Slalom a sjezd

V roce 1959 se dokončovala na Vltavě lipenská přehrada, jejíž vzniklé jezero o rozloze 48,7 km2 a délce 42 km je stále největší u nás. Dalo se tušit, že tato stavba určitě bude mít velký vliv na rozvoj vodních sportů. Dnes, když se mezi vyznavači divoké vody řekne Lipno, každý ví, o čem je řeč. Je to vodácký svátek.

I v letošním roce se uskuteční tradiční český vodácký svátek na vltavských Čertových proudech pod Lipnem. Termín připadnul na 23. – 25. 8.

Letošní mistrovství Evropy juniorů musela kvůli zdravotním problémům vynechat. V rukou nedokázala udržet ani kartáček na zuby, natož aby mohla pádlovat. S náročným obdobím se vodní slalomářka Klára Kneblová nakonec zvládla vypořádat a mezi světovou juniorskou elitu se vrátila silnější, především mentálně. „Když jsem seděla na kajaku ve startovních blocích, poprvé v životě jsem se na tom startu smála a radovala se z toho, že tu jízdu můžu jet. Že můžu ukázat, co umím,“ popisuje své dojmy ze světového šampionátu 18letá odchovankyně olomouckého oddílu. V Krakově nakonec vybojovala pět cenných kovů, z toho tři zlata, což se na jedné vrcholné akci dosud nikomu nepodařilo.

V dobách, kdy ještě nebyl jediný umělý slalomový kanál, se zraky milovníků divoké vody upíraly na přírodní tratě. Cestovat do zahraničí byl velký problém, na závody v kapitalistické cizině každoročně vycestovalo jen několik vybraných jedinců. Trénink nebo vodní turistika v alpských zemích byly pro většinu vodáků jen snem.

Během závodění ve slalomu i sjezdu jsem zažil řadu situací, které byly někdy k smíchu, jindy k zamyšlení. To samozřejmě mohou prožít i vodáci jezdící takzvaně pro radost. V 70. a 80. letech minulého století se většinou pouštěli do souboje s divokou vodou lidé, kteří chtěli svoji výkonnost měřit, takže museli závodit.

Jednou ze skutečných hvězd českého sjezdu na divoké vodě je Ondra Rolenc přezdívaný Rolda, který už dlouhá léta pravidelně získává medaile na tuzemských závodech i na podnicích evropského a světového významu. Na singl i debl kánoi. Když na letošním MS v Treignacu prohlásil, že už to možná bylo naposledy, řekl jsem si, že by bylo dobré se s ním potkat a vyzpovídat ho. Ukázalo se (naštěstí), že s tím koncem kariéry to není vůbec tak žhavé, ale k tomu se dostaneme…

V sobotu 17. 12. proběhl první virtuální světový pohár v kanoistice. Český tým, který se skládal z kajakářky Anežky Paloudové, olympijského vítěze Jiřího Prskavce, parakanoisty Miroslava Šperka a dalších, se připojil z loděnice v pražské Troji. I přes technické problémy dali závodníci i závodnice do svých výkonů maximum a závod provázela dobrá nálada.

Úspěšně kombinuje kánoi s kajakem, patří k nejúspěšnějším reprezentantkám ve sjezdu na divoké vodě. Byť věkem stále patří do kategorii do 23 let, vozí medaile i ze seniorských šampionátů. Tu nejcennější vybojovala Marie Němcová ve sprintu na letošním mistrovství světa v Treignacu a přidala stříbro z klasického závodu. V celkovém hodnocení Světového poháru ovládla kategorii singlkanoistek a skončila druhá mezi kajakářkami. Na konci srpna pak absolvovala mistrovství Evropy do 23 let v Banja Luce, kde vybojovala čtyři zlaté medaile, včetně individuálního titulu. A i když ji sjezd ze začátku vlastně moc nebavil, teď by ho za nic nevyměnila.

Na španělské trati v Seu d’Urgell 2. 9. odstartovalo Finále Světového poháru vodního slalomu 2022. Z kvalifikací postoupily všechny české lodě a čeští favorité Jiří Prskavec, Vít Přindiš a Tereza Fišerová udělali první krok k tomu, aby si odvezli umístění v letošním celkovém hodnocení poháru.

Slavnostní ceremoniál 24. srpna oficiálně zahájil mistrovství Evropy juniorů a závodníků do 23 let ve sjezdu na divoké vodě. Šampionát hostila bosenská Banja Luka, která závody ožila 25. až 28. srpna. Na startu se představilo celkem 28 českých sportovců v obou věkových kategoriích a česká výprava tradičně patřila k velkým medailovým favoritům.

Ve francouzském Pau 26. srpna odstartoval 4. světový pohár ve vodním slalomu, kam se přímo z Lipna přesunula česká reprezentace. Náročný přesun i aklimatizaci ale slalomáři a slalomářky zvládli. Kvalifikacemi prošly téměř všechny české lodě, svou jízdu nezvládla pouze kajakářka Barbora Valíková.

11. srpna v Českých Budějovicích odstartoval evropský šampionát mladých vodních slalomářů.

Kajakář Vít Přindiš se v Augsburgu stal mistrem světa ve vodním slalomu a po třech evropských titulech včetně jednoho v extrémním slalomu slaví nejcennější zlato. Olympijský vítěz z Tokia Jiří Prskavec měl nejrychlejší čas, ale čtyři trestné sekundy ho srazily na páté místo.

Když se na podzim loňského roku objevila na vodáckých webech zpráva, že se mění šéftrenér české reprezentace ve vodním slalomu, našlo se mnoho vodáků, kteří vlastně ani pořádně netušili, že taková funkce existuje nebo kdo jí vykonává. Možná to bylo tím, že tuhle funkci zastával skoro 30 let stejný člověk, možná tím, že ve „světle reflektorů“ se hřejí spíše sportovci a jejich trenéři. Každopádně tím člověkem byl Jirka Pultera, kterého jsme pro vás vyzpovídali.

Česká slalomářská reprezentace má za sebou rychlý přesun z Polska do Slovinska. Stejně, jako v Krakově, se i v Tacenu dařilo spíše kajakářům. Jiří Prskavec zvítězil ve své královské disciplíně, Vítek Přindiš pak v kontaktním závodě plastových lodí Extreme Kayak obsadil druhé místo.