Jak na to?

„Takže, ty lodě si koukejte naskládat tady k tomu stromu, stany si srazte víc k sobě a ty lodě na noc otočit,“ vykřikoval na nás prošedivělý stařík s pruhovaným modrým trikem. Podíval jsem se na svoje oddílové děti, jestli se mi to nezdá a ony vidí stejný přízrak jako já. „A vy jste kdo?“ zeptal jsem se nesměle. „Kdo asi, přece správce tábořiště! A jestli se ti tady nelíbí, sbal si svoje stany i s děckama a pokračuj dál po řece,“ hartusil správce.

Léto je v plném proudu a ve vodáckých skupinách na Facebooku se co chvíli objeví dotazy na téma „Jedeme prvně na vodu, kam máme jet? Která řeka je pro děti nejlepší? Co si máme vzít s sebou?“ a podobné. Aby také ne, sluncem prozářené fotky na kánoi či u stánku s osvěžujícím drinkem zaplavují každoročně internet a navozují dojem, že není bezstarostnější zábavy než sjíždění řeky. Možná rizika si připouští opravdu málokdo (ať již z neznalosti situace, nebo z nezodpovědnosti), většinou se končí u toho, že děti mají vesty a jsme tak v úplném bezpečí. Přitom stačí opravdu málo a z pohodové dovolené se může rázem stát noční můra, kterou se pak na internetu chlubit určitě nebudeme.

Jarní pádlování končí, letní ledovcovky začínají nabírat sílu a internet se plní krásnými záběry z divokých peřejí. Možná je ti líto, že některé záběry z kamery musíš vystřihnout a není to kvůli kapičce na objektivu. Na kanále pádluješ jako z učebnice, ale v nepřehledných přírodních peřejích jsi zmatený jako Pohlreich ve školní jídelně. Viníci jsou většinou dva: špatné časování záběrů a špatná stopa. Obojí je poměrně snadné zlepšit a trénink tě určitě bude bavit. Už jen proto, že část tréninku se bude odehrávat na gauči, část v peřejích a pár záběrů přidáme tradičně i na klidné vodě.

Dávno minula doba laminátových lodí a dalšího vybavení, které se dnes už řadí do kategorie retro. Neumím říct, jestli naštěstí, protože to mělo své osobité kouzlo, ale rozhodně je to dnes na vodě mnohem jednodušší.

Když se člověku řekne nebezpečí na řece, asi mu automaticky jako první asociace naskočí jez. Ano, na našich turistických řekách jsou jezy skutečně těmi největšími strašáky a jsou jimi právem. Pojďme si trochu popsat chování vody v jezu a co dokáže taková voda s plavajícím člověkem udělat. Třeba vám to pomůže vyvarovat se zbytečné nebezpečné situace.

Letošní sezóna bude nejspíše ve znamení tuzemských dovolených. Jedete s partou na vodu nebo přemýšlíte o tom, že vyrazíte sami? Přinášíme vám seznam těch nejdůležitějších věcí, které budete při sjíždění řeky potřebovat.

V minulém dílu seriálu o kajakářském tréninku jsme se naučili správně rozcvičit a připravili jsme se na začínající sezonu. Dnes budeme zatáčet všemi možnými (i nemožnými) způsoby. Tak si dejte pozor, aby se vám nezatočila hlava.

Zima odešla a pečlivé sledování videí na YouTube tě psychicky posílilo. Zdá se, že jen minimum peřejí odolá teoreticky vytříbenému stylu, který jsi okoukal od světových kajakářů. Ovšem nejsi jelito a dobře víš, že jarní realita bude malinko jiná. Tělo ztuhne, sucháč se v pase zúží a kajak o pár kil ztěžkne. Jak to tedy udělat, aby byl start do sezony hladký?

Ve třetím dílu našeho seriálu se podíváme na dětské oddíly, které se zabývají vodní turistikou. Najdeme tu širokou paletu možností od skautů, pro které je voda jen doplňkem k další pestré činnosti, až po kluby, jejichž činnost si moc nezadá s těmi závodními.

Slalom na divoké vodě se dá nazvat královskou disciplínou mezi pádlovacími sporty. Odvážní muži a ženy, kteří se ladně proplétají mezi brankami v divokých peřejích. Sport, ve kterém pořád přetrvává kamarádství a určitá dávka nonkonformity a rebelství. Lukáš Pollert, Štěpánka Hilgertová, Vávra Hradilek, Kača Kudějová či Jirka Prskavec – to jsou jména úspěšných slalomářů, která jsou povědomá i neznalcům divoké vody. Pojďme se teď podívat na to, kdy a jak je nejlepší se slalomem na divoké vodě začít, aby z vašich ratolestí jednou třeba vyrostli neméně úspěšní a populární sportovci.

Pádlovací sporty se v posledních letech díky úspěchům našich reprezentantů těší popularitě, a tak není divu, že leckterý rodič zatouží po tom, aby z jeho potomka vyrostla nová Štěpánka Hilgertová, Vávra Hradilek či Josef Dostál. Jiný by byl zase rád, aby jeho děti uměly bezpečně splouvat řeku na letní dovolené.

Mobilní aplikace jsou dnes běžnou součástí našeho života. Zprostředkovávají nám vzdálenou komunikaci, pomáhají nám cestovat, učit se, nakupovat i žehlit. Dokonce se snaží naučit nás meditovat nebo rozpoznat a vylepšit naši náladu. Když jedeme na vodu, zjišťujeme si s jejich pomocí stav vodočtu, sledujeme předpověď počasí a využíváme různé navigace. Aplikace podporují široké spektrum potřeb a činností, a to i těch vodáckých. Přesto jsme nenarazili na žádnou, která by nám pomohla snadno zapsat, uložit a efektivně využít informace o řekách, na kterých pádlujeme. Proto jsme si jednu takovou vyrobili. Naše aplikace – Riverlog – slouží primárně k zapisování, sledování a sdílení zkušeností z divoké vody. Vyvíjíme ji hlavně pro využití v mobilu, i když v počítači nebo tabletu ji lze také používat.

Počasí letošního jara zatím dopřává přírodě vláhu a zdá se, že by letošní letní vodácká sezona mohla být opravdu povedená a vodu by mohly mít i řeky, které v posledních letech kvůli suchu vodáky spíše odradily. Pokud se na letní vodu chystáte, podívejte se do našeho speciálního vydání NA VODU! – letní vodácký průvodce, které je určeno právě pro začínající a méně zkušené vodáky.

Proč se snažit postavit na paddleboard, když si můžu v klidu sednout do kanoe či raftu? Proč se snažit pohybovat pouze pomocí pádla, když k plováku jde již několik let připojit plachta, která při sportu zvaném windsurfing zaručuje požitek z rychlé jízdy? Proč raději nevyužívat energie mořských vln a nevěnovat se surfingu? Co vás čeká za bonusy, pokud se rozhodnete věnovat se právě stand-up paddleboardingu?

Odpověď na tuto otázku je velice jednoduchá. Ze stejného důvodu, proč svým dětem pořizujete třeba dětské kolo. Ano, existují i dětské paddleboardy (SUP) a je pár dobrých důvodů, proč ho svým ratolestem pořídit.