Turistika

Po pár naťuknutích a rozvahách nad dalším výletem za vodou, kdy u nás byly vodní stavy už hodně tristní, padlo na zapíjení kamarádova prcka rozhodnutí, že opravdu vyrazíme. Datum jsme stanovili na víkend 12.-13.9. s tím, že k němu přilepíme ještě 2 dny.

Pro mnoho aktivních sportovců jsou prázdniny strávené v Chorvatsku spojené s představou velmi intenzivního utrpení. Opalovat se celý den u moře, večer se procházet po promenádě a pojídat zmrzlinu? Hrůza. Na většinu sportů jako je běh, kolo nebo lezení je horko. Plavání taky brzy omrzí. Naštěstí je tady i jiné řešení.

Aneb o tom, jak dlouhá byla cesta, než jsem si pro sebe vybral ten správný kajak…

Po letošním pádlování v Bulharsku a v Bosně jsme se rozhodli vydat za krásami jižní Francie, do dějistě části slavného etapového závodu Tour de France. Místo kol jsme ale přibalili kajaky a pozorovali tak panoramata Alp, levandulová pole a impozantní hrady z vln francouzských řek.

Před mnoha lety, daleko od nás, žil vysoko v horách obrovský drak. Hory pro něj přestaly být dobrým domovem, a tak se jednoho krásného dne vydal na cestu k moři. Obrovským ocasem mrskal ze strany na stranu tak silně, že nezůstal kámen na kameni.

Když napadne v Čechách sníh, my, vodáci, vždy zbystříme. Je totiž naděje, že následná obleva zvedne hladiny řek a budeme moci vyrazit za pádlováním. Minulý týden nám počasí udělalo radost, ke konci týdne se skutečně oteplilo, v Brdech tál sníh a  Skalice a Lomnice se dostaly na splavný limit. Nám tedy nezbývalo, než vyrazit na vodu!

Na vodu jezdí Petr už léta, ale Polsko mu zatím unikalo. Asi je to tím, že divoké vody je tam pomálu. Ale mladí s dětmi přece nepojedou do Norska na divokou vodu. Polsko je blíž a v pohodě. Co jim tak doporučit?

Řeka Morava už léta patří mezi letní vodácké klasiky. Zajímavých je hlavně 100 km z Hanušovic až do hanácké metropole Olomouce. Jako jedna z mála českých a moravských toků je Morava sjízdná celkem pohodlně po celý rok. I v obdobích největšího sucha je na většině úseků Moravy stále dost vody na příjemnou plavbu.

Pokud čtete tyto řádky, nejspíš jste se v letošní roce rozhodli jet na vodu, a buď už na ní jste a snažíte se ještě něco dozvědět, anebo se zodpovědně připravujete. Ať tak nebo tak, oba přístupy chválím. Sjíždění vody je většinou zábava, relax a sem tam i trochu adrenalinu, ale pořád je to taky pohyb a sport ve volné přírodě, která nám může připravit lecjaká překvapení. Když na ně budete připraveni, určitě obstojíte!

Řeku Deschutes, která protéká státem Oregon a měří 406 km, jsem už znala z minulých let. První rok to byly peřeje úseku Dillon falls a River house a další roky jsem měla čest účastnit se závodů na úseku Meadow camp. Letos jsem však měla také záslusk na multiday a Lower D – jak se tomuto úseku říká, se zdál být jako ideální pohodový úsek, sjízdný i za parných letních dnů, navíc jen asi 150 km od domova. Jen se zpočátku zdálo, že se koordinace času a lidí moc nedaří.

Vodáctví ve své nynější podobě má v české kotlině více než stoletou tradici, ale už dávno před prvními kanoemi nebo kajaky se české řeky hemžily mnoha plavidly. Byly to zejména vory, které sloužily k plavení dřeva z horských oblastí do nížin k dalšímu zpracování. Od vorařů údajně pochází i vodácký pozdrav AHOJ, je to ale jen jedna z verzí vzniku tohoto fenoménu, který vodákům zůstal dodnes. Pojďme si představit několik řek, které jsou vhodné k celoročnímu splouvání a zvládnou je sjet i vodáčtí začátečníci.

Léto, slunce, opalování, voda, pohoda… Ano, voda. Voda k létu zkrátka patří a to nejen ta v koupalištích, rybnících nebo moři, ale taky ta v řekách, na které letos během letních prázdnin zase vyrazí spousta lidí. Proč? Protože na vodě je to super. Pokud jedete na vodu poprvé nebo jezdíte málo, pak je právě vám určen náš letní vodácký průvodce NA VODU!

Řeka Salza – jen málokterý vodák o ní ještě neslyšel. Nachází se v severním Štýrsku a dělí svým tokem pohoří Hochschwab a Göstlingské alpy. Pramení nedaleko poutního místa Mariazell pod horou Ulreichsberg ve výšce asi 1800 m n. m. Dlouhá je 80 km a ústí do řeky Enns. Průzračnou vodu jako je zde, dnes už najdete málokde.

Ve dnech 4. – 6. května 2018 se v Pikovicích na břehu řeky Sázavy a v jejích vlnkách pořádal již 48. ročník amatérského závodu dětských oddílů z Prahy a středních Čech, Sázavské pádlo.

Je to až k neuvěření, dlouho očekávaný okamžik nastává. Je sobota ráno, první den prázdnin krátce po šesté a náš vodácký oddíl Čochtani z Týnce nad Sázavou vyráží na týdenní dovolenou do Polska. Čeká nás Dunajec, Bialka, Černý Dunajec a polský Poprad.