Divoká voda

To nám to nebylo málo? Jak se zdá, nebylo. Po předloňské expedici na Sary Jaz jsme se vloni vypravili do Tádžikistánu na řeku Muksu. A vlastně spousta věcí byla jako přes kopírák. Zabookovat letenky do Dushanbe, dohodnout lodě, zařídit odlety, letenky a vše potřebné. Letos se snad vrátíme zpět i s kajaky.

Milan Bílý byl prvním člověkem, který mi před zahájením rozhovoru řekl, že by se na to nejradši vykašlal, že vlastně není moc o čem povídat. Musel jsem ho trochu přemluvit, protože moc dobře vím, že v jeho případě by byla škoda nepředat pár slov dál. Milan je totiž (mimo jiného) excelentní trenér vodního slalomu, dlouholetý pedagog na FTVS UK v Praze a rukama mu už prošlo tolik sportovců a studentů, že to ani sám nesvede spočítat. Pojďte se s ním seznámit.

Od 13. do 15. září hostilo rakouské městečko Lofer akci nazvanou Lofer Rodeo, která se postupně zabydluje ve vodáckém kalendáři i u českých pádlerů. Víkend se nesl ve znamení čtyř hlavních bodů: pádlování na loferské slalomové trati za nočního osvětlení, vodácké závody, legendární párty a protestní jízda proti elektrárně na Saalachu. Tohle všechno doplnilo skvostné počasí a perfektní vodní stav v řece.

Přestože je Kristýně pouhých 17 let, již stačila dosáhnout na spousty sportovních úspěchů a svou sílu a vedoucí postavení v ženském závodním paddleboardingu neustále potvrzuje.

Žádné správné léto se neobejde bez cesty do Norska. Minulý rok v červenci to bylo ve znamení slunného a teplého počasí, které v kombinaci s jedním deštěm za 3 týdny způsobilo, že i Norové poznali, co je to sucho. Nicméně i tak se tam dalo zapádlovat, a o tom bude tento článek. Nezapomeňte s sebou vodáckého průvodce od Obsommera a Klatta z roku 2005, aplikaci RiverApp, přítelkyni a vzhůru na sever.

Kdo ještě neslyšel o legendárním závodě a kajakářském festivalu Devils Extreme Race, jako by nebyl. A kdo nepřijel a nezažil na vlastní kůži (a loď) letošní ročník, ten může celý rok až do příštího srpna truchlit, protože přišel o vodáckou akci roku.

Žádné správné léto se neobejde bez cesty do Norska. Minulý rok v červenci to bylo ve znamení slunného a teplého počasí, které v kombinaci s jedním deštěm za 3 týdny způsobilo, že i Norové poznali, co je to sucho. Nicméně i tak se tam dalo zapádlovat, a o tom bude tento článek. Nezapomeňte s sebou vodáckého průvodce od Obsommera a Klatta z roku 2005, aplikaci RiverApp, přítelkyni a vzhůru na sever.

Deset jednotlivých závodů Českého poháru roku 2019 bylo zakončeno tento víkend (24. – 25. 8.) závodem pod Lipenskou přehradou. Do celkového součtu se počítaly tři nejlepší sprintové výsledky a stejný počet výsledků z dlouhého sjezdu – tedy šest nejvydařenějších závodů. V neděli se pod Lipnem dokonce jednalo o Mistrovství České republiky v dlouhém sjezdu, které dokonale prověřilo zdatnosti všech špičkových závodníků.

Konec prázdnin se blíží a s ním samozřejmě také tradiční Hiko Devils Extreme Race – nejoblíbenější český závod v extrémním pádlování. Už po 13. se na Čertovy proudy sjedou kajakáři ze všech koutů světa, aby předvedli, co umí. Jestli o tuhle show nechcete přijít, doražte i vy. A na co se můžete těšit? Na pádlování od rána do večera, legendární Helltrain shuttle, turnaj v páce a noci plné tance, hudby a zábavy. Termín akce je 23. – 25. 8. 2019.

Druhý ročník Kanufest je úspěšně za námi a slušelo by se ho pěkně zhodnotit. Účast byla více než slušná, sešlo se tentokrát víc než osmdesát závodících pádlerů a pádlerek, včetně juniorů a juniorek i závodníků poněkud starších. A skromně můžeme říct, že Kanufest už si ve vodáckém kalendáři získal stabilní místo.

Řeka Salza – jen málokterý vodák o ní ještě neslyšel. Nachází se v severním Štýrsku a dělí svým tokem pohoří Hochschwab a Göstlingské alpy. Její pramen se nalézá nedaleko poutního místa Mariazell pod horou Ulreichsberg ve výšce asi 1800 m n. m. Dlouhá je 80 km a ústí do řeky Enns. Průzračnou vodu jako je zde, již najdete jen málokde.

Conquistadoři, kteří v rámci kolonizace Jižní Ameriky dávali i řekám španělská jména, nebyli mnohdy příliš kreativní. Proto jen v Chile najdeme celou řadu řek jménem Rio Claro, tedy čistá nebo chcete-li průzračná řeka. Jedno Rio Claro však mezi vodáky výrazně vyčnívá nad ostatní, a právě o téhle řece teď bude řeč.

Začalo nám trochu tát, tak co vyrazit na Kamenici? Aplikace nám na vodočtu hlásily stav 83 cm, to je asi 17 m3, takže by to mohlo být pěkné. Zároveň panovaly obavy, že toho teče moc, jelikož jsme to v loňském roce jezdili za stavu 58 cm / 10 m3. A to je trochu rozdíl. Pro zajímavost, závody ve sjezdu se jezdí za stavu 71 cm / 12 m3.

Chilská řeka Futaleufu patří mezi klenot divokovodních terénů na světě. Skupina českých raftařů měla možnost  se na tuto řeku dostat po skončení MS v raftingu, které se konalo v Argentině v listopadu loňského roku.

Do Krušných hor přišla koncem února obleva a v krušnohorských potůčcích začal pod hlubokými závějemi tepat život. V pátek večer mi volá Stankáč, že v sobotu by mohla být Schwarze Pockau zralá na jízdu. Jasně, jdeme na to! Ráno si ještě čekneme aktuální vodní stav.