Vánoční Sázava za námi. Tuhá zima před námi, tedy spíše už mezi námi, a tak je čas zazimování a oprav veškerého letního vybavení, které se nám na tom sněhu nebude hodit. Mezi takové vybavení patří určitě i nafukovací plavidla všemožných druhů. Pojďte si tedy přečíst jak svoji nafukovačku správně uskladnit a případně opravit na další sezonu.
Pro udržení dlouhé životnosti nafukovací lodě je nezbytné její řádné skladování, údržba a pravidelný servis. Je to stejné jako s jakýmkoliv jiným výrobkem. Pokud člun nesprávným zacházením předčasně zestárne nebo se poškodí, nedá se už nic dohnat a zlepšit. Opravy nevhodně skladovaných nebo neudržovaných nafukovacích lodí jsou pak zbytečně nákladné, a někdy dokonce nemožné.
Sbalení
Pozor při manipulaci s lodí ve sbaleném stavu! Často nevědomky dochází k poškození materiálu v ostrých hranách, které vzniknou zabalením lodi. Tato místa se velice snadno odřou. K poškození stačí nevhodně složený člun i jen lehce pošoupnout po podlážce auta nebo po podlaze, a v lodi se objeví díra. Další poškození může v přehybech vzniknout velkým tlakem, například skladováním vespod hromady dalších těžkých věcí v garáži nebo ve štosu několika lodí na sobě. To se týká hlavně půjčoven, které skladují a dopravují čluny ve velkém množství na sobě.
Uskladnění
Před uložením – ať už na zimu nebo jen na pár dní – je nutné člun či kánoi zbavit nečistot, odsolit, pokud byla loď používána na moři, a důkladně usušit. Častou chybou je podcenění vlhkosti v různých záhybech a v obvodových lanech. Ty, nejsou-li dokonale vysušené, způsobí, že se vlhkost po zabalení roztáhne po celém člunu. Ten začne plesnivět nebo se začnou vytvářet barevné mapy. Tmavé skvrny na lodích, způsobené nedostatečně vysušenou vlhkostí, jsou největším problémem lodí z gumotextilií. Optimální teplota pro skladování je 10 až 25 °C. Netřeba snad dodávat, že správné skladování v suchu, temnu a vhodné teplotě prodlouží životnost člunu.
Pokud váš sklad navštěvují hlodavci, buďte si jistí, že pokud jim nenabídnete obzvláště v zimě lepší stravu, tak se s chutí dají do vašeho nafukovacího mazlíčka. Po takovém útoku jsou lodě jako ementál, protože hlodavec si razí cestu za dobrotou skrz složený člun. Jednoduchým statistickým výzkumem, včetně osobní zkušenosti, jsem zjistil, že hůře jsou na tom majitelé lodí z PVC (polyvinylchlorid). To myškám opravdu šmakuje. Z PVC se dnes vyrábí většina lodí (např. Honda, Zodiac, Yam, Rio, Robfin, Sevylor atd.). Hlodavci je navíc úplně jedno, jestli se jedná o bazének za pár korun, nebo propracovaný člun za několik tisíc. O něco klidněji mohou spát majitelé lodí z gumy (Nitrilon, Hypalon). Tyto materiály hlodavcům moc nechutnají, ale nespoléhal bych na to. Hlad je hlad.
Údržba a prevence závad
Mytí lodí a jejich udržování v čistém stavu je základem dlouhé životnosti. Lodě myjeme vždy speciálními přípravky, nebo alespoň čistou mýdlovou vodou. Nikdy nepoužívejte žádná ředidla nebo rozpouštědla. Zvlášť údržba rekreačních lodí z PVC je nezbytná. Klasickým problémem pro člun z PVC je používání různých opalovacích krémů nebo repelentů jeho posádkou. Ty se totiž během pobytu v lodi přenesou na její povrch. Repelenty i opalovací krémy obsahují látky, které jsou pro stěny člunu velice agresivní. Při dlouhodobém znečištění těmito chemikáliemi dochází k narušení horní vrstvy, vnějšího nánosu tkaniny. Na takto zasažených a včas neočištěných místech se brzy objeví struktura tkaniny. V tu chvíli už vzduch v komoře zadržuje pouze vnitřní vrstva nánosu a ta nevydrží věčně. Takto poškozené, rozleptané plochy je nutné včas opravit nalepením záplat.
To je ale možné jen ze začátku, dokud poškození není příliš veliké. Pokud je už místo silně odřené, poškozené, oprava většinou není možná. Důvodem je, že v zeslabeném místě se brzy naruší i vnitřní vrstva nánosu a není už dále schopna spolehlivě udržet tlak ve vzduchové komoře. Problém pak nastane v okamžiku nanesení první vrstvy lepidla pro záplatu. Lepidlo rozpustí poslední zbytky nánosu a hned se objeví nečekaný výfuk, který jde jen stěží zastavit. Poslední možností opravy takto poškozeného místa je vykytování a nanesení nové vrstvy. To je sice možná, ale problematická, nákladná a časově náročná operace – u menších člunů se vůbec nevyplatí
Před mytím nezapomeňte uzavřít všechny ventily, aby nedošlo k průniku vody do vzduchových komor, a tím k zahnívání vnitřních částí, které má za následek ztrátu pevnosti vnitřních mezistěn. Stejně opatrně je vhodné postupovat při každém nafukování lodi – vždy nejprve jedno až dvě zapumpování naprázdno mimo loď, aby se vytlačila všechna voda z hadice pumpy a nedostala se do lodě. Hniloba uvnitř komor je velmi častá závada u lodí na divokou vodu, kde je velmi těžké se vyvarovat natečení vody do hadice pumpy a následně do komory.
Dalším důležitým prvkem je používání prostředků k ochraně před působením UV záření. Materiál lodě vypadá po jejich pravidelném použití svěže, nebledne, je vláčnější a nezpuchří tak rychle. V praxi osvědčené přípravky jsou 303 Protectant nebo McNett. Jejich cena je v porovnání s hodnotou lodi zanedbatelná, ale výsledek používání je významný. U lodí požívaných na moři a všude tam, kde je vysoká intenzita UV záření, stává se jejich užívání naprostou nezbytností. U větších člunů (s motorem) je také důležité v době jejich odstavení zakrytí perseninkem. To je plachta, která člun chrání před povětrnostními vlivy. Aplikace UV prostředků závisí na intenzitě a místě používání, ale při běžném rekreačním užití u nás je vhodné tyto prostředky aplikovat minimálně dvakrát do roka.
Přetlakování komor lodi je nejběžnější závada, způsobená uživatelem. Následkem přetlakování je buď prasknutí, nebo propojení komor. Komory uvnitř vlhké nebo dokonce plné vody jsou samozřejmě k porušení náchylnější než suché. U lodí, které mají pojistný přetlakový ventil, je situace jednoduší, maximální tlak v komoře za vás u ohlídá ventil. Ten ale správně funguje jen pokud je čistý, proto na něj raději bezmezně nespoléhejte a při odstavení lodi vždycky raději odpusťte vzduch sami. Některé lodě, např. od Sevyloru, mají pro lepší orientaci o tlaku zabudovaný ve stěně lodi pásek (něco na způsob bimetalu), který vám ukáže, jaký tlak je v lodi. Pokud si nejste jisti správným tlakem v komoře, určitě si pořiďte manometr. Zkušení uživatelé si poradí i bez něj.
Na tlak vzduchu v komorách má velký vliv teplota. Změna teploty o +/– 1 °C způsobí analogickou změnu tlaku asi o +/– 0,004 baru. Běžné nafukovací čluny mají provozní tlak kolem 0,2 baru (vždy se řiďte doporučením výrobce). Je proto třeba mít se na pozoru především při jejich používání na studené divoké vodě, kde je člun při jízdě neustále ochlazován na teplotu vody. Ve slunečném počasí se při zastavení (ať už na vodě nebo na břehu) teplota povrchu lodi může během chvíle zvýšit o 20, ale třeba i o 40 °C, a tlak v komorách se tak skoro zdvojnásobí. Co potom následuje, si každý asi umí představit. Aby nedošlo k prasknutí lodi přetlakem, je potřeba vždy včas preventivně tlak snížit upuštěním vzduchu.
Je-li loď správně nafouknutá, je žádoucí, aby po dobu užívání požadovaný tlak také udržela. Žádný nafukovací člun ale není stoprocentně vzduchotěsný. Podle normy pro nafukovací lodě je možný únik 20 % z celkového objemu za 24 hodin. To je hodně. Kontrola ventilů, jejich čistota, dotažení a používání víček ventilů jsou základním předpokladem pro udržení tlaku v komorách. Používání víček ventilů je opodstatněné, protože pomáhají udržet komory plně natlakované. V lodi bez víček se navíc ve ventilu zdržuje voda a ta následně vniká do lodi při vypouštění vzduchu. Je to sice malé množství, ale často se opakuje, především zase u menších lodí, často převážených z řeky na řeku.
Lepidla a servisní soupravy
Pro opravy poškozených vzduchových komor vždy používejte lepidla doporučená výrobcem nebo se poraďte v servisu. Nejčastější chybou amatérských oprav je použití nevhodných lepidel, jako je třeba Chemopren a jeho varianty, nebo vteřinová lepidla. Ta jsou zcela nevhodná především proto, že opravované místo je po opravě tvrdé, ztrácí pružnost a látka se v opravovaném místě snadno zlomí.
Odstranění takovýchto výtvorů z lodi je pak časově náročné a mnohdy nemožné. Jedinou možností bývá vyříznutí a nahrazení novým materiálem. Stejným problémem je oprava místa navařením záplaty, podobně jako na pneumatiku.
Tento zásah je většinou krátkodobý a málokdy se podaří. Jedinou cestou k dlouhé životnosti je použití lepidel a záplat doporučených výrobci. K lepení PVC člunů lze doporučit lepidla Bostic, X-tremefix, Aquasure a Bravo Colla. Posledně jmenované lepidlo je obzvláště dobrým pomocníkem na závady v blízkosti svaru při lepení lodí, které jsou vysokofrekvenčně svařované. Tady vytvoří nový nános a zacelí díru. Pro lodě z Gumotexu je to hlavně lepidlo Ultraflex a pro lodě z Hypalonu chloroprenové lepidlo. Pro lepší výsledek je lepší většinu lepidel používat včetně tvrdidel. Pro rychlou opravu malého poškození v terénu postačí kvalitní lepicí páska Tesa, 3M páska apod.
Jak najít závadu
K hledání místa úniku vzduchu je zapotřebí nafouknout člun na maximální tlak, aby se závada co nejlépe hledala. Dejte si pozor, když budete hledat závadu v místě, kde může dojít ke zvýšení teploty okolního prostředí (například vlivem slunečního záření). Pokud není viditelná díra, budete ke zjištění závady, místa úniku vzduchu, potřebovat saponát, vodu, houbičku, pevné nervy a trpělivost. Rozmíchejte si trochu vody se saponátem a připravte si hodně pěny. Pěnou potírejte člun a hledejte, kde se na povrchu člunu tvoří a zvětšují bubliny. K nanášení se dá použít i rozprašovač. Vždy je dobré začít u ventilů, švů a míst, u kterých je patrné velké poškození. Následně musíte systematicky zkontrolovat celou loď. Pokud člun potřete pěnovým roztokem několikrát a závadu nenajdete, je možné, že se jedná o malý únik ventilem či celou plochou látky. Další variantou je, že tlak klesne o určitou část a dále vcelku drží. To je možné vinou úniku malými vzduchovými kanálky, které se při snížení tlaku uzavřou (člun změní tvar). Pokud tuto závadu objevíte, svěřte opravu raději odbornému servisu.
Místa úniku vzduchu má smysl hledat, jen když se jedná o významnou ztrátu tlaku. Nezapomeňte, že pokles tlaku o 20 % během 24 hodin je ztráta povolená podle ISO 6185. Každá loď má nějaký únik vzduchu a je pouze otázkou, jak velký je. Pro ilustraci je možné za „normální“ považovat u nafukovacích komor lodí pokles o 0,010 baru za 5 hodin, u vysokotlaké vzduchové podlahy o 0,035 baru za 5 hodin.
V jakém stavu přinést loď do servisu
Loď musí být především stoprocentně suchá. Pokud chcete ušetřit, označte místa úniku vzduchu lepicí páskou nebo lihovou fixou. Pokud není viditelná díra, je hledání místa úniku vzduchu mnohdy časově náročné. Nejčastější závadou jsou špinavé a povolené ventily. U starých nafukovacích výrobků je také možný únik plochou tkaniny, což znamená, že vzduch uchází v minimálním množství celou plochou. To znamená, že vzduch uchází v minimálním množství celou plochou. To je neopravitelná závada.
A především, loď musí být na opravu stoprocentně suchá.
text: Pavel Lichtág, Boatpark s.r.o., servis a opravy nafukovacích člunů.
foto: Snížák
