Troja Freestyle fest 2016

Připadl mi milej, ale dost obtížnej úkol. Sepsat report z akce, která proběhla před třema tejdnama. Paměťový buňky po mě chtěj heslo, který ne a ne najít. Zbejvá poslední možnost. Prohlížim batoh, kterej sem měl na akci a hurá! Na dně se válí hodně jetý triko, který bylo ke startovnýmu. Zbejvá poslední věc: rozkliknout  fotky, zabořit obličej do dresíku a nasát atmosféru závodu.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Sobotní závody začaly nefreestylově brzy

Tim, co všechno předcházelo, aby se vůbec mohla odehrát show známá jako MČr Troja, Vás nebudu unavovat. Máme zkušenýho předsedu, kterej ví co a jak i v situacích, v kterejch by se asi jen málokterej organizátor rád nacházel. Třeba jako když se asi tři tejdny před akcí od správy areálu dozvěděl, že Freestyle kayaking  je možná hezká věc, ale že si tu svojí parádičku v sobotu odpoledne můžem stopnout, počkat do šesti (než se vyřádí cca 500 klientů komerčního raftingu) a od šesti že už je zase kanál jen a jen pro nás.

Ale i tohle se podařilo vyřešit. Závody proto začínaly v naprosto nefreestylovou dobu (tuším, že v půl devátý) kategoriema holčiček, singlů, juniorů a chlápků. Všechno probíhalo poměrně hladce, dokonce se nám zdálo, že máme asi tříminutovej předstih na následující kategorii, Sprint. Ten začínal na rampě a každej, kdo si ho zajel, mi dá jistě za pravdu, že trojskej kanál je dlouhej a rychlej asi jako Lužnice z Tábora do Bechyně.

Ale podívaná to byla zajímavá a nebyla nouze o skvělý sportovní výkony. S poslednim závodníkem v cíli začala pětihodinová siesta, vyplněná předevšim poleháváním ve stínu a doplňovánim energie, protože nám počasí přálo a na sluníčku bylo příjemnejch 3000°C.

Kayakcross

Pětihodinovka utekla jako voda a už se na rampě chystali první borci kategorie Kayak X. Pokud jde říct o Sprintu, že připravil výbornou podívanou, o Crossu už musíme mluvit jako o podívaný vyloženě famózní. Všechny tři kategorie si šly po krku od samýho startu a v mnoha případech se nejednalo o business pro slečinky. Start z rampy, rychlej průjezd kolem branky, potom touch banner, další v Tlamě (kde se soustředila téměř celá a početná fanouškovská zóna) a poslední banner visící pod mostkem, stvořily poměrně masivní trasu.

K vidění bylo i několik plavců, kterejm se nepodařilo v pravej čas vyeskimovat, což ocenili předevšim diváci. Semifinále a finále sršely výbornou atmosférou, ale trochu sem litoval postupivší, že si po svý vyhraný rozjížďce musej táhnout svůj téměř třicetikilovej krám zpátky na start a už už se řadit do dalšího rozstřelu. Ještě než skončil Cross, začali se stahovat rozhodčí do svý soudcovský nory, aby hned mohl navázat zlatej hřeb celý soboty, a sice semifinále chlápků.

Freestyle

To se sice v našich měřítkách standardně jezdí v deseti závodnících, ale po masivní orlickoústecký lobby bylo jedním rozhodčím jednomyslně odhlasováno, že singly pojedou s chlápkama dohromady. Nu, na škodu to nebylo a aspoň si mohli singlíři užít svojí závodní minutu a půl slávy s ostatníma plnohodnotnejma závodníkama.  A pozadu rozhodně nezůstali, ba naopak.

Semifinále bylo tak nadupaný, že se vážně špatně spíkovalo, protože když takovej frajerovič, kterej má zrovna svojí jízdu, sází a navazuje triky rychlejc, než je dokážete vůbec vyslovit, máte pocit, že vám tak trochu ujel vlak(na kterej ani nemáte tiket).

No nicméně byl to hodně vydařenej závod, ve kterym se utkalo dvanáct nejlepších chlápků z kvalifikace a každej z nich si chtěl vyboxovat svojí jízdenku do stanice Nedělní finále. A podle toho jízdy taky vypadaly. Kluci posílali neuvěřitelný komba a navzájem se provokovali k ještě brutálnějšim jízdám, až sem si skoro říkal, že bysme možná měli dát do pravidel limit 1 kg kokainu a basičku energy drinků na závodníka.  Byl to vážně skvělej zážitek vidět takle naboostrovaný semifinále.

Big Air contest a Best trick

Jenže tim freestylová zábava nekončila. Hned po závodě se totiž rozjela soutěž pro několik privilegovanejch jedinců, a sice Big Air contest a Best trick. To, co si kluci nechávali v záloze pro semifinále a nestihli použít v jízdě, vybalili bez okolků tady. Už se začínalo stmívat. Lampy šajnily na spot a diváci doslova šíleli.  Nebojim se říct, že nikdo neměl vyloženě svého favorita a obrovská podpora z tribun se snášela na hlavu každýho dalšího ridera, což se ale mimochodem dělo celej víkend.

Když sme se dosyta vynadívali na egoshow zvanou Best trick, byl už pozvolna čas na vyhlášení výsledků Sprintu a Kayak X, po čemž následoval touženej příjezd a instalace trenažéru rodeo býka. To se taky vzápětí stalo a jakmile sme briskně během hodiny a půl vyřešili problém s napájenim mastodonta, párty mohla vypuknout (abych Vám moh popsat párty, musel bych nasát atmosféru z jinýho trička a to dělat nebudu, protože nevim, jestli mám protitetanovku).

Nedělní finále

Takže neděle.  Neděle  jako každá jiná, řikám si, když se tak spokojeně protahuju ve stanu. Ale když sem zaslech naléhavý lamentování stylu „Kdo dělá startovku?! Nemáme scoresheety! Kde sou rozhodčí?? Jakto, že jako nejsou baterky do mikráků? Dyk sem je kupoval! De už časomíra? Kdo tam šel? a KDO TO UDĚLAL!?!?“, došlo mi, že to asi nebude neděle se smaženýma vajíčkama a šunkou, hořčík a kávička, pak si jít korzovat na farmářský trhy a tvářit se, že je jako všechno v normě.

Radši sem vstal a než sem se nadál, měl sem vynikající funkci. Už se rozjížděl Fun slalom a na mě vyšlo něco jako Hlavní dohlížitel na korektnost zapisovatelčinýho zapisování projetí/neprojetí branky závodníkem, u čehož sem jen na malej moment usnul. Když do mě osoba, který sem dělal dozor, kopla, byl nejvyšší čas vstávat a začít se chovat odpovědně. Už taky bylo načase, protože se nachýlila doba finálí všech kategorií a to by si nikdo neměl nechat ujít, což mi jistě potvrděj všichni diváci, který byli účastný.

To peklo, který se rozpoutalo ve všech rozjížďkách, nehledě na to, jestli chlápci, holčičky, či junioři, snad ani nejde popsat slovy. Snad nejlíp uděláte, když se mrknete na některý z veřejnejch videí, abyste si sami mohli udělat obrázek o tom, co se všechno musí nasázet, abyste mohli nakonec získat na hruď medaili s nápisem Mistr Čr ve Freestyle kayakingu 2016. Celkové výsledky pak najdete na stránkách www.cnawr.cz.

No a to je konec vážení, ještě zbejvalo vyhlásit vítěze, zatleskat, poblahopřát, poděkovat sponzorům a skvělejm divákům, který vytvořili naprosto senzační atmosféru, začít sklízet a u drinku podumat, jak to bylo skvělý a co příští rok musíme zopakovat. A ať to bude jakýkoli, osobně se na to hrozně moc těšim.

Za CNAWR pro Vás,

Bubáč