Divoká voda

Bezpečnost, a teď není myšleno pouze na vodě, je v posledních letech na silném vzestupu, ale pořád máme co dohánět a napravovat. V následujícím textu si popíšeme bezpečnost našich „makovic“, protože ta je na vodě jedna z nejdůležitějších.

Vášnivý cestoval a vodák, který nepohrdne žádným plavidlem, na kterém se může dostat do divoké přírody za dobrodružstvím. Zároveň také cestovatel, rybář a v neposlední řadě ředitel cestovní kanceláře Adventura. To vše je Petr Novotný zvaný Gándhí, kterého jsme dnes vyzpovídali v krátkém rozhovoru.

Vzhledem k tomu, že už několik let kamarádi v okolí vychvalovali letní Francii jako super zájezd a zatím se odtamtud vrátili všichni nadšení nebo ještě spokojenější, zkusili jsme to letos taky. Parta namíchaná z pražské a moravské sekce byla dopředu zárukou volného tempa a velmi pokleslé zábavy, takže bylo jasné, že zájezd dopadne dobře. A dopadnul. Pojďte se podívat, na několik největších story, které jsme během něj zažili.

V Česku nebo na Slovensku jsou stovky vodáckých klubů. Málokdo ale vnímá Polsko jako zemi vodáků na divoké vodě. Většina českých creekových kajakářů asi zná řeku Kamienna, která se nachází na polské straně Krkonoš. Naštěstí to není jediná řeka, kde si mohou polští kajakáři zajezdit na divoké vodě.

Aneb o tom, jak dlouhá byla cesta, než jsem si pro sebe vybral ten správný kajak…

Po letošním pádlování v Bulharsku a v Bosně jsme se rozhodli vydat za krásami jižní Francie, do dějistě části slavného etapového závodu Tour de France. Místo kol jsme ale přibalili kajaky a pozorovali tak panoramata Alp, levandulová pole a impozantní hrady z vln francouzských řek.

Od posledního vodáckého výletu na Balkán, odkud jsem museli prchnout před velkou vodou, se na můj vkus dlouho nic nedělo. Proto jsem se rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou a naplánovat vodácký výlet sám. Jako cíl  jsem zvolil Soču, podle mne jednu z nejkrásnějších řek Evropy, kde se dá pádlovat skoro za každého stavu vody.

„To byla láska na první pohled,“ říká o řece Godžeb dobrodruh a profesionální průvodce raftingu a canyoningu Miroslav Dušek, pro kterého se staly africké řeky osudovými. Jeho poslední expedici zachytil dokumentarista Pavel Barabáš ve svém nejnovějším snímku Suri.

Poslední srpnový víkend se blíží a s ním samozřejmě také tradiční Hiko Devils Extreme Race – nejoblíbenější český závod v extrémním pádlování. Už po dvanácté se na Čertovy proudy sjedou kajakáři ze všech koutů světa, aby předvedli, co umí. Jestli o tuhle show nechcete přijít, doražte i vy. A na co se můžete těšit? Na pádlování od rána do večera, legendární Helltrain shuttle, turnaj v páce a noci plné tance, hudby a zábavy.

Letos poprvé (a doufejme, že ne naposled) proběhl  díky společné práci vodáků z TJ Union Plzeň na slalomové dráze Kanufest 2018. Kromě závodů nechybělo třeba promítání nebo zpívaná.

Stejně jako v minulých letech jsem se i letos vydala na léto do oblasti západního pobřeží USA. West coast je kajakářským rájem a má co nabídnout po všechny roční doby. Základnu mám u řeky White Salmon, která dostala své jméno podle množství mrtvých ryb pokrývajících břehy řeky ještě z dob, kdy kajakáři pádlovali možná tak ve snech.

Řeku Deschutes, která protéká státem Oregon a měří 406 km, jsem už znala z minulých let. První rok to byly peřeje úseku Dillon falls a River house a další roky jsem měla čest účastnit se závodů na úseku Meadow camp. Letos jsem však měla také záslusk na multiday a Lower D – jak se tomuto úseku říká, se zdál být jako ideální pohodový úsek, sjízdný i za parných letních dnů, navíc jen asi 150 km od domova. Jen se zpočátku zdálo, že se koordinace času a lidí moc nedaří.

Někdy po roce 1972 se začalo jezdit na vodu do Rumunska. Bylo to něco nového, do té doby se čeští vodáci vydávali maximálně na Slovensko. Ostatní bylo vždy výjimkou. Postupně naši vodáci objevili mnoho nových a krásných řek ve všech rumunských horách.

Za oknem sněží a pořádně mrzne, my však již plánujeme, co budeme dělat během Velikonoc. Poslední 2 roky jezdíme do Slovinska sjíždět řeku Soču. Počasí bývá lepší než jinde, a proto i tentokrát píšu tradiční vodácké skupince (Eliška, Adam O., Adam P., Ľuboš a Dodo) jestli výlet do Slovinska platí.

Balkán byl díky válečným konfliktům dlouhou dobu zapovězenou částí Evropy. Před pár lety se ale situace obrátila a Balkán se stal velmi populární mezi cestovateli a taky mezi vodáky. Pojďte si přečíst rozhovor s Violou Kašíkovou, průvodkyní cestovní kanceláře Povoda. Víla, jak Viole všichni říkají, je totiž protřelou znalkyní právě Balkánu a jeho řek.