Testování ponožek, Mikulášská atmosféra a soutěž v pojídání knedlíků

I vodáci mají rádi nohy v teple. Kdysi se to řešilo vlněnými ponožkami, ještě lépe přetaženými igelitovým pytlíkem. Pak přišel neopren a bylo tepleji, ale ne pod nulou. Nyní se objevují materiály na různé bázi s membránou. Já používám Aquashell ponožky do neoprenových bot a dá se to vydržet i pod nulou. Vrcholem jsou pak suché obleky s integrovanými ponožkami nebo dokonce botami.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Jak již bylo řečeno, testování ponožek je problematická věc. Nikdo se o to nezajímá, protože to prostě není zajímavé. Já osobně mám ale docela problém vybrat si ponožky i na běžné nošení. Výběr je tak obrovský a každému vyhovuje něco jiného, skutečný oříšek. Největší problém vidím ve skladbě materiálu versus velikost. Protože se nevyplatí dělat ponožky ve velikostech bot, vyrábí se řady např. 43–46 (EU), což je docela velký rozsah, který bývá většinou řešen konstrukcí úpletu a skladbou materiálů. Pak se ovšem stává, že v botách velikosti 45 mám ponožky 43–46, které se buď velmi rychle prodřou, nebo se naopak shrnují a problém je na světě.

Letos jsem si všiml ponožek (i podkolenek), u kterých výrobce uvádí, jedná se o 100% nepromokavé ponožky s membránou Hydrotech s vodním sloupcem >10,000mm a merino vlnou. vše je podtrženo heslem: „Přestože je všude mokro, nemůže vás to odradit, abyste vyrazili ven.“ Výrobce uvádí použití ponožek do trekových, cyklistických či běžeckých bot. O vodáckých ani slovo. Ale řekl jsem si, že když to funguje za mokra, tak by to mělo fungovat i na vodě – samozřejmě pokud v ní nebudu po kolena. Za pokus to stálo, a tak jsem to zkusil.

Nejprve jsem je vyzkoušel doma v umyvadle, abych věděl, jak reagují na teplou či studenou vodu (i když v přírodě bude asi většinou studená).

Oblékání ponožek je díky jejich konstrukci obtížnější, ale ne tak obtížné, jako u neoprenových. Pocit tepla nebo zimy není přes ponožky nijak výrazný, alespoň v prvních desítkách minut. Dlouhodobějším použitím jistě získáme věrohodnější pocity. Ponožka je nesmáčivá (po prvním použití, uvidíme časem, co to udělá po několika vypráních) a je v ní sucho, povrch je mírně namočen a v pokojové teplotě relativně rychle uschne. Ve venkovních podmínkách zřejmě bude schnout pomaleji. Přesto budete mít pocit sucha i při použití další den ráno.

Do rána nám napadl sníh, krásná Mikulášská atmosféra. A ideální možnost vyzkoušet ponožky. Je možné v nich chodit po sněhu a pocit chladu necítíme. V neoprenových botách mám pocit sucha, i během nastupování a vystupování z vody. A to je stále pod nulou a chodíme ve sněhu. Možná je to chladem, ale noha se nepotí. Vyzkoušet ponožky v mrazu, když do nich nateče voda, jsem se zatím neodvážil, nechám si to napříště. Každopádně s těmito ponožkami na vodě zůstaneme od nohou v suchu, což v neoprenových botách na „ostro“ většinou nejsme.

Voda teče a plavba ubíhá rychle, dokonce i za nízké vody projíždíme dvě peřeje, kde to cákne do lodi. V mlhách se objevuje věž mělnického zámku. Projíždíme slabým ledem. V cíli prohlížíme historické značky velkých vod na pilíři mostu a těšíme se do hospody, kterou na poprvé přejedeme a musíme se vracet. Jen zasedneme, vychází z kuchyně kuchařka a zve ke stolu soutěžící v pojídání knedlíků. Svíčková s deseti a pak se po pěti přidává. Na pojídání je dvacet minut. Jsme sice přejedeni buřtů od ohýnku, přesto se ptáme, zda je možné se přihlásit a nasazujeme našeho borce. Buřty však udělaly své, na vítěze s 30 a stříbro s 25 knedlíky letos nemáme. Tak zase za rok a jedeme na vítězství.