Divoká voda

Jaro se pomalu ale jistě přihlásilo o slovo, dokonce i podle kalendáře už oficiálně začalo a oblevy vlily vodu do koryt našich řek. Jako každý rok i letos jsou řeky po řádění zimních sněhů a vichrů zapadané stromy a tak dávejte při jarních vodáckých radovánkách pozor.

[b]Milé HYDRO[/b], děkuji ti za článek [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/646″]„Odvaha přenést“[/url], který vyšel kdysi v HYDROmagazínu ([redir=http://www.hydromagazin.cz/clanek/55-hydro-209-bezpecne-na-vodu/ newwindow]2/2009[/redir], pozn. red.). Už od zimy jsem se tenkrát obával, že přijde jaro a začne tát. Za dlouhých zimních večerů, kdy jsem se u televize nacpával bůčkem a zavlažoval pivem jsem dumal nad tím, jak a na co se na první jarní vodě budu vymlouvat.

Když jsem před třemi lety jel poprvé Mumlavu s kolínskou partičkou CZDRC, dostal jsem jednoduchou radu: „Hlavně nejezdi za Plukovníkem a bude to v pohodě.“ V neděli v Jizerkách jsem tohle jednoduchý pravidlo porušil a průšvih byl na světě.

Olympijská trať na předměstí Sydney, se opět po pár letech pyšnila závodem světového formátu. Vzhledem k přípravě na nadcházející sezónu se otevřeného Mistrovství Oceánie zúčastnila takřka kompletní světová špička ve všech kategoriích, a to včetně českých závodníků. Závod byl také olympijskou kvalifikací pro sekci Oceánie a zároveň nominační pro domácí závodníky.

Letošní první dva týdny v Norsku byly opravdu plné událostí. Přímo z dlouhé cesty jsem přešel přímo do prostředí EkstremsportVeka ve Vossu. Večírky, pádlování a spousta kamarádů co jsem skoro rok neviděl dělá z této akce jeden z mých nejoblíbenějších týdnů v roce. Po letošních deštích má mají všechny řeky spousty vody. Což znamená Teigdalen a jeho Double Drop možná bude mít vodu. A taky že jo! Dokonce nejvíce co jsem tu viděl a tolik, že zbytek řeky má moc.

Před pár týdny jste si mohli přečíst, že si s partičkou českých kajakářů pádlujeme na ostrově [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/644-putovani-po-indonesii-/]Sumatra[/url]. Blížil se konec akce a my jsme přemýšleli kam vyrazíme příště. Padlo pár návrhů a jeden z nich zněl „Až přiletíme domu, mohli by valit Jizerky, to by na uvítanou stačilo“. V ČR bylo zrovna -25˚C, tak jsme se tomu jen zasmáli a pustili to z hlavy.

Jak jsme vás už informovali, skupina českých kajakářů ve složení Míra Kodada, Honza Musil, David Sodomka a Lucka Šedivá brázdí vody Indonésie. První slíbenou reportáž z jejich cesty nám poslala Lucka. Jak to vlastně začalo? Po příletu do Jakarty nás ještě čekal přelet do Lampungu, kde nás vyzvedla místní crew s luxusním dobytčákem, který nás z letistě Lampung dovezl ke kamarádovi Delfimu domů.

Letos jsem přistál v Santiagu na Silvestra v poledne a po novoročním večírku na pláži Vina del Mar a několika dnech následné rekonvalescence jsem pokračoval busem do Pucónu na každodenní pádlování. Hladiny řek byly sice nižší, nicméně pro plánovaný dvoutýdenní trip pro Gene17 naprosto dostačující.

Zapomeňte na dětská léta a s tím spojené nadšení z výletu vlakem. Jestli si nechcete tyhle vzpomínky pokazit, tak dál nečtěte. Naše devítičlenná, na všechno nadržená partička se při ohledávání místa poměrně dost vyklidnila. Kdo neviděl, těžko si umí něco takového představit, ale o co míň vidíte, o to víc můžete zapojit fantazii.

Není snad vodáka, který by o Zambezi neslyšel. Tato legenda se skloňuje mnoha způsoby. Nejčastěji ji známe z různých Top Ten seznamů nejkrásnějších a nejnáročnějších vodáckých terénů světa, jako dějiště nejvýznamnějších raftových závodů planety nebo jako ideální freestylové tréninkové prostředí.

Jak se ukázalo v diskuzi, nebyli jsme v neděli na Vrchlici sami. Na horním toku se proháněl se svojí partičkou Šakal, který vyslyšel naše přání a napsal krátkého průvodce a report z akcičky. Takže Vrchlická inspirace číslo dvě je tady a vy se koukejte chystat na vodu. Teče toho mraky.

Krásný potok Oderských vrchů pramení kousek od Potštátu a v Hranicích na Moravě se vlévá do Bečvy. Je sjízdný při jarním tání nebo deštích z Potštátu. Na nástupním místě (křižovatka silnic 440/441) je občerstvovací stanice a nasedání je lepší ze břehu, protože vracák se tu hledá těžko.

Adidas Sickline World championship v rakouském Oetzu je největším závodem v extrémním pádlovaním na světě. Závod se jede každoročně na Wellerbruecke na řece Oetztaler Ache. Jedná se známý velice těžký úsek známý třeba z filmu Sickline III. Letos tomu nebylo jinak a tak více než týden před závodem se do údolí Oetzu začali sjíždět závodníci z celého světa. Celkově se letos účastnilo kolem 140 kajakářů z 26ti zemí celého světa a samozřejmě nechyběla světová špička. Letos zde byli vlastně všichni- Sam a Jamie Sutton a Mike Dawson z NZ, Michelle Ramazza a Fillipo Brunneti z Itálie, Dejan Kralj ze Slovinska, Isaac Levinson z USA a samozřejmě mezi našimi Zajíc, Viktor Legát a Kuba Němec. Zkusím popsat jak to celé probíhalo pro mě.

Opět po roce v Oetztalu vrcholí sezona extrémních kajakářů. Opět po roce se tu jede Adidas Sick Line Extreme Kayaking World Championship. A opět lze finále sledovat živě díky [redir=http://freecaster.tv/ newwindow]freecaster.tv[/redir] a to dnes po poledni, přesně od 13.00. Kdo má zájem nechť otevře tento článek a dívá se, určitě to zase bude velká podívaná.

Po úspěšném vstupu na vodácký trh s loděmi značky ZET se společnost WALLEX sport rozhodla rozšířit své portfolio výrobků a od září 2011 přichází do vodáckého světa s novou značkou pádel NIX. Prvním typem pádla bude NIX Extreme a jak již název napovídá, jedná se o pádlo určené pro sjíždění divoké vody.