Divoká voda

Akce Rakousko 2010 měla být krásným letním relaxem a pohodovou jízdou pro všechny pádlery z našeho vodáckého oddílu, co se jí účastnili. Čekaly na nás řeky z trojlístku Sanna, Rosanna a Trisanna, dále Loisach a pak se prý uvidí podle stavu a nálady.

Před časem jsme v HYDRu uveřejnili anketu “[url=http://www.hydromagazin.cz:80/clanek/338-na-cem-jezdite-na-vodu-a-proc/]Na čem jezdíte na vodu a proč?[/url]”. V anketě hlasovalo asi 300 vodáků, což je o hodně míň, než kolik si jich článek přečetlo. Samotné hlasování byl ale jen doplněk, čekal jsem, že popíšete důvody své volby. Něco se objevilo v diskusi, kdo by chtěl něco napsat i teď, ať využije prostoru pod tímto článkem. Nyní anketu doplním o několik poznatků, týkajících se lodí a také odkazy do HYDROškoly, kde uvádím například pár rad pro kanoisty, trpící klečením.

Když jsem zjistil, že budu tátovi pomáhat ve Slovinsku a nestihnu kvůli tomu Sopáč, tak jsem moc nadšenej nebyl. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká. Jeden den jsme neměli vodu, a tak jsme se šli kouknout na soutěsku Vingart. Jako správný vodák jsem hned koukal, kudy bych to jel. Za chvíli jsme na konci, tak si říkám, že by to šlo jet.

Přiblížil se podzim a to znamená, že každý kdo jezdí na vodu do Rakouska se začne zaměřovat na oblast Oetztalu a dalších podzimních klasik. Nejinak tomu bylo i v případě našeho zájezdu, ale vzhledem k počasí, které je letos více než neobvyklé a teď ke konci léta výrazně deštivé, jsme nakonec plán změnili a vydali se obhlídnout pár potoků v oblasti, kam se musí jezdit právě po deštích. Pojďte se podívat co jsme objevili. [b]Aktualizace: na konci článku přidáno video[/b]

V pátek večer v 8 hodin dáváme sraz v Konstruktivě a po naložení auta lidma a věcma, se rozhodujeme kam vlastně pojedeme. Předpověď není ideální, ale i tak neomylně vyrážíme na podzimní klasiky v Ötztálském údolí. V autě se pod taktovkou WWžen (Pavel Lichtág, Rosťák Starý, Pepíček Zelený, Honza Skýn Beran) rozjíždí večírek a tak nám cesta krásně ubíhá. Okolo 5. jsme na místě a radši přespáváme v autě, protože celou noc prší a prší.

Na stromy napadané v korytě Kamenice upozorňujeme na těchto stránkách opakovaně už od jara. Tentokrát k nám ale dorazila zpráva jiného druhu: stromy na Kamenici už nejsou! Tedy alespoň některé. Zprávu poslal Michal Hamáček.

Již o tomto víkendu se v rakouském údolí Oetztal, tedy v údolí řeky Oetztaler Ache, uskuteční další (již čtvrtý) ročník mistrovství světa v extrémním kayakingu. Do závodu je letos přihlášeno 150 závodníků z 25(!) zemí světa. Na startovním poli nebudou chybět Brazilci, Argentinci, Australané a spousta dalších. Prostě celý svět se sjede o víkendu na Oetz.

Je to skoro už dva roky co se stala Michalovi při sjíždění Čerťáků nehoda a udělal si vážný úraz hlavy. Všichni kromě lékařů byli optimisté. Jak je Michalovi dneska si přečtěte v následujícím článku.

Začtěte se do následujícího příběhu z předloňských (2008) Čerťáků, který nám poslal Stanďoch s Prďochem. Je překvapující, jak může být hranice mezi štěstím a neštěstím občas velice tenká.

6. listopadu se koná už 27. ročník tradičního přespolního běhu určeného všem běžeckým kategoriím. Sraz závodníků a prezence je v 9:00 v naší loděnici na Zlíchově. Start závodu se očekává v 10:30 hod. Rozdílení cen a vyhlášení výsledků ve 12:00 hod.

O uplynulém víkendu, tedy 28. a 29. srpna, se konal další ročník svátku pro vodáky z česka i sousedních zemí známý jako Čertovy proudy, Čerťáky, Lipno a kdovíjak vodáci ještě vypouštění vody z Lipenské přehrady do jednoho z nejtěžších úseků divoké vody u nás říkají. Každoročně se na Čertových proudech koná velká spousta závodů a několikaletou historii už má i kayakcrossový vrchol sezony – Devils Extreme Race. Ten samozřejmě proběhl i letos. A jaký byl?

Je tomu něco málo přes čtrnáct dnů co se údolím oblíbené podzimní rakouské řeky Oetztaler Ache prohnala třicetiletá povodeň. Skupinka rakouských vodáků byla při tom a tak se můžete podívat na několik snímků z úseku Wellerbuecke, které hoši ulovili na iPhone.

Velice předmětná součást výběrového řízení na matku dětí každého kajakáře je vzít adeptku na víkend na vodu. Teprve soukání se do mokrého neoprenu při větrem podpořeném deštivém dni se pozná, zdali si vodák vybral tu správnou ženu. Tedy při malém firemním zájezdu na rafty jsem zabil dvě mouchy jednou ranou – vyzkoušet potencionální matku a sám si užít radovánek na vodě.

Každým rokem se v malé vesničce Sjoa koná letní festival. Nejedná se pouze o vodácký festival tak jak si mnozí myslí, ale součástí Sjoa festivalu jsou i ukázky typických norských specialit, krojů a obyčejů. Součástí vodácké části je série závodů a guidované tripy pod vedením zkušených kajakářů.

Tak minule jsme naše putování zakončili řekou Smeddalselvi, kde se mi povedlo hodit svojí druhou krysu. Pojďte se podívat co se dělo dál a uvidíte jestli jsme si ještě zaplavali nebo už bylo všechno v pořádku.