V sobotu 16.8. byl v Českém Vrbném odstartován 32. ročník závodu Budějovice – Praha. Po loňském závodě – kvůli červnovým povodním odjetém v nouzovém režimu – připravili organizátoři plnohodnotný non-stop závod. Bylo to poprvé v novodobé historii, kdy čekalo na borce 172 km nepřetržitého pádlování. Startovní listina nabitá zvučnými jmény ultramaratonců slibovala napínavou podívanou.
Na start v 4:30 se postavilo 19 lodí, které ještě za tmy vyrazily ku Praze. Hned od začátku se pole začalo drobit na malé skupinky, ale málokdo chtěl hned zůstat sám, a tak k hrázi Orlíku přijížděli většinou dvojice pádlujících. Zde po polovině závodu pádlisti zhodnotí svůj stav a dále plánují postup směrem k cíli. Pasáž před hrází Orlické nádrže je jednou z nejobtížnějších pasáží závodu. Jak kvůli takřka nekonečné rovině, kdy je přehrada „nadohled“ více jak půl hodiny, tak kvůli velkým vlnám všech směrů od větru a přejíždějících lodí.
Skrz občerstvovací stanovistě na VD Kamýk proběhla společně na čelní pozici dvojice Petr Mojžíšek a Tomáš Pavlík z USK Praha. Oba borci již vědí jak Budějovice vyhrát a bylo jasné, že i tentokrát jeden z nich bude v Praze první. Po více než 50km pádlování po Orlíku je druhá půle závodu výrazně pestřejší. Devět kilometrů na Kamýk, dále 11 km do Zvírotic,kde borci zkracují říční meandry přeběhem po břehu. Tato volba znamená 8km běhu s lodí po břehu přes kopce a pole, oproti 14km pádlování po řece. Top borci během naženou až 20minut oproti pádlování. Od ústí Musíku se jede necelých 20km k přehradě Slap. Zde opět stojí možnost přeběhu přes vrch Kolna do Štěchovic ( 4,3km ) oproti 11km pádlování na Štěchovické přehradě. Během zde lze nahnat až půlhodinu, avšak vodák mine i po zatopení krásné údolí legendárních Svatojánských proudů.
I na tomto přeběhu se o vedení přetahovali Mojžíšek s Pavlíkem. Na seběhu do Štěchovic získal Pavlík 40sec náskok, který vzápětí ztratil při doplňování lahve s pitím. A tak se vše rozhodlo chvíli před sedmou večerní závěrečným sprintem v Praze – Braníku. Nakonec o necelou půl loď byl napřed Petr Mojžíšek, který tak získal již čtvrté prvenství v tomto závodě.
Závod ovšem není jen o první dvojici, a tak zatímco první borci odfukovali v cíli, druhá polovina startovního pole zrovna zdolávala vodní dílo Orlík. A před nimi bylo ještě dlouhé pádlování za noční tmy. Poslední posádka dorazila do cíle před sedmou ranní, a ještě tak pohodlně stihla společnou snídani s vyhlášením výsledků.
Letošní ročník provázelo střídavé počasí se žhavým sluncem i mrazivým krupobitím. Ale nic neschladilo nadšení z povedené akce, a po pár týdnech odpočinku se všichni začnou pomalu chystat na příští ročník.
Autor textu: Michal Odvárko
Autor fotografií: Jiří Scheiner
