Švédské Skärgård aneb hledání vodáckého ráje

Impulzem byla první krátká návštěva několika rybářských osad švédského Bohuslanu. Tehdy jsem ještě netušil, že tenhle překrásný svět, který jsem spatřil, se ve Švédsku táhne od Strömstadu na hranici Norska až za polární kruh do Haparandy, která se nachází v těsné blízkosti Finska.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Svět švédských souostroví, kterým se tady říká Skärgård, tvoří labyrint desetitisíců ostrovů a ostrůvků rozesetých podél pobřeží celého Švédska. Za jejich vznik vděčíme mohutnému ledovci, který kdysi pokrýval celou Skandinávii. Postupně vybrousil zdejší reliéf do tvrdého žulového podloží, a když později ustoupil, ze dna mělkého Baltského moře se začalo zvedat neuvěřitelně členité ostrovní království. Mezi nejvýznamnější součásti švědského souostroví patří na západě Göteborské souostroví a už zmíněná oblast Bohuslan, na jihu pak souostroví Blekinge. Na východním pobřeží se první rozsáhlejší souostroví nachází nedaleko přístavu Oskarhamn, dále jej pak tvoří překrásné oblasti Gryt, Misterhut, Sankt Anna, Trosa, Tjust, Nykoping a druhé největší souostroví Baltského moře – Stocholm Skärgård. Dále na sever leží ještě oblasti Lulea a Kalix až po nejseverněji položené souostroví Harapanda. Ke švédským souostrovím můžeme ještě počítat i finské Alandy, obývané paradoxně převážně Švédy.

Tenhle ostrovní labyrint od nepaměti přitahoval lovce, rybáře i námořníky. Podél východního pobřeží Švédska vede přes Stocholm a Alandské souostroví středověká plavební dráha až do Finského zálivu. I když význam rybářských osad a mořeplavectví postupně klesal, pro jachtaře a vodáky se stal v druhé polovině dvacátého století doslova mekkou a vyhledávanou rekreační oblastí. Na snáze dostupných místech se začaly stavět lovecké chaty i letní byty, vzdálenější ostrovy se postupně změnily v množství národních parků i bezpočet menších rezervací. Kromě rybářských člunů a sportovních jachet se zdejším nejrozšířenějším plavidlem stala kánoe a mořský kajak. A právě pro milovníky putování na mořském kajaku tyhle oblasti představují nekonečný zdroj dobrodružných výprav a výletů.

Ještě před několika lety jsem si myslel, že jediné vhodné období pro návštěvu švédského pobřeží je léto. Sami Švédové považují za hlavní prázdninový měsíc jenom červenec, kdy je tam opravdu velmi rušno. Během krátkého léta se i překvapivě ohřeje zdejší mělké moře, a tak si i Švédové mohou užít pár dní na pláži. Ale už v polovině srpna prázdninový ruch utichá a souostroví se noří do několikaměsíčního osamění, ze kterého se probudí zase až následující léto. Tohle ale pro výpravy na mořském kajaku nemusí platit až tak doslova. Jedním z nejkrásnějších ročních období je babí léto, a především barevný podzim, který během října zbarví zdejší přírodu do žluta a červena. Překrásné jsou i slunné dny na začátku zimy, kdy se objevuje první led. V uplynulých několika letech pobřeží nezamrzalo, a tak nám počasí umožnilo uspořádat i zcela netradiční zimní kajakářské výpravy. A jaro je tu taky krásné, bývá totiž ve znamení tahu vodních ptáků, pro které se zdejší ostrůvky staly ideálním hnízdištěm. Tou dobou souostroví doslova překypují životem.

Putování po švédských souostrovích s sebou překvapivě nenese ani žádné přemrštěné nebo restriktivní opatření. Podle pravidel platných po celé Skandinávii je možné stanovat prakticky všude, pokud netrávíme na jednom místě více než dvě noci a nestanujeme bez dovolení blíž než 100 metrů od domu či chaty. Hnízdiště ptáků jsou výjimkou, ale období, kdy je vstup na chráněné ostrovy zakázán, je obvykle vyznačeno na výrazných tabulkách. I tak se všude nachází překrásných malých tábořišť takřka bezpočet. Místy najdete i nouzové přístřešky či volně přístupné sauny. Zkrátka takový skutečný vodácký ráj. Oheň je povoleno rozdělávat všude mimo rezervace, jediné, co je zakázáno, je udržovat jej přímo na odkrytých žulových skalách. To proto, aby se skály nerozpraskaly.

Mapy i plánky jednotlivých oblastí bývají dostupné na internetu nebo je dnes možné použít volně dostupné zdroje map pro satelitní navigaci či úžasně zpracované podklady například na serveru Hutta.se. Přesto je navigace samotná dalším malým dobrodružstvím. Spolupráce s kompasem je bezvýhradně nutná, stejně tak jako absolutní koncentrace. Pokud máte na lodi palubní kompas a doposud byl pro vás spíš zajímavým doplňkem než nutností, tady si práci s ním opravdu užijete. Pro bezpečný pohyb a pobyt je rovněž nutné průběžně sledovat vývoj počasí. Hustá mlha může putování komplikovat, ale silný vítr ho může zcela znemožnit. Díky členitému pobřeží bývá možné se i ve zhoršených povětrnostních podmínkách schovat včas do bezpečí a pádlování na chvilku vyměnit třeba za sběr lesních plodů či hub. Na jaře, a především na podzim, si můžete zpestřit jídelníček i rybolovem. Ačkoliv se pohybujeme na moři, zdejší brakické vody obývá pstruh, losos, ale i štika a ceněný okoun. Mimo privátní revíry je rybolov na moři možný bez jakýchkoliv omezení a bez povolení.

Pokud se výpravy do švédských souostroví plánují s citem, je možné je absolvovat i s kajakáři, kteří zkušenosti teprve sbírají. V letních měsících jsou tu ideální terény i pro rodinnou dovolenou. V oblasti Skagerakku i na vnějších okrajích východní části souostroví si však na své přijdou i ostřílení kajakáři. Skutečnou výzvou je pak putování mezi vzdálenými ostrovy či přejezd ze souostroví Aland k finskému pobřeží. Zdejší putování je ale především romantické a malebné. Přírodní zákoutí, jimž dominují větrem pokroucené borovice, žulová skaliska pokrytá různobarevnými lišejníky, ale i typicky červené či bílé dřevěné domky vytvářejí neopakovatelnou kulisu, pro kterou se sem už několik let pravidelně a rádi vracíme.

O autorovi: