Zajímavosti

Nejprve bych rád vysvětlil, proč jsem si vlastně vybral sjezd Dunaje tímto nevšedním způsobem. Za prvé, počáteční místo expedice je slovenské město Komárno, ve kterém máme příbuzné a několikrát v roce sem jezdíme. Za druhé jsem hrdý absolvent lodní průmyslovky v Děčíně, a proto mám k vodě pozitivní vztah. A ten nejhlavnější důvod je Ilja Bruš, hlavní představitel knihy Lodivod dunajský od Julese Verna.

V létě jsem s přítelkyní vyrazil s cestovní vodáckou agenturou na francouzské řeky, ze kterých jsme si odvezli spoustu zážitků. Na některé z nich ale rozhodně nezapomeneme.

Na konci června vyrážím se ženou, psem, synem Jakubem a jeho přítelkyní Kamčou na dva týdny na sever. Na střeše auta jsou dvě deblovky. Plán zněl jasně: málo pádlovat, hodně rybařit a tábořit.

V uplynulých dnech hostil slalomový areál v Čunově nedaleko Bratislavy mistrovství světa juniorských závodníků a závodníků do 23 let. Česká výprava si ziskem mnoha medailí zajistila ocenění za nejúspěšnější výpravu šampionátu.

Tri hlavné rieky v regióne Zemplína a horného Šariša tečú vejárovite zo severu na juh a rozdeľujú Ondavskú a Laboreckú vrchovinu úzkymi, postupne sa rozširujúcimi údoliami. Ich toky pokračujú ďalej Východoslovenskou nížinou a postupne sa stávajú nížinnými riekami s vysokými brehmi, v hlinito-piesčitom koryte.

Výraz Ruinaulta by se v rétorománštině dal přeložit jako hromada trosek. Představte si, že se do údolí, ve kterém teče řeka, zřítí obrovské množství horniny. Přesně to se stalo ve švýcarském kantonu Graubünden před deseti tisíci lety v údolí řeky Vorderrhein (Přední Rýn) – dnes  nazývaném Ruinaulta. Postupem času se řeka Rýn tímto závalem prokousala a vzniklo opravdu impozantní údolí, přezdívané švýcarský Grand Canyon.

Antarktida – šestý kontinent, lákající dobrodruhy a cestovatele z celého světa a také jedno z posledních míst na Zemi, kde najdeme skutečně panenskou přírodu, zcela prostou lidské civilizace. Je to kontinent superlativů – nejenom nejstudenější, ale také největrnější, nejsušší a s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou.

První červnový víkend je za námi a s ním i první freestylové závody na divoké vodě letošního roku. Hracholuská přehrada a pánové z Povodí se, i přes opět poměrně suché období, pochlapili a nechali vodáky z TJ UNION Plzeň uspořádat již tradiční akci pod záštitou CNAWRu.

Na nápad projet tuto oblast na kajaku mě přivedl taťka, který tam před lety dělal průvodce. Nejprve váhal, jestli to zvládnu, ale nakonec usoudil, že když jsem zvládla v šesti letech přejet na čtyřkolce pohoří Apuseni v Rumunsku, tak odpádluju i Deltu.

Hledali jsme kam se s dětmi vydat na Sázavu na jednodenní výlet a jako ideální nám vyšel úsek z Kácova do Č. Šternberka. Místo obvyklé kanoe jsme zvolili sit-on-top, tedy plavidlo připomínající turistický kajak, ale pro letní výlet na klidnou vodu s dětmi ještě vhodnější než kajak. Oboje byla dobrá volba.

Ne že bych si nedal na vodě pivo, nebo i grog, je-li chladněji, ale rád si pamatuji, co jsem jel a kudy jsem jel a jak to vypadalo kolem.

Přítelkyně podle ní jezdí vlakem, když jede navštívit rodiče a protože i já tam občas jedu nemohl jsem si jí nevšimnout. Z vlaku okolo Chocně jí chvílemi máte jako na dlani. Tichá Orlice. Zaujala nás natolik, že jsme se rozhodli, že si ji někdy musíme splout a červenec se nám zdál jako ideální. Nebyla to nakonec sice Tichá Orlice, ale Orlice to byla.

Začiatok apríla patril na Liptove už tradične štafetovým pretekom Liptov Ride, ktoré v jeden deň spájajú cez 5 športov (beh, skialp, freeride, bike a kajak) zimnú a letnú športovú sezónu.

První červnový víkend se v Hradci Králové uskutečnil již 10. ročník Junior Kayak Festu.  Závody se konaly na loděnici DDM na slepém rameni řeky Orlice nedaleko Malšovic. Zúčastnilo se jich přes 60  dětí z Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Letošní zahajování sezóny Vodáckého muzea na zámku ve Zruči nad Sázavou začalo Retroplavbou z Horky do Zruče. Celé letošní jaro bylo studené a ještě ráno lilo jako z konve, takže účast na ní nevynechali jen ti nejskalnější vodáci.