Starý nový kanál v Roudnici nad Labem

Historie roudnického kanálu

První slalomový kanál v Roudnici nad Labem vznikl už v šedesátých letech. Spartak Roudnice nad Labem (dnešní Kanoistický klub Roudnice) si od Povodí Labe pronajal za symbolickou cenu původní vorovou propust a vlastními silami ji přestavěl na slalomovou dráhu. Postupem času a v závislosti na finančních možnostech oddílu se kanál postupně přestavoval a vylepšoval.

Velký spád ani průtok se ale nedařilo stoprocentně využít, proto byly překážky na dráze mnohokrát přestavovány. Jako překážky na dno kanálu se nejčastěji používaly betonové panely, ty ale nebyly příliš bezpečné kvůli kovové konstrukci, která z nich koukala. Jako další stavební materiál byly použity pneumatiky. Většina původních překážek v kanálu vydržela až do jeho demolice. Spád kanálu se i po mnoha přestavbách nedařilo zcela využít, protože velká část už tak malého převýšení se ztratila v jednom výrazném místě. To způsobila už původní konstrukce vorové propusti.

Šířka kanálu byla přibližně 12 m. Převýšení průměrně 2,3 m bylo překonáno na trase 260 m, což zaručuje obtížnost WW III. Tato hodnota byla ale jen teoretická. Na kanále se pouštěla voda kdykoliv, kdy se tu provozovala sportovní činnost.

Významný kanál nejen pro Čechy

Na roudnickém kanále byly v minulosti pravidelně pořádané závody ve sjezdu i slalomu na divoké vodě. Například už od roku 1981 se tu každý rok konal Podřipský slalom. Umělá dráha také několikrát hostila juniorské mistrovství České republiky ve slalomu i sjezdu. V roce 1998 a 2008 se tu dokonce konalo mistrovství světa juniorů.

První myšlenka o novém kanále

První návrhy na nový kanál byly zcela odlišné od dnešní reality. Několikrát se jednalo o stavbě vodní elektrárny, kdy by se celý kanál zbořil, nebo alespoň jeho velká část. V lepším případě by vodákům zbyl zbytek kanálu, kde by se dalo jezdit jen v předem určených hodinách. Tyto plány si samozřejmě důvěru roudnického klubu nezískaly, a proto se také ani nikdy nerealizovaly.

Projednání stavby kompletního nového kanálu se povedlo až společnosti RenoEnergie, v jejímž čele jsou rovněž kanoisté. I tak ale trvalo celé vyjednávání víc než dva roky plné desítek jednání, stovek dopisů i telefonátů. Všechno ale postupně směřovalo ke zdárnému konci a nakonec byla sjednána vzájemná dohoda s Kanoistickým klubem Roudnice. Dohodnuta byla výstavba zcela nové, moderní slalomové dráhy. V případě pozdního dokončení, nedodržení parametrů nebo omezování pouštění vody čekaly druhou stranu tvrdé sankce.

Stavba nového kanálu

Stavba roudnického kanálu měla být podle plánu dokončena během necelých dvou let, stejně tak jako vodní elektrárna. Samotný začátek stavby se ale kvůli problémům ROP (Regionálního operačního programu) odkládal a na prodloužení stavby se podepsaly i povodně z června 2013. První zkušební provoz dráhy se konal až v červenci letošního roku, tedy dva a půl roku od zahájení stavby, a zejména od uzavření a následné demolice původního roudnického kanálu. Přesto tady byla ještě roční rezerva do posledního možného termínu dokončení umělé slalomové dráhy. Ta byla vymezena pro případné průtahy se stavebním povolením, které se nakonec paradoxně získalo velmi rychle.

Nový kanál a jeho financování

Dráha byla stejně jako vodní elektrárna postavena ve stísněných a ne zcela ideálních podmínkách. Celé koryto kanálu je vybaveno kolejnicemi pro uchycení anglických překážek RapidBloc. Kolejí je na dně kanálu dohromady necelých 10 kilometrů. Mezi další nákladné vybavení umělé dráhy patří přestavitelný playspot (válec určený zejména freestylistům) nebo třeba za jakéhokoliv průtoku přejezdná klapka. Ta je schopna v případě nebezpečí velice rychle uzavřít kanál. Umělá slalomová dráha spolu se souvisejícími objekty (chodník, cyklostezka…) stály dohromady téměř 50 milionů Kč.

Původní financování kanálu mělo jít, stejně jako v Českém Vrbném, z regionálního operačního programu. Po sepsání složité smlouvy a ještě před podáním první žádosti ROP Severozápad zavřeli z důvodu špatného rozdělování evropských dotací. Přesto byla stavba kanálu se zpožděním zahájena. Dlouhé vyjednávání s obnoveným ROP Severozápad ale nevedlo ke zdárnému konci. „Smutné je, že takto dnes funguje celý ROP Severozápad. Než zdůvodňovat, proč přidělit dotaci nějakému projektu, raději peníze nepřidělí nikomu a vrátí je EU. Kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ zlobí se Jakub Helus. Celé financování tak nakonec spadlo na RenoEnergii, a.s. Část pokryl komerční úvěr od České spořitelny.

Autoři kanálu

Autorem vodního díla je RenoEnergie, a.s. – Jakub Helus, který spolupracoval s Vojtou Barešem, zkušeným stavitelem slalomových drah. Projekt se také konzultoval s Kanoistickým klubem Roudnice. Projektantem realizujícím tyto záměry byla projekční a inženýrská kancelář I.P.R.E Jana Šintáka a Vodní cesty, a.s., se zkušenostmi z umělé dráhy z Čunova. Pro optimalizaci rozmístění překážek se dokonce dělal model ve velikosti 1:20, vytvořený VP Truhlářstvím z Plzně. Průtok vody ve zkušebním kanálku se tak v daném měřítku mohl ladit. Model se pak napájel velkým čerpadlem Metrostavu a elektřinou z už běžící malé vodní elektrárny.

Největší problémy během stavby

Před stavbou byly největší problémy s místními ekology kvůli kácení stromů. Kvůli nim se tvar koryta kanálu musel několikrát upravovat, zejména v horní části. Tvorba projektu umělé slalomové dráhy také nebyla úplně bezproblémová, zejména playspot a klapka se ladily s Vodními cestami více než rok.

Osud ale postavil pomalu vznikajícímu novému kanálu do cesty překážku ještě několikrát. Během rytí v zemi měly stroje několik nečekaných kolizí se sítěmi. Několikrát se dokonce podařilo přetrhnout vodovod, přičemž jednou se jednalo o napájení celé Roudnice. Důležité bylo i kvalitní zabezpečení roudnického mostu a jeho základů, v jejichž bezprostřední blízkosti se kopalo.

Nepříjemné bylo také vyčkávání na Regionální operační program Severozápad, a jak už bylo řečeno, nepomohly ani povodně v roce 2013. Nastaly také potíže s podložím a došlo k průsakům vody při stavbě horní části kanálu. Ani původní rozmístění překážek nebylo ideální, proto se kvůli přestavení muselo první spuštění dráhy o další týden odložit.

Plány na další velké akce

Protože Roudnice má už značné zkušenosti s pořádáním závodů na mezinárodní úrovni, Roudničtí by na novém kanále na takto velké závody opět rádi navázali. Jako první na novém kanále proběhl závod ve freestylu pod patronací CNAWR. V témže termínu se jel také kajakcross. Do budoucna se proto plánuje pořádat i takové závody. Zájem o playspot mají surfaři, vysoký průtok dráhy zase naopak láká rafty.

Původní představa kanálu versus realita

Autoři dráhy, a zejména sami vodáci z KK Roudnice, jsou s novým kanálem zatím velice spokojení. Nedostatečný spád, který je jen asi 2,5 m, se podařil úspěšně dohnat velkým průtokem vody až 20 m³/s. Výsledkem je rychlá a divoká voda navzdory malému převýšení. Překážky jsou modelované a umístěné tak, aby sice tvořily vlny, válce a vracáky, ale aby zároveň co nejméně brzdily vodu. Jak říká sám autor kanálu Jakub Helus: „To se na většině kanálu celkem povedlo, ale samozřejmě něco málo se bude muset ještě doladit.“ Také playspot funguje, přestože je možná až moc divoký. Už ale také vznikají nápady a plány jak místo doladit úplně.

Velký dík patří Jakubovi Helusovi za spolupráci a pomoc při tvorbě článku.

Trénink v Roudnici RenoEnergie pronajímá umělou slalomovou dráhu kanoistickému klubu zdarma. Nejen to bylo součástí smluv o stavbě. Kanoistický klub Roudnice, provozovatel kanálu, účtuje za ježdění stejně jako v minulosti stokorunu za den. Tyto peníze jdou na provoz a údržbu. Klub také pouští vodu. Ta se většinou pouští od 16 do 18 hodin. Na kanále jde ale díky umělému osvětlení jezdit i za tmy. Pro větší skupinu lidí je však možné vodu pustit kdykoliv, stačí se ozvat správcům kanálu.

Oficiální stránky Kanoistického klubu Roudnice.

Článek vyšel ve 4. čísle HYDROmagazínu 2014.