Ruinaulta: Švýcarský Grand Canyon z lodi

Pokud se vydáte do Švýcarska na vodu a řeky o obtížnosti nižší jak WW IV v průvodci přeskakujete, pak přeskočíte i tuhle. V úseku z Ilanz do Reichenau, dlouhém okolo 20 kilometrů, dosahuje (samozřejmě v závislosti na vodním stavu) Vorderrhein obtížnosti WW II – III.

Je tedy vhodný pro celodenní pohodový výlet, dle naší zkušenosti se dá bez problému sjet i na nafukovací lodi typu Baraka nebo samozřejmě na kajaku. Pokud byste byli v oblasti na dovolené a zrovna neměli žádnou loď po ruce, můžete se do kaňonu vydat pěšky (nad kaňonem je mnoho vyhlídek), na kole, prohlédnout si ho z okénka Rhaetische Bahn nebo využít služeb raftovacích společností, které nabízejí různé varianty splutí.

My jsme nasedli na vodu ve městě Ilanz, na pravém břehu za silničním mostem, kde je vjezd na stavbu, cyklostezka a pěkný přístup k vodě. Bohužel se zde nedá nechat auto – po chvilce na vás pravděpodobně někdo přijde a naznačí, že tamhle je parkoviště (včetně automatu požírajícího drahocenné franky). Nebo můžete k přependlování auta využít výše zmíněnou železnici – od ní je to k nasedacímu místu na dohled.

Věděli jste, že se švýcarský Grand Canyon dostal mezi Top 5 vodáckých destinací v zahraničí?

Řeka již od začátku pěkně teče, my jsme na splutí začátkem července měli hezkou střední vodu někde kolem 50 kubíků. V průvodci varovali před nebezpečným jezem kousek za začátkem plavby, pravda je, že se momentálně za soutokem s Glennerem nachází zhruba 2,5 metrový val z kamenů, za kterým je pěkná vlna. Za vyšší vody místo může vypadat jinak, časem může být přestavěno – doporučuji zastavit a za val nakouknout.

Dále vás čekají pěkné vlny a válce, občas proud žene na skálu či kámen, ale pokud jste alespoň trochu zdatní v řízení lodi, vzhledem k šířce koryta není problém všechno objet a nástrahám se vyhnout. Pak se řeka se pomalu začne zařezávat do vápencového kaňonu a vás ohromí nádherné údolí s vysokými stěnami. V místě, kde se po pravé straně vlévá potůček zvaný Carrera Bach začíná peřej zvaná Black Hole – Schwarze Loch. Jedná se o cca 300 m dlouhý úsek o obtížnosti WW III, kde byste měli vzít pádlo do ruky a věnovat se pádlování.

Nechci ale, abyste byli z tohoto místa nějak vystrašeni. Já jsem na něj  po přečtení v průvodci pořád čekala, hledala potůček vpravo a popravdě jsem za tohoto vodního stavu pouze zaznamenala, že se řeka zúžila, zrychlila a bylo třeba se vyhnout většímu válci uprostřed koryta. Ale v případě, že nejste úplný začátečník, i ten se dá bez problému „vošulit“, případně projet, maximálně vás čeká plavecká vložka. Na břehu ale vede stezka, dá se tedy zastavit a všechno prohlédnout.

Splutí můžete ukončit v místě zvaném Versam, které se nachází vpravo zhruba po 10 km splutí. Je tu vlaková stanice a pěkné místo k odpočinku. Pokud se rozhodnete pokračovat dále v plavbě, dbejte výstražných cedulí upozorňujících na možný sesuv skály – řeka občas teče přímo pod skalní stěnou a není radno se tu dlouho zdržovat.

Dále se řeka zklidní, obtížnost již nepřesáhne WW II. Na závěr se sluší upozornit na ještě jedno místo,  které se nachází za železničním mostem a soutokem s říčkou Rabiusa (vpravo). Po pravé straně se vytvořilo podemletí, ve kterém mizí voda. V minulosti se zde stala závažná nehoda, byly snahy o odpálení skály dynamitem. Snažte se tedy držet uprostřed koryta a nenechte se natáhnout proudem na skálu.

Pak už jen zbývá dopádlovat do cíle, městečka Reichenau. My jsme vystoupili u ratfové základny po pravé straně kousek před soutokem s Hinterrheinem, dále se nachází vodní nádrž, do které není splutí povoleno. U raftové základny se dá bez problému nechat auto na parkovišti, jen kempovat se tu nesmí.

Tato švýcarská delikatesa pro mě byla nejkrásnějším zážitkem ze zájezdu a pokud se do Švýcarska vydáte, neměla by ve vašem itineráři chybět!