Turistika

Ráno se v Pařížově sešlo poměrně hodně vodáků. I my dorazili jako již tradičně naším modrým, stařičkým a vymazleným Zajícobusem. Od rána obloha jak vymetená a slunce pálilo co mohlo

Firma Železný kayaks & canoes Vás zve na tradiční velikonoční vodáckou akci: splutí Mastníku ze Sedlčan do Radíče.

Každý vodák ví, že zabalák je obrovská vlna, postrach otevřených lodí a spolehlivý proplach tělesných dutin. Existuje ale i názor, že výrazem „za balák“ oznamoval malý Šťovík mamince, že si bude hrát za domem. „Mamí! Já jdu za balák…“

Polská řeka Rospuda je jednou z mnoha, za kterými se vyplatí vydat se s loděmi na střeše nebo na vleku po klikatých a rozbitých polských silnicích daleko na sever. Jsou-li silnice špatné, je třeba stavět nové, ale tak, aby to neodnášely řeky. Rospuda o tom ví své.

Sobota 28.3.09 završila týdny příprav na slavností Otevírání řeky Úhlavy v Přešticích.

V minulé zprávě jsem úmyslně vynechal zmínku o naší zastávce u sopky Mt Egmont (maorsky Mt Taranaki, 2518m.n.m.). A to proto, že tato zpráva bude téměř celá o stále aktivních vulkánech na Zélandu a o trecích na ně, které jsme v posledních dnech podnikli.

V minulém článku na konci jsem sliboval Antarctic centre v Christchurch. Kromě toho se tentokrát dočtete také o další volně přístupné jeskyni a o velrybách, které jsme byli pozorovat na moři. Pak se přesuneme na severní ostrov a ukážeme vám nejen vodáckou ikonu Zélandu, legendární vodopády Huka falls a soutěsku Aratiatia. A na závěr oblíbené JET boaty, tentokrát v peřejích skákající na vlnách řeky Waikato.

Aktualizováno! Na vodácky hojně navštěvovaném ostrově Korsika se letos opět chystá velké setkání pádlistů z celého světa. Korsika je snad všem pádlistům známá divokou vodu světové třídy a bohužel také neutuchajícími snahami o stavbu nových přehrad. Na vodácké setkání Corsica Kayak Week nás všechny zve magazín Kayak Session.

Pěkný víkend jsem prožil na konci loňských prázdnin s partičkou kámošů na řece Sprévě. Jeli jsme si tam očíhnout terén pro připravovaný zájezd a moc se nám tam líbilo. Spreewald (česky blata) jsme navštívili v oblasti Lübbenau a právě z tohoto města, kde jsme bydleli v příjemném kempu, jsme vyjížděli do okolí.

Kulturní charakter zdejšího kraje je výrazně odlišný. V každé, i té nejzapadlejší, vesnici se tyčí k nebi minaret a jediné nezahalené ženy můžeme zahlédnout pouze v našich autech. Je nejvyšší čas otočit se na postupnou cestu k domovu. Navíc ani voda v této oblasti už není, Černá řeka i horní úsek Ardy jsou téměř suché. Proto volíme celodenní přesun do pohoří Pirin.

A je tady další report z víkendu. Tentokrát opravdová smršť. Teklo nám to pěkně hlavně z vysočiny a na západě a že bylo co jezdit o tom svědčí množství příspěvků, které mi přišly v pondělní poště. Dneska vás vezme Šakal na Hadovku, Úterský a Kosí potok a zítra budeme pokračovat Kubovou rychloSázavou, v pátek se pak těšte na Doubravu z Bílku, Ležák a Stvořidla.

Přes veškeré usilovné pátrání se nám nepodařilo sehnat ani zmínku k úseku Čepinské řeky pod Velingradem. Podle map i satelitních obrázků se zde nachází nepřístupný kaňon. Po ranní přepršce strávené v hotelu přijíždíme k mostu pod úsekem. Řeka neuvěřitelně smrdí a vody je jen tak tak. Po chvíli okukování někdo přináší pozitivní správu. Nesmrdí řeka, ale chcíplej kůň na břehu pod mostem.

Po dlouhých přípravách konečně vyrážíme do krajů vodácky téměř nepoznaných. I přes usilovné shánění informací se nám nepodařilo sehnat téměř žádné důvěryhodné tištěné podklady a tak vyrážíme za vodáckými zážitky víceméně jen podle rad několika kamarádů vodáků kteří tyto toky navštívili před námi.