Jak na to?

E-book o všem, co potřebuješ vědět, než se poprvé vydáš na vodu. Svoje si v něm ale určitě najdou i zkušenější vodáci.

V redakci se tématu vodačení s (malými) dětmi věnujeme vcelku pravidelně, ale pravda, vždy zejména v rovině turistického pádlování, při kterém se děti vezou v lodi. Mnoho rodičů – aktivních vodáků ale určitě přemýšlí nad tím, jak k samostatnému pádlování (při)vést svoje děti. V redakci nás proto napadlo oslovit rodinu Kodadových, která své děti vede k jízdě na kajaku od opravdu útlého věku, a trenéra vodního slalomu Michala Buchtela, který je několikanásobným otcem, se svými dětmi samozřejmě pádluje a díky dlouholeté práci v Hiku se navíc skvěle vyzná i ve vodácké výbavě, včetně té dětské. Vizí bylo sesbírat zkušenosti těchto lidí z více hledisek a předat rodičům malých pádlerů cenné poznatky, zkušenosti a doporučení.

Vodáctví je pro mnohé nejen sportem, ale i životním stylem. Ať už jste rekreační vodák nebo závodní jezdec, správná výživa je pro dobrý výkon a spokojený den klíčová. Během jízd bychom měli myslet na dostatek energie i hydrataci, předejdeme únavě a dáme tělu přesně to, co potřebuje. Jakou svačinku si vzít s sebou do kapsy, aby v teplém letním počasí nezatěžovala trávení, byla do lodi skladná a dala nám potřebné benefity?

Packraft je na našich řekách stále více k vidění. Je mnoho dobrých vodáků, kteří našli v tomto ultralehkém plavidle zalíbení, a také mnoho začátečníků, kteří s packraftem začínají. Je třeba si uvědomit, že jakkoliv se packraft podobá kajaku, některé věci umožňuje dělat jinak. Jak název napovídá – „to pack“ znamená sbalit, jedná se tedy o loď, která je designována i na něco jiného, než je plutí po hladině.

Jezy v České republice plní v posledních letech kromě funkce vodohospodářských účelových staveb ještě jednu dost nepříjemnou funkci. Za zvýšených vodních stavů, hlavně tedy při jarních vodách, ale i v létě po vydatnějších deštích, topí nerozvážné a nezodpovědné vodáky. Pro příklad nemusíme chodit daleko, jedna taková nehoda se stala na Vltavě vloni v červenci.

Pro všechny začínající a méně zkušené vodáky jsme připravili letního vodáckého průvodce nazvaného NA VODU! Je k dispozici zcela zdarma ve všech správných vodáckých půjčovnách, ale taky si ho můžete stáhnout jako soubor PDF.

Vyrazit s dětmi na vodu není žádný velký problém, i když v dnešní době mnohdy přehnané péče by se to tak mohlo jevit. Na druhou stranu, pokud jim jejich první kontakty s vodním živlem a krásami vodáckého sportu nechceme úplně zošklivit, měli bychom se zamyslet nad tím, co pro to uděláme. Článků na téma „Jak na vodu s dětmi“ jsme na webu www.Padler.cz měli už hodně a všechny snadno najdete. Věnovali jsme se v nich ale většinou pohodlí v lodi, zábavě během plavby, … ovšem pramálo toho bylo napsáno o tom, jak děti na vodu správně obléknout. Pojďme to tedy napravit.

Možná se právě chystáte (a možná poprvé) usednout do kánoe nebo do raftu a vyplout dolů po řece. Stanete se vodáky. Někdo možná jen na chvíli, pro pobavení, jiní třeba objeví vodácké kouzlo, na řeky se budou vracet znovu a znovu a své vodácké umění budou stále zdokonalovat.

Čeští vodní skauti se plachtění věnují již od svého vzniku. Prvními vodními skauty u nás byli dorostenci Českého Yacht klubu zlákaní ke skautům Josefem Rösslerem-Ořovským, když se v roce 1912 vrátil z Olympijských her ve Stockholmu, kde se setkal se švédskými vodními skauty. Dlouhou tradicí mezi oddíly vodních skautů je stavět si plachetnice svépomocí, i když mnoho oddílů plachtí na běžně dostupných třídových plachetnicích. Z nich je na vodních plochách nejčastěji možné spatřit Optimist, Fireball, Finn, Evropa, 420, Cadet či Vaurien.

Ahoj vodáci, hlásím se vám v poslední, čtvrté části seriálu, kde jsem vám postupně popisovala svoje problémy se zády a to, jak jsem si s tím poradila. Od mého zranění uběhl víc než rok. Uvědomila jsem si, že až zdravotní problémy vám ukáží, jak je zdraví důležité, a přinutí vás se na věci dívat jinak. V něčem mě to posunulo dopředu, ale přiznávám, že v některých věcech mě to přibrzdilo a stále se s tím snažím vyrovnat.

Ať chceme nebo ne, letní vícedenní splouvání řek znamená především táboření. Nezáleží na tom, jestli jedeme na raftu, na kánoi, na kajaku nebo na voru. Není důležité, kolik jezů za den sjedeme nebo nesjedeme, kolik piv přitom vypijeme, jestli ujedeme 10 kilometrů nebo 50.

V předchozích dvou dílech jsem psala o svých problémech se zády – dvě vysunuté ploténky, neustálá bolest a zákaz sportování. Na jaře mi lékaři předpovídali, že se zpět ke sportu už nevrátím. Naštěstí se mi podařilo dostat bolest pod kontrolu a záda úspěšně rehabilitovat.

V minulém díle jsem popsala své zdravotní problémy s páteří a jak jsem se s nimi vypořádala. Až doteď jsem si neuvědomovala, kolik lidí v mém okolí trpí na podobné problémy a jako já hledají cestu ke zdravým zádům.

Říká se, že sport a zdraví jdou ruku v ruce. Ale co se vrcholového sportu týče, toto rčení by platilo jen stěží…

Málokdo asi přehlédl, že Sněmovnou nedávno prošel návrh změny zákona o vnitrostátní plavbě, který by do onoho zákona měl zanést toleranci do 0,5 promile alkoholu pro vodáky na „malých“ vodách.