Seakajak

Neobyčejně malebná oblast Malborough Sounds je jakousi vstupní branou na nádherný Jižní ostrov Nového Zélandu. Je to přesně jedna z těch oblastí, kde se dá zastavit třeba na týden a za pěkného počasí bude pořád co nového objevovat.

Ostrov na pomezí Atlantského a Severního ledového oceánu si pro svou seakajakářskou výpravu vybrali Natalie a Michal Maděrovi. Během 70 dní upádlovali úctyhodných 1500 km, často za půlnočního slunce na rozbouřeném moři a v silném protivětru.

Azory. Portugalský klenot ležící 1500 km od Lisabonu v klidných vodách Atlantského oceánu v oblasti nazývané Makaronézie. Právem jsou označovány jako ostrovy věčného jara díky své bujné vegetaci a mírnému klimatu. Autenticitu drsné divočiny podtrhuje vulkanický ráz krajiny a zelené stráně vysokých kopců kolem vodních ploch.

Začátkem listopadu již tradičně patřila řeka v Týně nad Vltavou závodům na mořských kajacích zvaným O Vltavotýnskou kremroli. I přes dopolední mrholení se sešlo na startu 55 různých plavidel.

Po několika dnech řízení z amerického Michiganu, kde občas bydlím, jsem dorazil až na ostrov Vancouver v kanadské Britské Kolumbii. V městě Port Alberni dobrá silnice končila a do asi 100 km vzdálené osady Bamfield pokračovala jen dřevařská silnice.

Je to už dávno, co jsem prvně cestoval do Skandinávie. První cesty mířily za nejatraktivnějšími oblastmi ležícími až v dalekém Norsku. Kouzlo hlubokých fjordů, modravých ledovců, divokých řek či tisíců vodopádů působilo jako magnet. Bylo tak silné, že cestou za krásami severu nedovolovalo byť krátkou zastávku v „nudném rovinatém Švédsku“. To se ale později změnilo.

Honza Hocek je cestovatel, profesionální průvodce a fotograf, který se při focení zaměřuje zejména na krajinu, přírodu a divoká zvířata. Je autorem knih Nejhezčí túry světa a Nejhezčí místa světa a vydání třetí autorské knihy už pomalu klepe na dveře. O polárních oblastech Honza mimo jiné říká, že jsou silně návykové. Pokud byste se o Antarktidě nejen z kokpitu seakajaku rádi dozvěděli více, zajděte v listopadu na Honzovu přednášku v rámci cestovatelského festivalu Obzory (www.festivalobzory.cz).

Na moře do Chorvatska se dá jet kdykoliv během roku a vždycky to bude stát za to. Snížák a Bouzíno tam vyrazili hned po Štědrém dnu na rychlou otočku a zklamaní rozhodně nebyli. Část ostrova Krk jim přichystala nejeden zajímavý zážitek.

Lipno je naší největší přehradou (48,7 km2). Proto je rájem (nejen) pro seakajakáře. Pokud není zamrzlé (na bruslích je to taky mazec), můžete na ně vyrazit v každou roční i denní dobu a vždycky vám nabídne pěkný zážitek. Pojďme si společně ukázat malý návod, jak si Lipno co nejlépe užít.

Vášnivý cestoval a vodák, který nepohrdne žádným plavidlem, na kterém se může dostat do divoké přírody za dobrodružstvím. Zároveň také cestovatel, rybář a v neposlední řadě ředitel cestovní kanceláře Adventura. To vše je Petr Novotný zvaný Gándhí, kterého jsme dnes vyzpovídali v krátkém rozhovoru.

Pro mnoho aktivních sportovců jsou prázdniny strávené v Chorvatsku spojené s představou velmi intenzivního utrpení. Opalovat se celý den u moře, večer se procházet po promenádě a pojídat zmrzlinu? Hrůza. Na většinu sportů jako je běh, kolo nebo lezení je horko. Plavání taky brzy omrzí. Naštěstí je tady i jiné řešení.

Je ešte na svete čo objavovať? A to aj pre nás, bežných vodákov, ktorí majú len 4 týždne dovolenky na celý rok? Bratislava je pre vodákov veľmi dobrou lokalitou: mohutný Dunaj s čarovnými ramenami na slovenskej, maďarskej i rakúskej strane, čunovská divoká voda a rieky Morava a Leitha. Najbližšie „takmer more“ – 30 km dlhé Neusiedler See (či po našom Neziderské jazero) tiež nie je ďaleko.

Vodáctví je velmi široký pojem. Vodákem se může nazývat každý, kdo se vlastní silou pohybuje na nějakém plavidle po vodní hladině. Sportů, které můžeme do této kategorie zařadit, je mnoho. Nechci určovat, kdo se může za vodáka považovat, a kdo ne. Letos jsem ale o tom začal vážně uvažovat, protože jsem se setkal s vodáctvím, které u nás, ale i jinde na světě, vlastně vyhynulo.

No jasně, na Moravě moře není. Ale když se to tak vezme, moře má na Moravě velkou tradici. V minulých 700 milionech let tu totiž bylo několikrát a naposled se zdrželo víc než 10 milionů let. Podle druhů zkamenělin, které se na Moravě nacházejí, to bylo zřejmě mělké moře plné řas, podobné dnešnímu Sargasovému moři. Nedávno se tu ale našly zkameněliny světélkujících hlubinných ryb. Takže kdo ví, jak to s tím pradávným výběžkem oceánu Tethys vlastně bylo.

Už dlouho jsem toužil uskutečnit výpravu na seakajacích do Rumunska, do delty Dunaje. Byl jsem v této oblasti už dvakrát, ale tenkrát jsme se plavili jako „paďouři“ na raftech, vybavených přívěsným motorem Tumler. Obě expedice jsem absolvoval jako doprovod na plastovém kajaku a právě tehdy jsem začal pomýšlet na týdenní akci na seakajacích.