Seakajak

Magazín o vodáckých disciplínách, osobnostech a vybavení 68 stran 4 vydání ročně (březen, květen, červen, říjen) velký formát (225 x 295mm) roční předplatné za pouhých 330 Kč k dostání ve všech správných vodáckých obchodech, půjčovnách a centrech

Na podzim loňského roku jsem byl osloven s nabídkou stát se porotcem v soutěži Häglofs Seakayak Tour, kterou zorganizoval pro své zákazníky Rock Point a této nabídce jsem samozřejmě nedokázal odolat. Společně se mnou zasedli v porotě ještě Honza „Krab“ Krabec z Rock Pointu a horolezec Honza „ Tráva“ Trávníček. Věřte nebo ne dva vítěze soutěže jsme našli a předminulý pátek proběhlo i první seznámí se seakajaky, aby si svoji výhru ve Švédsku náležitě užili.

Skandinávský dům ve spolupráci s Českým centrem Praha a CK Periscope pořádá v sobotu 18. 4. 2015 od 14:00 tradiční Cestovatelské odpoledne.

Léto skončilo, všechny Úhlavy a Vavřinečáky za námi, loď dosychá ve sklepě a nezbývá než čekat na nějakou zimní oblevu. Anebo zapůjčit dva seakajaky a vyrazit na nějakou z okolních přehrad, které by už nyní nemusely být v obležení chatařů.

Amur je jednou z posledních velkých řek bez jediné přehrady. Čtyři krásné dívky se rozhodly užít si tento ničím nerušený zážitek. Vždyť cesta z Mongolska až k Tichému oceánu vyvolá chvění v každém vodákovi či dobrodruhovi. Při přípravách na expedici ale zemřel přítel jedné z nich a cesta se tak rázem zcela změnila. Jak se dobrodružné dívky se situací popraly uvidíte na Expediční kameře.

Poslední roky zimy zpravidla za moc nestojí a moje nové běžky od Ježíška smutně postávají v rohu garáže. Nicméně seakajakářova sezona (téměř) nikdy nekončí a tak jsem namísto nedělního oběda hodil kajak na střechu auta a vyrazil směr Dalešická přehrada.

Chystáte se odjet na vodu do Jižní Ameriky? Pokud ano, budou vás určitě zajímat zkušenosti Markéty Syllové, která pracovala v Patagonii v Puerto Natales jako guide. Její poutavé vyprávění však zaujme i ostatní vodáky. Zažila s klienty spoustu dramatických událostí a tepla si v blízkosti ledovců moc neužila.

Máte taky takové ty rodinné hlášky? Někdo něco plácne a potom už mu to zůstane navěky. U nás jedna vznikla takhle: Seděli jsme u našich na zápraží na chalupě, a kde se vzal, tu se vzal sršeň. Byl to pěkný kousek a nějak nechtěl odletět. Podotýkám, že to bylo koncem října a onen velký hmyz nás ohrožoval především tím, že už byl v polospánku. A tak moje maminka vzala do ruky trepku a se slovy „Už mu končí sezóna“ srazila hmyz k zemi.

„Nóóu Fróóst,“ křičíme jako praštění a přídě našich dlouhých kajaků prolamují tenkou vrstvu ledu, která se přes noc vytvořila v zátoce, v níž jsme nocovali. Už svítí slunce, ale na obzoru jsou zasněžené hory a namáčet si při pádlování ruce do vody, to se rozhodně nikomu nechce. Koukám na své kamarády, kteří musejí být fakt blázni, když si sbalili věci na vodu v době sáněk a lyží a vyrazili na týdenní plavbu do západního Norska. Jasně, jsou to blázni, ale je tu s nimi dobře!

Vodácké oblečení do značné míry ovlivňuje náš požitek z jízdy na vodě. Chrání nás nejen před vodou, ale také před rozmary počasí a ovlivňuje i náš sportovní výkon – dokonce víc, než si mnozí z nás umí představit.

Zimní pádlování nabízí vodákům mnoho radostí a neobvyklých zážitků, ale také mnoho nebezpečí, na která je dobré být připraven a nepodceňovat je. O správném oblečení si povídáme v samostatném článku, ale co když vyplujeme na řeku? I během plavby nás mohou čekat různé nástrahy.

Dávno už neplatí, že vodák v zimě odkládá veškeré svoje vybavení, ukládá je k takzvanému přezimování a stává se z něho zimní sportovec. S rozvojem moderních materiálů se zimní pádlování stalo běžnou součástí vodácké sezony (ne že by to dříve nešlo) a někteří se na ně dokonce začali i specializovat, protože letní davy vodáckých turistů prostě nesnesou.

Letošní tradiční 9. seakajakové sympozium se konalo přímo v areálu HG sportu v Troji na domácím území. Možná to některé odradilo, ale ti co přijeli již v pátek navečer a prožili páteční večírek u ohně a dobrého vodáckého moku, dobře věděli, že sympozium i tentokrát nezklame.

Polskému dobrodruhovi Aleksanderovi Dobovi (67) se během plavby přes Atlantik po 47 dnech znovu podařilo navázat kontakt. Kajakář se těší dobrému zdraví i náladě a je odhodlaný cestu dokončit bez pomoci.

Zřejmě málokterému vodákovi v loňském roce unikl unikátní kousek Petra Majora, který na seakajaku doplul z Prahy na norský Nordkapp a potom i kus zpět. Petr cestou pořídil mnoho fotek a zažil neuvěřitelně moc neuvěřitelných zážitků a o ty se s vámi podělí.