Seakajak

Uplynulo pár let co jsme emigrovali a já jezdil čím dál víc a víc na mořském kajaku, což, jak je dobře známo, je zcela bezpečná aktivita, vhodná zejména pro starší, vysloužilé vodáky. Jednou na jaře, mohlo to být někdy koncem osmdesátých let, jsme vyrazili na několikadenní výpravu na severní pobřeží Jezera Hořejšího v Kanadě.

Tak jako každý rok, i letos proběhlo tradiční ukončení seakajakářské sezony. To znamená, že v pevně stanoveném termínu – 17. 11. se sešla u prodejny HG Sportu v pražské Troji velká spousta seakajakářů a příznivců této disciplíny, aby se naposledy projeli na svých dlouhých lodích.

Letos je to 10 let, co se na Americké ulici v Plzni otevřela unikátní a do dnešní doby plochou nepřekonaná outdoorová prodejna s širokým výběrem outdoorového vybavení. Na ploše více jak 1000 m2 máte možnost vybírat oblečení, boty, stany, spacáky, batohy, lyže, kola a celou řadu doplňků významných světových značek. Pro všechny zákazníky, a nejen je, se chystá oslava. Jak jinak než stylová!

I letos proběhne v Týnci nad Labem ukončení seakayakářské sezony. Letos se setkání rozšíří o promítání a přednášky účastníků. Podaří se pořadatelům vytvořit novou tradici? Letos nese akce poprvé název seakayakářský festival.

V [url=http://old.hydromagazin.cz/clanek.asp?id=1237 newwindow]HYDROmagazínu 6/2008[/url] jsme přinesli článek o expedici, při které přepluli dva kamarádi z Austrálie na Nový Zéland na transoceánském mořském deblkajaku. Článek po nějaké době oživujeme i na našem webu. Při čtení chvílemi běhá mráz po zádech.

Jak jsme vás již informovali Petr Mejdží Major vyplul na svou dlouhou cestu. Slavnostní start výpravy proběhl 14. dubna u Karlova mostu. Jak asi nejspíš víte, Petr je rozhodnutý objet Skandinávii. To znamená, že dopádluje až za Nordkapp, těsně před Ruskem uhne na jih, přes Finsko hodlá přejet dílem po jezerech a dílem potáhne vybavení na kolejdách. Až dojede znovu k Baltu, skočí do lodě a popádluje zpět do Prahy.

Počátkem května 2013 vyrážíme s Káťou na dvou měsíční pouť po Norsku. Jedná se v podstatě o takovou „křížkovou“ cestu, protože pojedeme po křížkách, které jsem si zaznačil v mapách při mé cestě podél Norska v roce 2008.

Dobrodruh a nadšený mořský kajakář Petr Mejdží Major stále pokračuje na své dlouhé cestě! Naposledy jsem o něm psal tady na [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/897-vyprava-180-day-trips-v-plnem-proudu/ newwindow]HYDROwebu[/url] v době, kdy se blížil k pobřeží Švédska. Od května do srpna 2013 ovšem notně popojel! Před pár dny totiž překročil polární kruh a jede neohroženě dál.

Do Švédska jezdíme rádi, protože tento nádherný a okouzlující stát vždy poskytne vše, o čem sníme – překrásnou přírodu a skoro úplnou samotu, kterou nenajdete v létě v žádném jižním přímořském státě. Nejtěžší na celém výletě do Švédska je cesta, ale určitě to stojí za to.

Zatímco v Čechách začíná pršet, (začátek povodní, jak se později ukázalo), vyrážím dálnicí společně se dvěma kamarády – Gabem a Martinem z Prahy směr Drážďany, Berlín, Strallsund a dál na ostrovy na severu Německa označované jako Rügen neboli Rujana.

Cesta do Piombina trvá necelých 14 hodin přímo do přístavu. Lístky na trajekt se dají koupit přímo na první benzínce při příjezdu do města, za stejnou cenu jako u hlavních pokladen, bez žádných přirážek. Na Elbu se dostanete snadno i vlastní lodní dopravou. Přeplout z Piombina na ostrov je přibližně 10 km za častého doprovodu trajektů. Je to jen na vás jak se rozhodnete. Za sebe musím říct, že při připlutí do Portoferrairo byly horší parkovací možnosti.

V termínu prvního únorového víkendu se konala akce pro pořádný chlapy a holky – Zimní Slapy. Po několika změnách a tápání v minulých ročnících, byl konečně nalezen správný model, podle kterého se bude organizovat i v dalších letech. Znamená to, že už nebude žádné zbabělé nocování v chatách a srubech, ale nanejvýš ve stanu.

Po seakayakování na severu Korsiky v roce 2006 jsem považoval tuto kapitolu vodáctví za uzavřenou. Když se na jaře na Moravici u piva zeptal kamarád Jirka z Opavy, co že budeme dělat v létě, byl jsem překvapen. Padlo slovo Korsika a po dalším pivku bylo rozhodnuto.

Cestou přes zasněžené Švýcarsko se nám ani nemohlo zdát, že na La Gardě bude báječné počasí a báječné zážitky, které uspokojí vášně seakajakářů po mrazivém počasí a všedním pádlování na tuzemských hladinách. Kajaky jsme zabalili do fólie, abychom je zachránili od nové vrstvy slaného gelcoatu z dálnic a s občasným dolepováním a zalepováním jsme dorazili k největšímu jezeru Itálie.

Dne 1.12.12 proběhl na Orlické přehradě křest lodě Elefteria HV z dílny Standy Klokočníka. Podle rodící se tradice, předcházela křtu v pátek večer oslava, kterou svou hudební produkcí obohatili kajakáři z Napajedel. Ve větším hudebním rozletu jim zuby nehty bránila teroristická nehudební skupina „Kajakářova pomsta“ ve složení Dušan Mariner Festa a autor těchto řádků. Ze Standova proslulého kuchařského umění jsme ochutnávali jednak bezvadného lososa na grilu a také řadu vynikajících uzenin.