehnaně těžká, ale spíše technická a zábavná. Sesia si drží souvislý spád s obtížností WW III–IV plný technických pasáží. Boof následuje boof a je náročné udržet loď po celou dobu v perfektní stopě. Alpin Sprint je prostě vynikající tréninkový/závodní úsek, který lze splouvat při různých vodních stavech. Řeka ještě přidá na obtížnosti těsně před vesnicí Mollia, kde většina kajakářů vystupuje pod visutým mostem.
Peřeje Molia a Stufe jsou v Itálii legendární. Voda kaskádovitě padá po řadě stupňů, které končí velmi nebezpečným válcem s výrazným zpátečním tahem. Plavalo tady už mnoho profíků a bez záchrany ze břehu může jít o životu nebezpečné místo. Vždy je potřeba prohlédnout a případně odjistit ze břehu. Po krátkém zklidnění a vydechnutí řeka protéká peřejemi a válci kaňonu Stufe do velkého probublaného bazénu. Ani Stufe není dobré brát na lehkou váhu. Poslední válce si moc nezadají s místem v Molia a bez házečky se z nich také sami nedostanete. Zde se kaňon znovu otevírá pro každého, kdo se rozhodl pro snadné přenášení po silnici.
Následující úseky se jezdí nejčastěji. Obtížnost se trochu zmírňuje, ale Sesia zůstává hravou a svižnou řekou se zajímavým charakterem. Cesta je vždy docela blízko, ale ne tak blízko, aby přerušila pocit, že jste v přírodě. Namísto automobilů pochází většina hluku od koz nebo zvonů krav, které se pasou na loukách u řeky.
Vrcholem úseku Campertogno – Scopello je vodopád v Piode, kde se řeka propadá do trhliny mezi skály pod mostem. Je to působivý pohled bez ohledu na to, zda se rozhodnete jet, nebo budete obnášet. Piode se pro mnoho vodáků stává prvním sjetým vodopádem takovýchto rozměrů a některým nedá spát. Sekce pokračuje až do Scopella, kde většina pádlerů končí, aby si užili úžasné gelato a kávu v místním baru Il Capricio hned vedle vysedačky.
Následující úsek se moc často nejezdí, kus nad vesničkou Balmuccia totiž začíná kaňon Sesie. Krátký a vydatný úsek těžkých peřejí a ošklivé přenášky uzavřené v hlubší rokli. Tento úsek obtížnosti WW IV–V se jezdí většinou při menší vodě. Velká voda z něj dělá festival přenášení a strašidelných chvil s malými vracáky a nejetelnými peřejemi. Od soutoku se Sermenzou je řeka dostatečně velká i na raftování a nasednout se dá u parkoviště pod kempem Monrosa. Raftovací úsek je zábavná a houpavá WW III s výjimkou krátkého kaňonu těsně nad nasedáním, který se jmenuje Little Canada a dá se prohlédnout z nastupovacího parkoviště.
Sermenza & Egua
WW IV–V
Jakmile odbočíte z hlavní silnice v Balmuccii, zahlédnete krátký záblesk Sermenzy, která tu protéká kaňonem. Ačkoli je kaňon poměrně krátký, zhruba kilometr, je plný vydatných peřejí zahloubených v granitovém podloží. Většina dropů se velice obtížně přenáší, charakter úseku z něj dělá jednu z klasik Valsesie. Vyjet zpět na nasedání autem zabere asi pět minut, takže úsek je ideální pro několik rychlých koleček.
Vyšší kaňony Sermenzy jsou mnohem těžší a hůře přístupné. Silnice se vine až k úbočí hory, zatímco řeka zůstává hluboko v údolí. Střední Sermenza je jedním z nejtěžších úseků v celé oblasti s mnoha složitými peřejemi, dropy a množstvím sifonů. Tato část plná obrovských skal v temně zeleném údolí daleko od silnice připomíná více Nový Zéland než Itálii. Přestože potřebuje určitou vodu (nechcete mít příliš mnoho nebo příliš málo), pro velmi zkušené kajakáře je to jedna z nejvyhledávanějších řek.
I když je Sermenza krásná, většina kajakářů míří dále do hor, aby prozkoumali nejslavnější klenot oblasti, sestru a přítok Sermenzy – Eguu. Egua je vodní hřiště snů. Není dlouhá, ale určitě je zábavná. Ihned po nástupu na mostě těsně pod vesnicí Carcoforo vás přivítá perfektní skluzavka a vodopád, který naznačuje, co přijde. Celá Egua má jen asi dva kilometry, ale je nabitá skvělým pádlováním. Vyřezala si cestu z podloží Piemontu a je plná čistých strmých peřejí, skluzavek a dropů. Při projíždění pod silničním mostem byste určitě měli zbystřit. Spodní část řeky je o stupeň těžší a poslední tři dropy jsou největší. Pomyslnou třešničkou na dortu je slavná Zkumavka, o které se tradují historky kolem mnoha vodáckých ohňů. Celá Egua zde padá do díry podobné zkumavce s válcem a velkým vývařištěm. Je dobré si Zkumavku prohlédnout a pořádně odjistit. Nejlepší lajna je vyjet co nejdál po levé stěně a použít ji jako odpalovací rampu pro pořádný boof…
Pokud má Egua dobrou vodu, nemusíte jezdit dvakrát daleko. Buď naskočte zpět do auta přímo u Zkumavky a vydejte se na druhé kolo, nebo sjeďte pár kilometrů dolů k jezeru a zamiřte do údolí Horní Sermenzy. Sermenzini (malá Sermenza – jak místní nazývají tento potok) obsahuje několik pěkných a ikonických dropů a peřejí, včetně vodopádů Jeskyně a Trumpetového. Sermenzini je o něco uzavřenější než Egua, střídají se tu lehčí a těžší peřeje a často tu bývá naplavené dřevo (bacha na to!). Ale když je stav vody dobrý, je to pěkná alternativa nebo doplněk k Egue. Pokud vám na zpáteční cestě dolů do údolí zbývá nějaký čas nebo vaše oblíbená pizzerie ještě neotevřela, zakončete den rychlým sjezdem soutěsky Balmuccia a dejte si aperitiv v kempu Monrosa poblíž soutoku se Sesií. Molto bene…
Gronda a Sorba
WW IV–V
„… Val Sorba, místo poseté zelenými pastvinami, bílými usedlostmi a nádhernými borovicovými lesy; při překročení Val Grondy se brzy objeví zeď Cengia, Cimone della Vallè a majestátní Ventulato…“ (don Luigi Ravelli, Valsesia a Monte Rosa: horolezecký, umělecký, historický průvodce, 1924.)
Pouhých pár kilometrů po proudu od Campertogna kříží Sesii most ke slavným slidům Grondy a Sorby. Po cestě nemůžete přehlédnout slavné trojité kombo Sorby hned u silnice, většina kajakářů se ale rozhodne projet kolem historické vesnice Rassa a podívat se také na Grondu tekoucí jen o něco málo výše.
Gronda a Sorba bývaly dějištěm slavných Teva Mountain Games předtím, než byl závod přeložen do Ivrei. Gronda je další z klasických toků zdejší oblasti plných zábavy. Zaparkujte na konci vesnice nad soutokem Sorby s Grondou a vydejte se na procházku proti proudu. Posledních asi 800 m od soutoku je nejkrásnějších a po několika skluzavkách pochopíte, proč je Gronda tak oblíbená kajakáři, kteří mají rádi potoky s malým průtokem. Dvě poslední peřeje na pozadí historické vesnice Rassa jsou vrcholem celého úseku, ale většina lidí se rozhodne pokračovat v pádlování na Sorbě. Hned na konci vesnice čeká highlight Sorby. Oblíbený park’n’huck tří čistých skluzavek je jako kousek Kalifornie. Skluzavky začínají širokým 45° slidem, poté spadnou přes metrovou čistou římsu a končí zkrouceným skluzem do velkého bazénu. Pokud vše vyjde podle plánu, vynáška je velmi snadná, takže hurá na další kolo (nebo dvě, tři…). Pro zkušenější je k dispozici náročnější a nebezpečnější úsek po proudu. Řeka si udržuje svůj sklon, ale mění charakter a přidává velké kameny, válce a další nástrahy.
Pokud se cítíte odvážně a máte na to, je tu další výzva v sekci Devil’s Slide. Většina převýšení Sorby se ztrácí právě v tomto kataraktu. Je to jednoznačný „step up“ od čehokoli jiného v údolí. Sekce obsahuje tři velké dropy, z nichž je právě Devil’s Slide největší, nejdelší a nejtěžší. Sorba zde padá o více než 30 m dolů úzkou skluzavkou se zatáčkou a hodně propěněným kotlem s nepříjemnou kapsou.
Mastellone
WW III–IV (V)
Mastellone je nejnižším pravidelně ježděným přítokem do Sesie. Až ve městě Varallo, kde Mastellone do Sesie přitéká, ochutnáte místní gelato a dáte si povinný šálek espressa, vyjděte na vrcholek Sacro Monte di Varallo a prohlédněte si (nejen) řeku z ptačí perspektivy.
Mastellone potřebuje více vody než ostatní řeky v této oblasti, takže je skvělou volbou, když jiné přítoky mají nepříjemně vysokou vodu. Horní a střední část, které se obvykle dají jezdit jen za vyšší vody, jsou tvořeny řadou rychle tekoucích peřejí alpského typu s několika těžšími a strmějšími místy. Spodní část je nejoblíbenější. Začíná v blízkosti zajímavého mělkého kaňonu a kulminuje v hlubokém kaňonu pod silnicí s těžkou a nebezpečnou vstupní peřejí. Jakmile se dostanete přes divokou vodu, vychutnáte si výhled na velkolepý starobylý most přes kaňon. Odtud je řeka většinou pěkná, balvanovitá WW III, s výjimkou posledních peřejí těsně před Varallo.
Je vzácné najít na jednom místě čisté řeky i rozmanité prvky, od alpských peřejí až po granitové slidy, úseky podél silnic a hluboké vzdálené soutěsky, s možnostmi pro středně pokročilého vodáka i pro ty nejlepší na světě. To vše Valsesia nabízí. Přidejte bohatou kulturní historii, vynikající jídlo a výjimečně krásnou krajinu a budete se do Itálie zaručeně chtít vracet znovu a znovu a znovu.
UŽITEČNÉ INFORMACE
Kdy vyrazit? Kdykoliv od začátku května do půlky června.
Doprava. Z ČR je nejjednodušší jet autem. Pro leteckou dopravu je nejbližším letištěm (cca 100 km) milánské Malpensa Airport (MPX).
Ubytování. Gato y Volpe v Campertogno (ilgattoelavolpe.it), Monrosa v Balmuccii (monrosarafting.it)
Info o řekách. Mnoho informací se dá najít na internetu. Dobrá je kilometráž Whitewater North Alps od Petera Bandtocka. Nebo si vyzvedněte mapku Carta Fluviale v některém z místních infocenter.
