Čím dál tím častějc mi lidi na vodě vykají… Ne, není to jen tím, že od mé první vody je to už 31 let a objevují se první šediny.
Proměnili se i lidi. Teď nemyslím ty dovolenkáře na raftech, co přibyli (i když k rozmazání vodáctví přispívají značnou měrou), ale nepoznáváme se mezi sebou už ani my, pro které je voda způsob života. My, kteří jsme začínali jezdit už na laminátkách a po večerech je lepili, i všichni ti, kteří vodáctví propadli později, ale už se jich nepustilo. Oblékli jsme funkční prádlo a goretexové bundy, na vodu jezdíme auty, na kytaru a ohníček častěji vůbec nedojde a je lehké pak začít zapomínat i na to tradiční české vodácké pruhované triko. Neznamená to, že jsme míň postižení vodáci, ale zbavili jsme se tím svého druhu „uniformy“, a trpí tím naše schopnost se vzájemně identifikovat v davu a družit se…
A nejen to. Mít nějaký symbol mezi sebou propojuje i generace, a neznám vodáka, který by svou posedlost nechtěl zprostředkovat i svým dětem. Loni jsem měl možnost vidět na vlastní oči, jak to pěkně funguje…
Když jsem do toho obchodu poprvé vlezl, nemohl jsem uvěřit svým očím: Vodácký obchod uprostřed Bangkoku! Ale nebyly tam pádla, vesty ani házečky. Nebylo tam totiž nic, co byste našli v českých obchodech… Popravdě – ten obchod vůbec nebyl vodácký. Je nedaleko thajského královského paláce a ne náhodou stojí hned vedle Klubu thajského královského námořnictva. Na jeho štítu se hrdě vyjímá nápis Obchod asociace manželek námořníků. Zřejmě dobrej oddíl… Rozhodně měl vkus. Všude byly totiž samé proužky. Tašky velké i malé, peněženky pánské i dámské, dětská trička i kapitánské čepice.
Okamžitě jsem se rozpomněl na kamarády, jejichž děti právě přicházejí do těch správných „očkovacích“ let mezi 5 a 12 lety – a že jich bylo (těch dětí). Teď jsem měl příležitost být také nápomocen vzestupu nové vodácké generace, i když jsem do ní nepřispěl vlastním genetickým materiálem.
Začal jsem hledat něco, co není objemově příliš náročné. Peněženky byly ideální, kabelky by se už nevešly a z kapitánských čepic bych vytvořil pokusem o přepravu beztvaré hroudy. Měl jsem málo místa, 80litrový batoh už byl nacpaný až dost. I tak se jich už vešlo jen pár. Jsem trouba, že jsem jimi tenkrát rovnou nenacpal i příruční zavazadlo. Samozřejmě, že to bylo málo…
Když jsem přijel na vodu a rozdal přivezené peněženky, neuplynuly ani tři minuty a už u mě byla všechna drobotina z naší party. „Pígo, nemáš pro mě taky jednu?“ znělo ze všech stran.
Bylo mi jasné, že se stanu – zřejmě nelegálním – dovozcem. Nezbývalo mi než doufat, že se svým daňovým únikem v hodnotě desítek korun zůstanu pod radarem. Přivézt jsem je prostě musel.
Předposlední den vodě jsem zíral. Děti se začaly chovat málem jako vodácká parta v partě. Při odpočinku na Svatoškách, zatímco jsme svačili, vytáhly na vodu kajak a střídavě si zkoušely objíždět kámen v proudu. A ty mladší to místo cachtání se zájmem sledovaly.
Tyhle děti už byly zjevně naše, bezpečně naočkovány řekou a proužkovou symbolikou. Rodiče odvedli skvělou práci – tahali je s sebou odmala. Byly to děti řeky. Potřebují už jen své poznávací znamení.
A pak mě napadlo, že takovýhle symbol by se hodil i nám – všem doživotně poznamenaným řekou, kteří se už nepoznávají a někdy si zapomenou vzít i to pruhované tričko. Peněženka je ideální symbol hned po triku, protože místo, kde se potkáváme nejblíže a zároveň máme dostatek času se zakecat, jsou asi fronty u kiosků v kempech.
Řekl jsem si, že jich zkusím přivézt co nejvíc a přihodím je k našemu balíčku knih vodáckých povídek a zpěvníků, které vydávám už od roku 2011 (pokud o nich slyšíte poprvé, tak Belmondem namluvenou ukázku v MP3 nebo ukázky ke stažení najdete na konci článku).
Tentokrát jsem se na to připravil. Už ve Vietnamu jsem přikoupil velkou skládací tašku (zaručeně „značková“ Patagonia), pro případ, že bude batoh plný. Nakonec se mi jich vešlo něco přes 30 (a byl to balík!), a pár jsem jich už rozdal dětem z party. Poslední den před odletem jsem ještě na bangkokském trhu našel pruhované kapsičky na zip, a protože nebyly objemné, ještě jsem jich dokázal do zavazadel pár nacpat.
Věděl jsem taky už předem, komu dám jako prvnímu šanci je získat. Pádlerské komunitě – vám. Mám totiž u Snížáka dloužek – složil mně a naší soutěži velkou poklonu, když rozhovoru se mnou o vodě a vodáckých povídkách na podzim 2020 věnoval celých 5 stran v tištěném Pádleru.
Pokud o našich knížkách víte, ale dosud jste nákup odkládali, je tohle ideální příležitost, protože se pomalu začíná blížit doba, kdy začnou z trhu mizet, jako ta první, kterou to všechno začalo – Drž hubu a pádluj.
Zdeňkovy „vodácké bible“ Proč bychom se netopili vyšlo od roku 1979 mnoho desítek tisíc kusů a jsou stále na trhu. S našimi povídkovými knihami to ale bude jinak. Ta první, které bylo nejvíc, se už doprodává, a ani u ostatních nehodlám dělat dotisk. Můj cíl byl již naplněn a povedlo se mi mnohem víc, než jsem doufal.
Splnil jsem si dávný sen o vodácké knize šlapající aspoň trošku na paty legendě, a dopadlo to stokrát líp, než kdybych se ji pokoušel zplodit sám. Mohl jsem se nad novými povídkami řehtat i slzet jako první a být u jejich broušení i výběru. Knížky mi pak přinesly spoustu uznání od lidí, kterých si velice vážím. Ale stejně jako život, skončí jednou i každá etapa.
Jsem rád, že budu mít opět sklep i komoru jen na své věci a nebudu se muset bát, že tam začne zatékat nebo mi knihy přes zimu zplesniví… Drž hubu a pádluj jsem už stáhl z volného trhu a pravděpodobně nebude trvat příliš dlouho, než dojde úplně.
To samé by se ale mohlo týkat i peněženek – letos jsem totiž zjistil, že typ „pánská peněženka“, který měli v Bangkoku ještě loni, už se nevyrábí. Jinak jich pár zkusím přivézt i napřesrok (nomádím tam přes zimu). Budou totiž dorůstat další a další děti a odhaduju, že to „Pígo, nemáš pro mě taky jednu?“ budu slýchat ještě dlouho. A nejen od dětí, protože zastydlí kluci jsme všichni. Aspoň já osobně si před každou vodou poctivě přehazuju všechno do vodácký peněženky a po návratu zase zpět…
Ty vaše na vás čekají tady. Zadejte slevový kód PADLER24 a nejenže dostanete vodáckou peněženku a kapsu, ale ještě to budete mít se slevou proti těm, kdo dostanou navíc jen tu loďku. Ale peněženek je jen 30 a čtenářů Pádlera mnoho tisíc, takže jednejte hned, bude to fofr!
Slevový kupon: PADLER24 uplatníš při nákupu na vodackepovidky.cz/2024-sleva-padler2
