Už pár dnů předem sleduji předpovědi a po vánočním masakru na Kamiennej si říkám, že bych si měl doma v Jizerkách spravit pověst. Volám Samurajovi – má přijet na nedělní promítání – aby si vzal kajak a přijel o den dřív. V sobotu skutečně dovalil, stejně jako kamarád z Prahy, který chtěl ubytovat před jizerskou padesátkou – ten z nás a z počasí má málem infarkt!
Ráno vyrážíme v supr čase, a abychom nekomplikovali převoz auta (jsme na Mejtě první a sami) tak volíme kombinaci Mumlava – Jizera. Převážím auto a nahoru dupu na kole. To zamykám, osedlávám pro změnu svůj rudý vánoční dárek od ZETka a už se jede!
Tedy jen asi 15 m… V prvním balvaništi se mi šprajclo pádlo a Samuraj do mě ještě drcnul, takže singlířsky dávám první vracák a lezem z vody. „No co, znáš to tady šutr od šutru, tady máš pádlo a jeď sólo do Vilémova pro auto…“ Rozkaz zněl jasně. Samuraj mi jistí Podkovu a pak metelím sólo až do Vilémova – Mumlavu i s Jizerou, ostrov radši vlevo. S novou lodí a cizím pádlem, potěš koště, říkám si, ale nakonec si to celkem užívám.
Další jízdu jede Samuraj, tentokrát s Ježíškovic Pádlery (kteří o téhle akci psali na HYDRO ve čtvrtek). Na odpoledne se k nám přidává můj táta a konečně dováží zásobu pádel. Při dalším kole do Vilémova už je všechno v pohodě a i táta navzdory delší pauze dělá Delfíňácké oldies-sekci docela čest. Za hustého sněžení navazujeme a jedem promítat do Jablonce obrázky z vodáckých cest – no zkrátka dokonalý víkend, nemyslíte? (jo a díky tomu už méně dokonalé dvě zkoušky ve škole v týdnu, ale znáte to, když teče…).
text a foto: Mates (TJ Delfín Jablonec)
