Svou délkou téměř 90 km se řadí spíš k delším řekám, ale celou ji bude znát jen málokdo. A přitom nabízí hned několik zajímavých úseků. Co ovšem bude znát skoro každý, a nemusí to být kovaný vodák, bude úsek z Pařížova do Ronova, který se už ve (vodáckém) světě stal pojmem. Pojďme si Doubravu, tuhle krásnou řeku, tekoucí z Vysočiny až do Labské nížiny, představit trochu blíž a v celé její kráse.
Při dosednutí letadla v hlavním městě Tbilisi náš Boeing 737 pod vlajkou nízkonákladových aerolinek Pegasus na ranveji poskočí jako kočka chytající myš. Všichni na sebe s údivem pohlédneme a potvrdíme si navzájem, že v Gruzii používají zpomalovací prostředky dopravy v podobě retardérů i na ranveji. Znaky východního světa se projevily opravdu rychle.
Už před víkendem avizovaly předpovědí počasí nebývale vysoké teploty (na poměry poloviny února) a tak jsem nenechal nic náhodě. Ženu jsem připravil na vodácký program místo programu horského a zajistil jsem vše potřebné, abychom mohli v sobotu ráno vyrazit. Poslední neznámou byl tok, který bychom spluli.
Členové Českého svazu kanoistů mají v roce 2023 nárok na 20% slevu při koupi předplatného časopisu Pádler na jeden, dva nebo tři roky.
S Cedníkem jsem se potkal v loňském roce, když mě požádal o pomoc při tvorbě Vodácké příručky. Během pár chvil bylo jasné, že s tímhle člověkem se bude spolupracovat na výbornou a že to není spolupráce poslední. Na rozhovor jsme se sešli v jeho pracovně a bylo to jedno z těch setkání, která jsou příjemná od začátku až do konce. Kdyby nemusel odejít na zápočty, žvanili bychom klidně celý den…
Divočina, hluboké údolí, kontinuální peřeje, kempování s kamarády – tohle se mi vybaví, když se řekne South Salmon. Legendární řeka v Idahu a zároveň jeden z nejvyhledávanějších vícedenních tripů mi přišel do hledáčku už před několika lety.
Nížina přechází v lesnaté kopce a přímo před námi zahlédnu přes Bradovo rameno majestátní hory – Wernecke Mountains. Tam někde pramení řeka Wind. Ostré hřebeny hor jsou strakaté pozůstatky sněhu. Už zdálky je však patrné, že jaro je tady na severu v daleko pokročilejším stádiu než v Rocky Mountains, které před týdnem ještě celé ležely pod tuhou bílou přikrývkou. Sluneční paprsky pracující téměř čtyřiadvacet hodin denně jsou znát.
Kallisté — „Ta nejkrásnější“ – jméno, které dali Korsice starověcí Řekové před mnoha sty lety. Tohle jméno by klidně mohlo platit dodnes.
Sedím u Sázavy pod Zbořeným Kostelcem a vzpomínám. Řeka podle svých zvyklostí tiše plyne a výmluvně mlčí. Tohle místo mi připomíná plno zážitků – od nočních oslav na zdejších hradbách až po dávné výpravy pod plátěné stany.
Pádlovat do Jižní Ameriky se jezdí skoro kamkoli, jen Brazílie jako by byla zapomenuta. Konalo se tam MS ve slalomu v roce 1997 v Tres Coroas a v raftingu v roce 2014 na Foz do Iguaçú, tedy umělém kanálu. V roce 2016 zde proběhly letní olympijské hry a v letošním roce v Rio de Janeiru MS ve vodním slalomu. O řekách se moc nevědělo. Vítek Vaníček, který v Brazílii žije už víc než desítku let, nás přece jen přesvědčil, že by výprava mohla stát za to, a to jak na řeky, tak hlavně na seakajak na moři.
Cestou autem od Štětína ke Gdaňsku je přejíždíte hezky jednu za druhou: Regu, Parsętu, Grabowu, Wieprzu, Slupiu, Lupawu a Lebu. Všechny tyhle řeky Západního Pomoří vtékají přímo do Baltického moře a jsou si svým charakterem podobné. Všechny jsou sjízdné a najdeme tady opravdu skvostné přírodní úseky typických polských řek.
Neobyčejně malebná oblast Malborough Sounds je jakousi vstupní branou na nádherný Jižní ostrov Nového Zélandu. Je to přesně jedna z těch oblastí, kde se dá zastavit třeba na týden a za pěkného počasí bude pořád co nového objevovat.
Singlířství je pro mě krásná věc. Je pravda, že by bylo pohodlnější koupit kajak, posunout si sedačku, nožní a kolenní opěrky a jet, ale… Vyrobit si vlastní funkční sedačku (lépe řečeno celý kokpit) pro mě znamenalo vždycky spíš pokus/omyl a do budoucna to vidím na nekonečný příběh.
Ostrov na pomezí Atlantského a Severního ledového oceánu si pro svou seakajakářskou výpravu vybrali Natalie a Michal Maděrovi. Během 70 dní upádlovali úctyhodných 1500 km, často za půlnočního slunce na rozbouřeném moři a v silném protivětru.
Splutí Otavy během vánočních svátků si vymyslel Bacil – majitel Půjčovny lodí Otava spolu s kytaristou Lubomírem Brabcem. Nejprve to byla jejich privátní akce, ale protože je vodákům lépe v partě, zorganizovali letos už 9. ročník splutí.